Jak napsat esej a dostat dobrou známku

Psaní esejí se na vysoké škole nejspíš nevyhnete. Jde o velmi komplikovaný žánr. V eseji nejde jen o vyjádření vlastních myšlenek a názorů. Správně napsaná esej balancuje mezi informační bohatostí a subjektivním pohledem na věc. I ten subjektivní pohled by ale měl být dostatečně podložený zdroji. Poradíme vám, jak na to.

Struktura eseje je jednoduchá – skládá se z úvodu, hlavní části a závěru. Téma by mělo být jasné, konkrétní a zároveň dostatečně široké, abyste se mohli rozepsat o různých pohledech na věc. Na místě je uvádět různé autory, porovnávat jejich názory a také dát prostor čtenáři, aby se sám zamyslel.

Správně napsaná esej by se měla snadno číst a čtenář by z ní měl mít pocit, že dané problematice rozumíte. To je to, co je na napsání dobré eseje asi nejtěžší – vybalancovat vědeckou práci s estetickým zážitkem čtenáře.

Esej by měla být informačně bohatá, ale to pro napsání kvalitního textu stačit nebude. Důležité je také rozlišit, pro koho danou esej připravujete.

Kde mám hledat informace?

Při vyhledávání informací byste neměli spoléhat pouze na on-line texty. Často u nich nelze ověřit, z jakých zdrojů vychází. Pokud je navíc napsal neznámý autor, nemůžete mít ani jistotu, že dané problematice rozumí.

Když máte připravit esej například k přijímačkám na vysokou školu, určitě zazáříte s věrohodnými a podloženými informacemi.

Dobrým zdrojem jsou odborné články, které můžete vyhledávat přes Google Scholar. Obrátit se můžete i na knihovny – ty totiž často nabízejí rešeršní služby. Za malý poplatek vám tak například vyhledají potřebnou literaturu či články k tématu.

Jak mám správně citovat zdroje?

Pokaždé, když uvedete nějakou informaci, která není vaší originální myšlenkou, je potřeba uvést její zdroj. Citace se budou lišit v závislosti na tom, z čeho budete vycházet. Může jít o už zmíněné články nebo knihy, ale také videa nebo například on-line prezentace.

Základními údaji, které by v citaci neměly chybět nikdy, jsou jméno autora, název publikace/ díla, vydavatel a rok publikace. Pokud se jedná třeba o časopis nebo konkrétní úsek z knihy, chybět by pak nemělo ani číslo strany a vydání.

V eseji rozlišujete mezi dvěma typy citací. Ty první jsou přímo v textu, ty úplné pak na konci. Když byste tedy psali třeba o spokojených studentech a nějaký pán Karel Spokojený by napsal o této problematice publikaci, citace v textu by mohla vypadat následovně:

Spokojený (2023) ve své knize uvádí, že se spokojenost studentů zvyšuje spolu s počtem jejich blízkých přátel.

Na závěr eseje je potom potřeba uvést úplnou citaci, která by mohla vypadat například následovně:

SPOKOJENÝ, Karel. Šťastní studenti. 3. Praha: Nakladatelství, 2024. ISBN 111-11111-11.

Jak si usnadnit s citacemi práci?

Ruční psaní citací je dost zdlouhavý proces. Usnadnit vám ho můžou on-line programy. Mezi populární a hojně využívané se řadí třeba citace.com. Do ní stačí zadat IČO knihy nebo údaje o materiálu, ze kterého čerpáte, a stránka vám citaci vytvoří na jedno kliknutí.

Správnost citace si pak můžete ověřit i na stránkách https://www.citace.zcu.cz/home.html, kde kromě popisu toho, jak správně citovat, najdete i spoustu příkladů.

Zdroje: UTB, ZČU, MUNI