Základy informatiky
Informatika = Nauka o vzniku, oběhu a společenském působení informací. Teorie informace = Matematický základ sdělovací techniky. Nezajímá se o vlastní obsah informace, nýbrž zkoumá např. jak lze informaci měřit, jak se vlivem šumu (rušivých faktorů) v přenosovém kanálu, např. při telefonickém styku, snižuje míra informace, jak lze následky šumu snižovat. Tradičními veřejnými středisky informací jsou knihovny. Zejména […]
Informatika = Nauka o vzniku, oběhu a společenském působení informací.
Teorie informace = Matematický základ sdělovací techniky. Nezajímá se o vlastní obsah informace, nýbrž zkoumá např. jak lze informaci měřit, jak se vlivem šumu (rušivých faktorů) v přenosovém kanálu, např. při telefonickém styku, snižuje míra informace, jak lze následky šumu snižovat.
Tradičními veřejnými středisky informací jsou knihovny. Zejména velké knihovny nepůjčují jen literaturu uměleckou, ale i odbornou a provádějí tzv. dokumentaci, tj. odbornou literaturu soustavně zaznamenávají a třídí. Na základě toho přispívají k rozvoji vědecké a odborné práce tak, že poskytují bibliografické informace, tj. informace o tématech knih, o jejich autorech, o roce a místě jejich vydání, a hlavně vypracovávají, resp. pomáhají vypracovat odborné rešerše, tj. informace o tom, ve kterých knihách a časopisech se pojednává o jistém tématu, a dále stručné výtahy z nich a přehled o nich.
Knihovny pořádají výstavy k významným výročím, ale i za účelem informovat o knižních novinkách. Ve většině knihoven existují i čítárny. Velké knihovny mají všeobecné i specializované studovny, např. Národní knihovna v Praze má zvláštní studovnu přírodních věd, společenských věd, časopisů a novin, hudebnin, rukopisů a vzácných tisků. Většina knihoven, kromě specializovaných (např. rukopisů a vzácných tisků) je přístupna široké veřejnosti.
Aby žádanou knihu bylo možné rychle vyhledat a půjčit, jsou knihy, zejména ve velkých knihovnách, určitým způsobem roztříděny, jsou opatřeny signaturami.
Často potřebujeme rychle zjistit, které knihy pojednávají o tématu, jež nás zajímá, a spolu s tím, které z těchto knih má jistá knihovna. K tomu slouží katalogy. Ve velkých knihovnách se používají mikrofiše (záznamy na plochých filmech) a data se zpracovávají strojově. Katalogy umožňují získat rozsáhlé informace o pracích zabývajících se otázkou, kterou máme zpracovat, pomáhají nám doplnit si evidenci prací z oboru, resp. z oborů, na které se specializujeme. Rozlišujeme katalog autorský, systematický a předmětový.
V katalogu autorském jsou lístky řazeny abecedně nejprve podle příjmení, pak podle jmen autorů, podle názvů děl a roku jejich vydání.
Systematický katalog je rozdělen podle vědních oborů, takže je třeba seznámit se s hlavními obory, podle nichž je katalog dané knihovny uspořádán.
Aktuální přehled studia pro rok 2025/2026:
Nevíš, co studovat? Za 5 minut to zjistíš! Spustit test
Již jsi na vysoké škole? Vyber si budoucí uplatnění! Přehled zaměstnavatelů
Katalog předmětový je uspořádán podle předmětových (obsahových) hesel. Potřebný údaj hledáme zpravidla pod heslem významově širším, např. chce-li se čtenář informovat o anglické revoluci z r. 1688, bude hledat údaje pod heslem Anglie – dějiny. Podle výrazu užšího rozsahu hledáme jen tehdy, jestliže výraz širšího rozsahu by byl příliš obecný, např. informace o tom, které spisy pojednávají o životě J. A. Komenského, se hledá pod heslem J. A. Komenský (ne pod heslem Životopisy).
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.