Vysoké školy›Tipy a rady›Aktuality›Hydrosféra
‹ Aktuality

Hydrosféra

25. 9. 2016 | Aktuality

1. Oběh vody na Zemi

2. Oceány a moře

3. Vlastnosti mořské vody

4. Pohyby mořské vody

5. Vody pevnin

6. Hydrosféra a člověk

= „vodní obal Země”; tvořena vodou povrchovou, podpovrchovou, obsaženou v atmosféře a v organismech

  • povrchová – oceány, moře, vodní toky, přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště), umělé vodní nádrže (rybníky, přehrady, nádrže), dále ve formě ledu a sněhu

  • podpovrchová – půdní póry; v průlinách, puklinách a dutinách hornin; podzemní led a permafrost

  • v atmosféře – skupenství plynné (vodní pára), kapalné (déšť), pevné (vločky, kroupy)

Oběh vody na Zemi

Voda se vyskytuje ve všech třech skupenstvích, mezi jednotlivými složkami fyzicko-geografické sféry dochází ke stálému oběhu vody

  • způsoben sluneční energií a gravitací → vlivem tepla se voda vypařuje z povrchů a hladin → vzdušné proudy unáší vodní páru → poklesem teploty dochází k atmosférickým srážkám → déšť, sníh padá vlivem gravitace na zemský povrch

    • většina vody z oceánů vyprší znova do oceánů, část dopadá na pevninu → teče do oceánů

  • malý oběh vody – část oběhu pouze nad oceány nebo pouze nad pevninou

  • velký oběh vody – výměna vody mezi oceány a pevninou

  • pravidlo třetin – ⅓ vody se vypaří, ⅓ se vsákne, ⅓ odteče

Oceány a moře

  • všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu → světový oceán

    • tvořen 4 oceány – Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový oceán

  • povrch Země 510,1 mil. km2 → 71 % světový oceán, 29 % souš

    • na S polokouli 61% oceán, 39 % souš; na J polokouli 81 % oceán, 19 % souš

  • světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy

    • oceány = části světového oceánu mezi kontinenty

    • moře = části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů

      • okrajová moře = oddělená od oceánů poloostrovy a ostrovy

- Barentsovo, Karské, Východosibiřské m.

      • vnitřní moře = obklopena pevninou, s oceány spojena průlivy

- Středozemní, Černé, Rudé, Ochotské, Baltské, Jihočínské m.

    • zálivy = menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny

      • Hudsonův, Mexický, Guinejský, Bengálský, Perský, Botnický, Biskajský z.
    • průlivy = zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninami nebo mezi souší a ostrovy
      • Bospor, Dardanely, Beringův, Gibraltarský, La Manche, Mosambický, Drakeův p.

Vlastnosti mořské vody

  1. salinita = celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody

    • udává se v promile ‰

    • ovlivňována výparem, srážkami, přítoky říční vody, zamrzáváním, rozmrzáním, pohyby mořské vody

    • průměrná slanost mořské vody 35 ‰, způsobuje NaCl, MgCl2,…

    • nejslanější – Mrtvé moře; nejméně slaný – Severní ledový oceán (rozpouštění ledovců, nízký výpar, ředění řekami)

    • brakická voda = vrstva sladké vody na slané vodě (při ústí řeky)

  2. hustota mořské vody

    • vyšší než hustota sladké vody

    • závisí na teplotě, salinitě, tlaku; se zeměpisnou šířkou se zvyšuje
      (nejvyšší hustota v polárních mořích)

  3. barva mořské vody – závislá na obsahu minerálních a organických látek

    • žluté moře – velké množství sprašových částic přinášených řekou (Chuang-che / Žlutá řeka)

    • zelené – bohatý plankton – Severní, Baltské moře

    • modré – voda chudá na plankton

    • Rudé moře – zbarvuje se do červena v době rozmnožování červených řas (jinak modré)

  4. teplota mořské vody

    • oceán pohlcuje až 85 % dopadajícího slunečního záření

    • transport tepla mořskými proudy, konvekčním prouděním

    • průměrná teplota světového oceánu = 17 °C; nejteplejší je Tichý oceán

    • obsah solí způsobuje zamrzání mořské vody až při teplotách nižších než 0 °C

    • tabulový led = souvislý ledový pokryv

    • ledové návrší = ledové kry se kupí na sebe, přimrzají k sobě

Pohyby mořské vody

neustálý pohyb způsoben kosmickými vlivy, fyzikálně chemickými vlivy, pohyby zemské kůry

  1. mořské dmutí = příliv a odliv = slapové jevy

  2. vlnění – způsobeno působením větry na hladinu; vlnu tvoří hřbet a vpadlina

  3. mořské proudy – přenášejí obrovské množství vody na velké vzdálenosti

    • regulují teploty oceánů a moří i pevnin
    • teplé mořské proudy → teplejší voda z nižších zeměpisných šířek do vyšších

