Informační tech. v hotelnictví a turismu

HARDWARE

= je vše na co si můžeme sáhnout (u počítače) např. monitor. tiskárna, myš, disketa, klávesnice

Sestava počítače se skládá ze tří základních součástí:

• počítač

• vstupní zařízení

• výstupní zařízení

Skříň počítače:

  1. plochá skříň (desktop)
  2. věžová skříň (tower)

Přední stěna skříně:

  1. světelné diody
  2. síťový vypínač – k zapnutí a vypnutí počítače
  3. tlačítko RESET – k znovuspuštění, k znovu nastartování počítače v případě, že počítač přestane reagovat (tzv. zamrzne)

⇒ K znovuspuštění počítače používáme tzv. teplý start, což je kombinace 3 kláves: CTRL, ALT, DELETE 4. disketové jednotky a jednotky pro CD ROM.

Základní části počítače:

  1. zásuvka pro připojení šňůry elektrického proudu
  2. zásuvka pro připojení monitoru (= video port, pak paralelní port pro
  3. tiskárnu, sériový port pro připojení myši, klávesnice, atd.)
  4. mřížka chladícího ventilátoru

Vnitřek skříně PC: Podle John von Neummanova schémata počítače dělíme počítač na: paměť procesor výstupní zařízení vstupní zařízení

Základní deska počítače:

• je důležitou součástí

• jsou na ní umístěny a navzájem spojeny další součástky, jako je například mikroprocesor, operační paměť, vnitřní hodiny počítače, sběrnice, ovladač klávesnice,…

• obsahuje také konektory, do kterých se zasunují další díly počítače ve formě tzv. karet. Pomocí kabelů jsou k ní připojeny i všechny disky.

Mikroprocesor

• je mozkem počítače, to znamená, že vykonává všechny jeho činnosti.

• na rychlosti procesoru závisí z velké části výkonnost počítače

• výkon procesoru je určován několika charakteristikami:

 taktovací frekvence – je počet vykonaných operací za sekundu. Jednotka je MHz

Například: Pentium III. – název procesoru 500 MHz – taktovací frekvence (provede 500 milionů operací za sekundu)

 architektura procesoru – množství dat, se kterými může procesor najednou manipulovat

 velikost vyrovnávací paměti CACHE – vyrovnává rychlost procesoru a operační paměti

Procesor je rychlejší a musel by na paměť RAM často čekat, proto je část vykonávaného programu uložena v paměti.

Firmy vyrábějící procesory:

1. INTEL – její procesory se dříve označovaly jako 286, 386, 486 slovní označení: Pentium, Pentium Pro, Pentium I., II., III., IV., Celeron, AMD, MAC, APPLE,… 2. Motorola, IBM, CYRIX, AMD

PAMĚŤ = zde si počítač ukládá programy a data

• Pro prezentaci všech údajů se používá dvojková (binární) soustava:

• Používáme pouze 0; 1

• K této nejmenší jednotce operace značíme bit (b) – v paměti uložená jako: 1 bit může být 0 nebo 1. Kombinací osmi nul a jedniček (to znamená bitů) se říká BYTE (bajt)

8 bitů = 1 B 1 kB = 1000 B (1024) 1 MB = 1000 kB = 1 000 000 kB 1 GB = 1000 MB = 1 000 000 kB = 1 000 000 000 B

1. Vnitřní paměť RAM – paměť, se kterou počítač komunikuje přímo ⇒ má přímý přístup k datům. Umožňuje velmi rychlé čtení instrukcí a zápis vypočítaných hodnot. Paměť ovlivňuje rychlost počítače, protože je umístěna tam, kde vše probíhá. Do vnitřní paměti se nejprve přemístí data z pevného disku, vnitřní paměť ji uchová a poskytuje procesoru ke zpracování. Při vypnutí počítače se obsah paměti RAM smaže. Důležitá je kapacita operační paměti. např. 16 MB, 32 MB, 64MB,…

