Česko má největší podíl pracujících vysokoškoláků
Až 92 procent českých vysokoškoláků zároveň studuje i pracuje. Vyplývá to z analýzy projektu Eurostudent, který zpovídal vysokoškoláky ve 25 evropských zemích. Většina z nich bere práci jako nutnost, bez ní by si náklady studia nemohli dovolit. Řada českých vysokoškoláků proto pracuje na pozici, která nijak nesouvisí s jejich studijním oborem. Z průzkumu dál vyplývá, že čeští vysokoškoláci pracují více než naprostá většina studentů z Evropy. A to i navzdory skutečnosti, že rozdělovat čas mezi zaměstnání a studium může negativně ovlivnit kvalitu studia.
Odborník na vysoké školy ze společnosti EDUin Jan Zeman uvedl, že negativní dopad pociťují především studenti ze sociálně slabších rodin. „Myslím, že to je problematické kvůli tomu, že rekordmani (v práci při studiu) většinou nejsou lidé z nějakých bohatě situovaných nebo socioekonomicky zabezpečených rodin. To znamená, že přesně ti lidé, co si vydělávají, jsou ti, kteří nemají na své běžné náklady,“ doplnil Zeman.
Přivýdělek je pro studenty nezbytností. 65 procent českých vysokoškoláků uvedlo, že bez práce by nezvládli pokrýt nejnutnější náklady. „Z těch 92 procent je ale asi poměrně jasné, že bude velkou část tvořit skupina studentů, která při studiu pracuje, protože si musí vydělat na výdaje spojené s životem v univerzitních městech,“ sdělil Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.
Ne všichni studenti nicméně pracují kvůli tomu, aby si vydělali na živobytí. „Je potřeba odlišovat dvě skupiny studentů, kteří při studiu pracují. Jedna skupina jsou ti, kteří, ať už v rámci studia nebo mimo něj, jsou nějakým způsobem součástí pracovního procesu, který je v oboru studia a nějak je rozvíjí. Oni si rozvíjejí kompetence, dovednosti, získávají něco navíc, nějakou přidanou hodnotu, a dělají to dobrovolně,“ dodal Farník.
Studenti pracující v zaměstnání, které souvisí s jejich oborem, jsou nicméně v menšině. Z celkového počtu oslovených je jich pouze 21 procent.
Podle Farníka jsou aktuální vysokoškolské studijní plány nastavené tak, aby zabraly většinu produktivního času studentů. „Podle kreditové zátěže, kterou by měl každý student v jednom semestru vykonat, by tam správně neměl být prostor vykonávat nějaký řekněme půl-úvazek manuální práce, která prostě nesouvisí se studiem,“ říká Farník. Podle studentů to ale zas takový problém není. Jen 11 procent z nich má problém skloubit zaměstnání a školu.
Problém může být podle Zemana také fakt, že vysokoškoláci mnohdy fungují jako levná pracovní síla ve firmách nebo samotných univerzitách. To se týká zejména studentů lékařských a pedagogických fakult. „Skoro všichni studenti, co jsou na praxi, ať už jsou to doktoři nebo učitelé, za ni nedostávají peníze,“ objasnil Zeman.
Současnou situaci by podle odborníků mohla pomoct vyřešit větší podpora od státu. Podle Zemana by se finanční podpora studentů Česku vyplatila, protože právě vysokoškoláci zásluhou větších platů přispívají k růstu ekonomiky.
„Jedinou přímou podporou je ubytovací stipendium, které se ale rozdává plošně, není nijak cílené na to, z jakých poměrů student pochází nebo v jakési situaci se nachází. Ubytovací stipendium bylo nějakých 600 korun měsíčně, takže si asi dokážete představit, že to není částka, která by tady činila rozdíl. Jedinou podporu, kterou studentovi stát poskytuje, je nepřímá podpora. Je to sleva na dani pro rodiče studentů,“ vysvětluje Farník.
Jako řešení Farník navrhuje bezúročné půjčky od státu na nezbytné studijní náklady. S tímto návrhem přišla údajně i Národní ekonomická rada vlády. V praxi by to fungovalo tak, že absolventi vysokých škol by půjčku začali splácet až poté, co by si našli stabilní pracovní pozici.
Aktuální přehled studia pro rok 2023/2024:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Zdroj: Seznam Zprávy
Další články k tématu
Jak finančně zvládnout studium na vysoké škole
Vysoká škola je místo, kde většina lidí poprvé zakusí opravdovou nezávislost – včetně té finanční. S takovou nezávislostí se ale pojí také velká zodpovědnost. Jako vysokoškolák se tak kromě spousty dalších věcí musíte naučit i chytře spravovat své peníze. Vyvarujte se těch největších finančních chyb, kterých se studenti nejčastěji dopouští, a zjistěte, kde můžete získat nějaké …
Češi chtějí v zaměstnání flexibilitu, důležité je i ocenění
Pandemie covidu měla dopad na pracovní trh a také na požadavky zaměstnanců. Ti stále častěji chtějí flexibilitu, delší dovolenou a jiné zaměstnanecké benefity. Podívali jsme se na to, co nejčastěji požadují čeští a britští zaměstnanci po svých zaměstnavatelích a co ovlivňuje jejich výběr práce. Jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru zaměstnání je pro mladé Brity ve …
Podnikání po ukončení studia: Výhody a nevýhody
Podle zahraniční studie by si více než 60 procent studentů po absolvování studia přálo začít podnikat. Založit byznys bez předchozích zkušeností je však risk a mladí lidé mohou na vysoce konkurenčním trhu narazit. Ani tyto výzvy nezabrání některým nadšencům začít a v budoucnu třeba i uspět s vlastním podnikem. Počet startupů založených čerstvými absolventy roste den od …