Základy informatiky

Informatika = Nauka o vzniku, oběhu a společenském působení informací.

Teorie informace = Matematický základ sdělovací techniky. Nezajímá se o vlastní obsah informace, nýbrž zkoumá např. jak lze informaci měřit, jak se vlivem šumu (rušivých faktorů) v přenosovém kanálu, např. při telefonickém styku, snižuje míra informace, jak lze následky šumu snižovat.

Tradičními veřejnými středisky informací jsou knihovny. Zejména velké knihovny nepůjčují jen literaturu uměleckou, ale i odbornou a provádějí tzv. dokumentaci, tj. odbornou literaturu soustavně zaznamenávají a třídí. Na základě toho přispívají k rozvoji vědecké a odborné práce tak, že poskytují bibliografické informace, tj. informace o tématech knih, o jejich autorech, o roce a místě jejich vydání, a hlavně vypracovávají, resp. pomáhají vypracovat odborné rešerše, tj. informace o tom, ve kterých knihách a časopisech se pojednává o jistém tématu, a dále stručné výtahy z nich a přehled o nich.

Knihovny pořádají výstavy k významným výročím, ale i za účelem informovat o knižních novinkách. Ve většině knihoven existují i čítárny. Velké knihovny mají všeobecné i specializované studovny, např. Národní knihovna v Praze má zvláštní studovnu přírodních věd, společenských věd, časopisů a novin, hudebnin, rukopisů a vzácných tisků. Většina knihoven, kromě specializovaných (např. rukopisů a vzácných tisků) je přístupna široké veřejnosti.

Aby žádanou knihu bylo možné rychle vyhledat a půjčit, jsou knihy, zejména ve velkých knihovnách, určitým způsobem roztříděny, jsou opatřeny signaturami.

Často potřebujeme rychle zjistit, které knihy pojednávají o tématu, jež nás zajímá, a spolu s tím, které z těchto knih má jistá knihovna. K tomu slouží katalogy. Ve velkých knihovnách se používají mikrofiše (záznamy na plochých filmech) a data se zpracovávají strojově. Katalogy umožňují získat rozsáhlé informace o pracích zabývajících se otázkou, kterou máme zpracovat, pomáhají nám doplnit si evidenci prací z oboru, resp. z oborů, na které se specializujeme. Rozlišujeme katalog autorský, systematický a předmětový.

V katalogu autorském jsou lístky řazeny abecedně nejprve podle příjmení, pak podle jmen autorů, podle názvů děl a roku jejich vydání.

Systematický katalog je rozdělen podle vědních oborů, takže je třeba seznámit se s hlavními obory, podle nichž je katalog dané knihovny uspořádán.

Katalog předmětový je uspořádán podle předmětových (obsahových) hesel. Potřebný údaj hledáme zpravidla pod heslem významově širším, např. chce-li se čtenář informovat o anglické revoluci z r. 1688, bude hledat údaje pod heslem Anglie – dějiny. Podle výrazu užšího rozsahu hledáme jen tehdy, jestliže výraz širšího rozsahu by byl příliš obecný, např. informace o tom, které spisy pojednávají o životě J. A. Komenského, se hledá pod heslem J. A. Komenský (ne pod heslem Životopisy).