ROM – slouží jen pro čtení. Do této paměti se informace zapisují jen jednou, obsah paměti se uchová i po vypnutí počítače. Slouží pro uložení základních instrukcí, které řídí činnost počítače po startu

2. Vnější paměť počítače pracovávají velké objemy dat a ty nemohou být uloženy operační pamětí

PEVNÝ DISK (HARDDISK) C:\

• je součástí každého počítače, uchovává informace i po vypnutí elektrického proudu KAPACITA: 2 – 120 GB (může být i více: 160GB,…)

PRUŽNÝ DISK (FLOPPY DISK) A:\

• např. disketa

KAPACITA: 1,44 MB (může být i více nebo méně)

• dá se přenášet z jednoho počítače na druhý

NOVÉ VELKOKAPACITNÍ DISKY

• zip mechanika s disketou – je spolehlivá, rychlá

Kapacita: 100 a 200 MB

• LS 120 s disketou – umí číst i současné diskety

Kapacita: 120 MB

CD-ROM KAPACITA: 740 MB

• CD disky s počítačovými soubory nebo zvukové CD disky

• CD-R disky – slouží k zápisu dat

• CD-RW disky – můžeme zapisovat a přepisovat data

DVD ROM

• digitální víceúčelový disk

• slouží jako záznamová média i pro záznam filmu

SBĚRNICE

• skupina elektrických vodičů spojující jednotlivé součástí počítače

• umožňuje komunikaci s ostatními díly počítače

• nabízí zásuvky pro přidání tzv. karet

KARTY (= rozšiřující desky)

• úkolem je zajišťovat základní nadstandardní funkce počítače

• karta pro vstup a výstup (reproduktory, sluchátka)

• grafická karta – data mění na videosignál, který vysílá do monitoru (zprostředková­vá obraz)

• zvuková karta – mění data na zvukový signál

Tyto 3 karty jsou většinou součástí základní desky.

• karta síťová – umožňuje připojit počítač do počítačové sítě

• modem – umožňuje spojení počítačů pomocí telefonních linek

• karta televizní

• karta rozhlasová

ZAŘÍZENÍ PRO KOMUNIKACI

• Modem – jeho prostřednictvím je umožněna komunikace mezi počítači pomocí telefonní linky

a. vnitřní (interní) – na rozšiřující kartě v počítači b. vnější (externí)

• Faxmodem (faxový modem) s jeho pomocí můžeme odesílat dokumenty, které jsme vytvořili na našem počítači

VSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ

• myš, klávesnice, trackball, tlaková podložka, joystick, scanner (s jeho pomocí můžeme obrázky, fotky, text převést do podoby počítačových dat)

VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ

• (monitor, tiskárna) – zprostředkovává výstup informací z počítače k uživateli.

Velikost mon. se udává rozměrem úhlopříčky obrazovky v palcích (15“, 17“, 19“) 1“ (palec) = 2,54 cm

TIKÁRNA:

• jehličková (pomalý tisk, 9 a 24 jehličkové, levné, hlučné, horší kvalita tisku)

• laserová – prášek se přenese na papír a teplotou 200°C se zapeče

• inkoustová – barevný tisk, méně hlučné, mají dražší spotřební materiál

• plotter – velkoformátová tiskárna, dá se tisknout i Ao

SOFTWARE

= programové vybavení počítače firmy: Microsoft, IBM, Netcape, Corell, Novell, české software 602

Programy můžeme rozdělit do 3 skupin:

  1. OPERAČNÍ SYSTÉMY – jsou to programy, které zprostředkovávají komunikaci mezi počítačem a uživatelem
  2. APLIKAČNÍ PROGRAMY – programy psané (WORD), zpracování tabulek (EXCEL), tvorbu obrázků
  3. PROGRAMOVACÍ JAZYKY – programy pomocí kterých vytváříme další programy

OPERAČNÍ SYSTÉMY = program, který umožňuje ostatním programům využívat HARDWARE počítače

• MS-DOS – vytvořila ho firma Microsoft. Pro komunikaci s ním musíme znát příkazy. Špatně se ovládá, nemůžeme spustit více programů najednou, není náročný na výkon počítače, jsou vyvinuty nadstavby tohoto operačního systému., např. Windows 95, 98, 2000, INT

• WINDOWS – výborné grafické rozhraní, pro jeho ovládání používáme ikony, umožňuje běh několika programů současně, je poměrně stabilní – k chybám systému dochází jen výjimečně. Zahrnuje množství užitečných programů, které nám umožňují např. práce s textem, malování, připojení se na internet atd.

