Důsledky covidu: Větší rozdíly a nižší výkonnost studentů

Celosvětová pandemie covidu je sice za námi, ale její dopad na společnost pozorujeme dodnes. Týká se i studentů. V důsledku uzavření škol během lockdownu a dočasnému přechodu na distanční výuku došlo k prohloubení sociálních nerovností mezi dětmi z chudých a bohatých rodin. Celkově se také zhoršila výkonnost studentů a jejich duševní zdraví.

„Během lockdownů neměly některé děti stabilní přístup k internetu, což jim ztížilo distanční výuku. Rodiče obecně během pandemie suplovali roli učitelů – pomáhali s úkoly, doučovali své děti. Avšak ti z nižších socioekonomických skupin na to často neměli dostatek času ani potřebné znalosti, což jejich dětem výrazně ztížilo udržení kroku se školní látkou. Zároveň se mnoho dětí potýkalo s psychickými obtížemi, ale jejich rodiče si často nemohli dovolit odbornou pomoc,“ vysvětluje expert Národního institutu SYRI Tomáš Lintner.

V důsledku toho došlo k ještě většímu prohloubení nerovností mezi rozdílnými sociálními vrstvami obyvatel. I když se stát snažil s důsledky pandemie bojovat, opatření podle Lintnera v tomto směru selhala. „Ačkoliv se stát snažil přijímat cílená opatření, ve skutečnosti nikdy nebyla dostatečně adresná. Často se k těm, kteří pomoc nejvíce potřebovali, vůbec nedostala. A i kdyby se nyní něco v této oblasti změnilo, rozdíly, které během pandemie vznikly, už jen stěží vyrovnáme,“ míní Linter.

Podle vědeckých studií, které zpětně hodnotí zvládání pandemie, by cílená lokální opatření byla v boji s covidem efektivnější než plošné lockdowny.

Studentům se zhoršilo psychické zdraví

Pandemie a distanční výuka v některých případech vedly k tomu, že se studenti stali samostatnějšími. Díky tomu se v budoucnu budou například snáz adaptovat na nové technologie a postupy, jako je používání umělé inteligence.

Naopak na duševní zdraví pandemie dobrý dopad neměla. „Tato generace čelí zvýšenému psychickému diskomfortu. Pozorujeme vysoký výskyt duševních onemocnění napříč všemi věkovými skupinami školáků, a to jak během pandemie, tak i po jejím skončení,“ doplnil Lintner.

Dopad pandemie pocítily všechny věkové skupiny studentů, od dětí až po vysokoškoláky. Dle průzkumu, kterého se v roce 2021 zúčastnilo 7161 vysokoškoláků, měla třetina z nich během pandemie a lockdownů deprese a až 62 procent ztrácelo motivaci ke studiu.

Zdroj: Universitas, iDNES.cz