Anketa: Středoškolský nebo vysokoškolský život?

1. 5. 2009 | Rady maturantům

Vysokoškolský život je opředen mnohými legendami. Nejlepší léta života, jedna nekončící párty, otevřené brány do světa. Je vysokoškolský život opravdu o tolik lepší než středoškolský? Má také nějaké stinné stránky? Na otázku, zda by volili středoškolský nebo vysokoškolský život, odpovídali současní vysokoškoláci.

Vysokoškolský život. Bez diskuze. Oproti střední se člověk víc rozvíjí a víc se zapojí do chodu školy, kde ho berou jako kolegu. Nejsou tu žádní učitelé „cosi říct a tím to pro mě po druhé hodině odpolední hasne“, svému oboru se skutečně věnují do hloubky. Navíc výška obecně není až tak těžká. Teorie o tom, že je výška náročná a málokdo ji dá, kterou děsí žáky středoškolští učitelé, se s praxí míjí. Ale samozřejmě nic nejde zadarmo.

Vilém Jurek, pátý ročník krajinného inženýrství, Mendlova univerzita, Brno

Rozhodně vysokoškolský. Nejsem tak moc vázaný na školu jako na instituci, mám volnější rozvrh, mnohem víc času pro sebe a k tomu možnosti velkého města. Nevýhodou je snad jen to, že na výšce má člověk daleko méně spolužáků, se kterými se vidí pravidelně, a vytvářejí se tak odlišné kolektivy než na střední. Zklamal mě také přístup některých vyučujících a jejich kvality. Představoval jsem si, že nás budou více nutit nebo že nám dají lepší přístup k informacím, zatímco je jim to v podstatě jedno.

Kim Králík, druhý ročník mezinárodních rozvojových studií, Palackého univerzita, Olomouc

Vysokoškolský život mi toho přinesl zatím mnohem víc. Osamostatnění, zábavu, zaměření se na obor, o který mám zájem, a větší paletu životních možností a zkušeností.

Adam Vacula, druhý ročník psychologie, Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Praha

Těžko říct. Střední škola byla jistota. Osobně jsem měla o hodně víc volného času. Sice mě rozčilovalo připravovat se „z hodiny na hodinu“, štvaly mě písemky, zkoušení u tabule – samé nepříjemné věci! Jenže na vysoké je to (aspoň na mém oboru) dost podobné. Taky máme přípravy z hodiny na hodinu. A nejsou to úkoly, nad kterýma se stráví hodina nebo dvě a zbytek odpoledne se profláká s kamarády. Naposledy jsem dělala úkol jenom do jednoho předmětu asi 4 hodiny! Navíc mít rozvrh od osmi ráno do osmi večer taky není nic moc. Na střední stačilo trošku se snažit, nepobuřovat, a člověk měl jistotu, že se mu nic nestane a že nějak proleze. Tady se očekávají výkony, a to nejen ve zkouškovém. Když neplníš plán, tak letíš! Ale kdybych si měla vybrat, tak asi výšku. Sice mě to tady stresuje a pořád dělám věci, které mě nebaví, ale přece jenom je to asi o něco málo lepší.

Hana Staňová, česká filologie a historie, Palackého univerzita, Olomouc

Obojí má něco do sebe. Obecně samozřejmě mluvit nemůžu, ale na mém oboru je to tak, že se moc nevídáme po škole a tak si každý jde po přednáškách po svých a ostatní moc neřeší. Na střední jsme byli lepší parta a cítil jsem se ve stálém kolektivu líp.

Pavel Lečbych, pátý ročník učitelství pro střední školy – základy společenských věd a výtvarná výchova, Ostravská univerzita, Ostrava

Stoprocentně vysokoškolský život. Je hlavně o volnosti – člověk si může dělat, co chce, má spoustu nepovinných předmětů, do kterých nemusí chodit, má čas na práce a brigády, spoustu prázdnin. Není to stereotyp jako na střední, kde musí studenti prosedět pondělí až pátek v lavici. Na výšce si člověk začne opravdu užívat života, chodí do hospod a nemusí se trápit, že ho zítra čeká škola, celé dny může strávit klidně v posteli. A ani zkouškové nejsou takovým mýtem, školy obecně zlevnily ze svých požadavků a některé zkoušky už jsou fakt parodie. Na výšce je třeba stát se plně samostatným, naučit se o sebe starat, žehlit, prát, vařit, a to se vždycky hodí. Kdo nejde na vysokou, dělá obrovskou chybu, protože výška není jen učení, ale hlavně užívání si bezstarostného života.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Lukáš Hladiš, třetí ročník strojního inženýrství, Vysoké učení technické, Brno