Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid
V loňském roce české školství překonalo skoro třicet let trvající rekord. Na učňovské obory nastoupil nejnižší podíl studentů od roku 1993. Učňové tvořili 27,2 procenta všech prváků na středních školách. V minulých letech se přitom tohle číslo pohybovalo kolem 30 procent.
Nárůstu zájmu se na rozdíl od učňovských oborů těšily maturitní obory středních odborných škol. Nastoupilo na ně o pět procent víc studentů a jejich celkový počet se vyšplhal na přibližně 40 procent všech žáků.
Pokles zájmu o učňovské obory se na počtu studentů kvůli populačně silným ročníkům zatím příliš nepodepisuje. Loni začalo učňovské obory studovat 30 199 lidí, tedy jen o 308 méně než v roce 2020.
Menší zájem souvisí mimo jiné i s pandemií koronaviru. Žáci se po roce 2020 začali častěji ucházet o studium na maturitních oborech. Celkově maturitní obory přijaly 71,9 procent všech studentů.
V současnosti na učební obory nastupují nejčastěji žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. V obou krajích tam zamíří 30 procent žáků. Nejmenší zájem o učňovské obory a současně největší zájem o maturitní obory oproti tomu mají pražští studenti. V hlavním městě míří na maturitní obory téměř 84 procent dětí. Po Praze následují Zlínský a Jihomoravský kraj, kde se maturitní obory vydalo studovat okolo 75 procent všech studentů.
Nejvíce se pokles počtu učňů odrazil na gastronomických oborech, což pravděpodobně souvisí i s uzavřením restaurací kvůli pandemii a s tím související menší perspektivitou práce v této oblasti. Menší zájem studenti projevili i o strojírenské a umělecké obory. Naopak častěji se hlásili na stavebnické, zemědělské a zdravotnické obory.
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Zdroj: iDNES.cz
Další články k tématu
Českým učitelům kvůli šikaně hrozí syndrom vyhoření
Skoro čtyři procenta učitelů na českých školách zažila šikanu ze strany svých kolegů a nadřízených. Vyplývá to z průzkumu Akademie věd. Šikana může mít negativní dopad na psychické i fyzické zdraví. Z dlouhodobého hlediska pak může vést až k syndromu vyhoření. Studie se primárně soustředila na to, proč učitelů v českém školském systému ubývá. „Naše výsledky ukazují, že ačkoliv […]
číst více
Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk
Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským […]
číst více
Pětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání
Dvacet procent učitelů se potýká s fyzickým vyčerpáním a šest procent splňuje podmínky pro diagnostiku syndromu vyhoření. Vyplývá to z výzkum Národního institutu SYRI, kterého se zúčastnilo 1768 vyučujících, z toho dvě třetiny tvořily žen. Jako nejčastější příčiny stresu vnímají učitelé problémové jednání studentů, přílišnou pracovní zátěž, přemíru administrativy a náročnou komunikaci s rodiči. Jejich spokojenost ovlivňuje rovněž vedení […]
číst více