Výchovné styly, vliv médií, brainwashing

Názory na výchovu v minulosti

názor na dítě z pohledu behavioristů = dítě se rodí jako TABULA RASA – nepopsaná deska a výchovným působením z něj jde udělat cokoliv, hl. role byla připisována VÝCHOVA
Watson: dejte mi tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého udělám specialistu, jakého vhodně zvolím
současný názor: dřívější názor je překonán, jsou více prozkoumány zákony dědičnosti a jejich vliv na další chování jedince, na utváření jedince má kromě výchovy vliv i DĚDIČNOST

4 základní typy výchovy v rodině (Schäfer)

ZANEDBÁVAJÍCÍ VÝCHOVA

- výchovné postupy: nezúčastněnost, lhostejnost, zanedbávání

- výsledek u dítěte: odmítání soc. pravidel, vzpurnost, agresivita

OCHRANÁŘSKÁ VÝCHOVA

- výchovné postupy: dobromyslnost, ochranářství, shovívavost, přivlastňování

- výsledek u dítěte: závislost, poslušnost, podřízenost, malá tvořivost, emoční labilita, nesamostatnost, malá sebejistota, egocentrismus

AUTORITÁŘSKÁ VÝCHOVA

- výchovné postupy: vyžadování, autoritářství, diktátorství, tvrdé tresty, přísná disciplína

- výsledek u dítěte: problémy ve spol. životě, autoagresivita (agresivita namířená proti vlastní osobě), ostýchavost, svárlivost, neschopnost kompromisů, vnitřní netolerance

DEMOKRATICKÁ VÝCHOVA

- výchovné postupy: svoboda, demokratičnost, mírné zdůvodněné tresty, podpora vědomí a sounáležitost s rodinou a podíl rozhodování se

- výsledek u dítěte: aktivita, nezávislost, tvořivost, otevřenost, dobré fungování ve spol., emoční vyrovnanost, cílevědomost, zdravé sebevědomí

Nežádoucí výchovné postupy:

přílišné rozmazlování, nebo zakazování
ponižování (před ostatními)
nadměrné kritizování
neprojevování lásky
křičení na dítě, fyzické tresty
nadměrné nucení dítěte do něčeho
plnění si svých snů skrz dítě
přílišné ochraňování
mluvení za dítě
týraní (psychické vydírání)
sexuální zneužívání
zanedbávání se, nestarání se o dítě
podmíněná láska (budu tě mít ráda když…)
nezájem rodičů o dítě

Podle Zdeňka Matějčka není takovým zlem přísná výchova, je-li přiměřená a stálá, jako výkyvy ve výchově (chvíli vztek, pak shovívavost), dítě neví, jakou má očekávat reakci, je nejisté a ustrašené. CHOVÁNÍ RODIČŮ JE PRO D. VZOREM!!!

Psychologie masových jevů, znaky davového chování

= psychologie masových jevů je jedním z předchůdců sociální psychologie

= první ucelené zpracování psychologie davu zpracoval u francouzský sociolog Gustav Le Bon

= člověk se ve větším kolektivu chová jinak, než by se choval individuálně. Vykazuje kolektivní chování

Typické znaky masového (davového, kolektivního) chování:

a) je to skupinové chování, dochází k „deindividualizaci“

b) vzniká spontánně

c) vyvíjí se neplánovitě

d) je relativně neorganizované a nepředpověditelné

e) je závislé na vzájemném podněcování mezi zúčastněnými

f) projevuje se výraznou emocionalitou, citovou nákazou a sugestibilitou

BRAINWASHING

v určitých skupinách může docházet k tzv. „vymývání mozků = brainwashing“ = někdo se snaží ovládnout myšlení, chování, pocity druhých
POZOR!!! V dnešní době se tato forma manipulace často skrývá za „psychologii“!!!
časté v sektách (např. scientologická církev, Svědkové Jehovovi – nutí člověka podřídit se předpisům) – setkáváme se s tím i u reklam, v politice apod.

VLIV MÉDIÍ

mají možnost oslovit a ovlivnit „masy
zprostředkovávají zábavu, vědomosti, rady
předávají hodnoty a normy (pozor! – ideál krásy, konzum, nevěra jako norma apod.)
mají moc nad jedinci, kteří je „konzumují“, člověk má přirozený strach z odlišnosti, cítí se jistěji není-li odloučen od „stáda“
konzumující jedinci jsou v závislém vztahu (riziko: snadno ovlivnitelní jedinci, děti…)
média či jejich vlastníci rozhodují o tom, které informace budou zveřejněny a jakým způsobem!
zdůrazňování senzací vytržených z kontextu – čím brutálnější a šílenější zprávy, tím více lidí je čte, sleduje

Dítě a televize, počítač (mobil, tablet…)

budí pozornost dětí (zvuky, měnící se obrázky)
do osmi let si dítě nespojuje časté střihy a střídání děje do jednoho filmu, vnímá je jako jednotlivé epizody
až kolem 11. roku začne rozlišovat mezi reálným a fiktivním!
napodobuje děj
stává se rychle závislým
tato média podporují PASIVITU dětí, hledání rychlého uspokojení bez vlastní snahy, aktivity
média nerozvíjejí sociální dovednosti dětí (navázání kontaktů, spolupráce, řešení konfliktů apod.)

Hypotézy (domněnky) o škodlivosti televize, počítačových her apod.

1) teorie učení (přebírání chování modelu)

2) katarze (zažívaná agrese při sledování zvyšuje agresivitu = „nabudí člověka“ a zvyšuje chuť chovat se agresivně)

3) habituace (= přivykání; časté zobrazování násilí jedince otupuje, agresivní chování člověku připadá normální)

POZOR!

je potvrzeno, že hodně času tráveného hraním počítačových her a sledováním pornografie vede k tomu, že se jedinec přestává snažit v běžném životě a běžné činnosti/partnery/ situace začíná vnímat jako nudné
na internetu je dosažení cíle či uspokojení mnohem jednodušší, než v reálném životě!!!
má to negativní dopad na snahu jedince něčeho dosáhnout i na partnerské vztahy!
dítě, které tráví hodně času hraním počítačových her se chová velmi podobně, jako dítě s ADHD (dítě s poruchou osobnosti a hyperaktivitou)!
snadnější je mít od začátku (raného dětství) nastavená pravidla pro hraní, než se je snažit časem vytvořit
rodič je zodpovědný za své dítě…