- Golfský, Brazilský, Severní rovníkový, Jižní rovníkový, Kuro-šio

    • studené mořské proudy → chladnější voda z vyšších zeměpisných šířek do nižších

- Kalifornský, Kanárský, Peruánský, Falklandský, Oja-šio

Vody pevnin

  1. povrchové vody = vody odtékající nebo zadržené v přirozených i umělých nádržích

    • pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod vytékajících na povrch

    • nikdy nejsou chemicky čisté, obsahují plyny a rozpuštěné látky

- NaCl, sírany, uhličitany, Fe, Mn, aminokyseliny, kyslík, dusík, …

 a. vodní toky

    • ron = nesoustředěný odtok vody (při větším dešti, …)
    • pramen = místo vzniku vodních toků → potoky (bystřiny) → řeky → říční sítě
    • povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
    • rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími
    • rozvodnice = myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími

    • úmoří = místo, ze kterého je odváděna voda do moře

- ČR – 3 úmoří; Severní, Baltské, Černé m.

    • hodnocení řeky

- dle délky – Amazonka, Nil, Zair, Jang-c‘-tiang, Mississippi

- dle průtoku (množství vody, které proteče daným místem za 1 s) – Amazonka, Nil, Zair, Jang-c‘-tiang, Orinoko

- dle plochy povodí – Amazonka, Nil, Zair, Jenisej, Mississippi, Paraná

- dle režimu řeky – řeka I. až X. řádu

I. – pramení u nás, odteče do moře (Odra, Labe)
II. – vlévá se do jiné řeky (Morava → Dunaj)

b. jezera = přirozená sníženina zemského povrchu vyplněna vodou

    • 0,5 % zásob sladké vody na Zemi (nejvíce – jezero Bajkal)

vzniklá činností endogenních sil

  1. vulkanická = vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Crater Lake)

  2. tektonická = oddělená část moře vyzvednutím pruhu pevniny (Kaspické j.); příkopové propadliny (Bajkal, Tanganika)

vzniklá činností exogenních sil

  1. ledovcová – karová, hrazená (Lago di Garda, Štrbské pleso, …)

  2. krasová = zaplavením krasových závrtů

  3. pobřežní = část mořských zálivů oddělených od moře narůstáním náplavů

smíšeného původu – Ladožské, Oněžské j.

    • dále bažiny, rašeliniště, slatiniště – přirozené nádrže zadržující vodu v době jejího nadbytku, zlepšující odtok v době nedostatku srážek

c. umělé vodní nádrže

  1. rybníky – mělké vodní nádrže, které vznikly vytvořením zemní hráze

    • průtočné, pramenité, nebeské, obtočné

  1. přehrady, nádrže – více funkcí; (např. Tři soutěsky, …, Bystřička)

    • retenční – ochrana proti povodním
    • zásobárna pitné vody, zdroj vody pro zemědělství a průmysl, …
    • výroba elektřiny; rekreační účel

  1. voda ve sněhu a ledu

    • zásoba pitné vody v ledu a sněhové pokrývce (68,4 %)

    • sníh = druh atmosférických srážek vznikající kondenzací vodních par v ovzduší ≤0 °C

- sněhová pokrývka → tání → zamrznutí rozbředlého sněhu → zvýšení hustoty = firn

- sněhová čára = čára ohraničující zemského povrchu se sněhem

- čára věčného ledu = sníh zde neroztává ani v létě

    • led = zamrzlá voda, kondenzace vodních par v ledové krystaly, postupná přeměna sněhu

- Antarktický pevninský ledovec, …

  1. podpovrchové vody

  1. půdní voda = v půdních pórech; nevytváří souvislou vodní hladinu

  2. podzemní voda – vyplňuje průliny, pukliny, dutiny zvodněných hornin

- vytváří hladinu podzemní vody, odkud jsou póry, průliny, …, vyplněny vodou

  1. krasová podzemní voda – ve vápencích a dolomitech

- mineralizovaná voda – obsahuje více než 1 g min. solí nebo plynů (CO2, H2S) na 1 l

- pramen = místo přirozeného výtoku podzemní vody

- artéská voda – střídání vrstev propustných (obr. – světle modrá) a nepropustných (šedá), voda je v prohnutí pod hydrostatickým tlakem → při navrtání začne voda tryskat na povrch Image result for artéská studna

    • prameny studené (chladnější než ovzduší); teplé (teplejší než ovzduší);

termální (37–50 °C); vřídla (nad 50 °C) – Karlovy Vary, Vřídlo

    • termální prameny a gejzíry – v oblastech s vulkanickou činností (Yellowstone – USA)

Hydrosféra a člověk


daniel.slovacek@vysokeskoly.cz

Témata