České univerzity ruší spolupráci s Ruskem a Běloruskem

21. 3. 2022 | Aktuality

České univerzity ruší spolupráci s Ruskem Některé české univerzity a další vědecké instituce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině ruší spolupráci s Ruskem i Běloruskem. Nebudou přijímat tamní studenty a vědce, pozastaví už rozjeté projekty a zastaví i export.

Ministerstvo vyzvalo k bojkotu

„Jako člen vlády ČR, do jehož gesce spadají agendy vzdělávání, výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce v těchto oblastech, bych tímto chtěl důrazně vyzvat všechny vzdělávací a výzkumné instituce ČR, aby neprodleně a důsledně zvážily pokračování jak své bilaterální spolupráce se subjekty majícími své sídlo na území Ruské federace, tak i multilaterální spolupráce, v nichž má Ruská federace vliv a podíl,“ vyzval na začátku března vzdělávací a výzkumné instituce v Česku ministr školství Petr Gazdík. Mezi prvními, kdo ho vyslechl, byla česká Akademie věd (AV ČR). Přerušení spolupráce bude podle AV ČR trvat až dokud Rusko invazi nezastaví. Podle Českého rozhlasu tak AV ČR přijde o 50 aktivit a projektů, na kterých pracovala s ruskou stranou, a o dva projekty ve spolupráci s Běloruskem.

Univerzity ruší dohody

Ještě před prohlášením ministra Gazdíka ukončila spolupráci s ruskými a běloruskými univerzitami například Mendelova univerzita v Brně. Ta nově neumožňuje příjezd novým studentům z Ruska, stávající naopak mohou dostudovat. Masarykova univerzita zase okamžitě přerušila styky se čtyřmi ruskými univerzitami. České vysoké učení technické v Praze mimo jiné zakázalo prodej svých licencovaných produktů do Ruska i Běloruska a nebude též přijímat odborníky z těchto zemí, vyjma těch, kteří před režimem ze země prchají. Obdobně bude postupovat i Česká zemědělská univerzita v Praze.

Spolupráci s ruskými, případně běloruskými univerzitami, oznámily i Univerzita Pardubice, Univerzita Hradec Králové nebo Vysoká škola chemicko-technologická. „Těch spoluprací nebylo moc, měli jsme intenzivnější spolupráci s Tomskem, tam to bylo na výzkumné bázi, upřesnil. To samé se týče mobilit. Od nás tam nikdo nejezdil, spočítali jsme nízké jednotky za posledních osm let. Takže to nějaký větší dopad nemá,“ popsal Michal Janovský z oddělení komunikace VŠCHT.

Osobní sankce

„Z důvodu svědomí a morálních zásad: Nepovedu ruským studentům bakalářské či diplomové práce. Nebudu učit ruské studenty. Nebudu ruské studenty zkoušet, nebudu jim opravovat testy.“ Tak zní výňatek z facebookového příspěvku profesora Martina Dlouhého z Vysoké školy ekonomické. Po negativních reakcí Dlouhý příspěvek smazal. Profesor později pro Pražský deník prohlásil, že jednal pod emocemi nad nenadálými událostmi z 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Nikdo se nemusí bát, že ho budu vyhazovat z učebny,“ pokračoval ve vyjádření profesor Dlouhý.

Kvůli uplatňování kolektivní viny by mohl Dlouhý stanout až před etickou komisi VŠE. „Toto chování na akademickou půdu rozhodně nepatří, a je nutné to tedy řešit. Nutno ale říct, že příslušná fakulta informatiky a statistiky se problémem rovněž zabývá a aktivně ho uvnitř řeší,“ uvedl místopředseda akademického senátu VŠE Lukáš Hulínský. „Ve vedení fakulty mám plnou důvěru a jsem i s děkanem fakulty v kontaktu. Věřím tedy, že se tím bude primárně zabývat právě fakulta, která toto chování v žádném případě neschvaluje, o čemž jsem byl ubezpečen,“ doplňuje Hulínský.

V reakci na tento příspěvek vydaly některé vysoké školy prohlášení, kde kolektivní vinu ruských studentů odmítají. Učinila tak například pražská Univerzita Karlova, FAMU i Masarykova univerzita v Brně. „I když s námi cloumají emoce a hněv, nemůžeme se obrátit vůči ruským studentům, studentkám, akademikům a akademičkám na Masarykově univerzitě. Oni jsou stejnou obětí Ruské federace jako ti, kteří nyní bojují na Ukrajině,“ napsal na kanálu univerzity rektor MUNI Martin Bareš. Útoky na ruské studenty jsou ale v akademickém prostředí spíše zatím ojedinělé.

Zdroje: Český rozhlas, ČTK, Masarykova univerzita, MŠMT

 

Další články k tématu

Školy čelí kyberútokům. Útočníci někdy chtějí výkupné

Počet kybernetických útoků a internetových podvodů v roce 2023 rostl. Vyplývá to z údajů Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, antivirových společností i policie. Útoky často míří také na školy. Co je příčinou a jak se takovým útokům můžou školy bránit? Z dat Univerzity Palackého v Olomouci vyplývá, že téměř 25 procent správců školních sítí potvrzuje, že školu v minulosti […]

číst více