Organizace dat v PC = V počítači jsou data na disku uspořádána tak, abychom je mohli jednoduše nalézt. V počítači je vše uloženo ve formě souborů.

Soubor = je to nejmenší nedělitelný blok informací (soubor může být např. text, který jsme vytvořili) = druhy souborů:

  1. Programové soubory – jsou součástí programů, pomocí nich můžeme např. psát text, hrát hru atd.
  2. Datové (dokumentové) soubory – soubory, které si sami vytvoříme (text, tabulka, obrázek). Soubor má své jméno, které nesmí obsahovat např. +, -, čárku, tečku, apod.

Může mít max. 8 znaků. Musí obsahovat příponu, která má max. 3 znaky a určuje nám o jaký typ souboru se jedná. Od jména je oddělena tečkou.

Přípony: com, exe, bat spustitelné soubory txt textový soubor doc textový soubor programu Word xls tabulka vytvořená v programu Excel hlp soubor obsahující nápovědu bmp, jpg grafické soubory

Adresáře (složky)

• jsou vytvářeny pro lepší orientaci v souborech na počítači

• můžeme v ní seskupit soubory, které patří tematicky k sobě

• můžeme je sami vytvářet i mazat

• v uspořádání adresářů existuje nadřazenost a podřízenost – adresáře a podadresáře

APLIKAČNÍ PROGRAMY

TEXTOVÉ PROCESORY

• dnešní textové procesory pracují v prostředí Windows. Nejznámější je Word od firmy Microsoft a WordPerfect.

• nabízí:

 možnost zobrazení více druhů písma v jednom dokumentu. U písma můžeme volit různé barvy, velikosti a řezy písma (tučné, kurzíva, podtržené, přeškrtnuté,…)

 možnost přesného definování vzhledu stránky – umožňuje uživateli přesně určit rozměry a umístění výsledného textu. Můžeme nastavit různé velikosti stránky, určit vzdálenosti okrajů počet tzv. novinových sloupců atd.

 provádět různé úpravy jednotlivých odstavců – dovoluje změnu odsazení nebo posunutí odstavce, jeho zarovnání ap.

 zobrazí náš dokument tak, jak bude vypadat po vytištění na tiskárně

 vkládání jiných objektů (např. tabulek nebo obrázku) do dokumentu.

 vytváření tabulek s různým grafickým provedením a provádět s nimi různé matematické operace

 používání jazykových slovníků

 možnost kombinování obrázků a textu v jednom dokumentu

U textových procesorů se píše na plochu podobající se listu papíru

TABULKOVÉ PROCESORY

• použití:

 pro finanční a statistické zpracování dat

 -pro komplexní výpočty v administrativě, plánování a rozpočtování

 pro modelování prognostického vývoje atd.

Tabulkový procesor využijeme všude tam, kde potřebujete vyhodnotit číselné údaje, pro jejichž zpracování nemáme speciální program.

• Pracovní plochu tvoří tabulka, kterou tvoří sloupce a řádky. Sloupce jsou označeny velkými písmeny abecedy a jejich 256. Označení je od A do Z, pak AA….AZ a dále až do IV. Řádky jsou očíslovány. Každý průsečík sloupce a řádky vytváří buňku. Buňka je místo, do kterého vkládáme data. Adresa buňky je určena stránkou, řádkem a sloupcem, ve kterém se buňka nachází. U Excelu máme k dispozici tabulku se 4,2 miliony buněk.

• Na spodním okraji okna sešitu jsou umístěná ouška. Pouhým klepnutím na ouško požadovaného listu můžeme přecházet z jednoho listu do druhého. Přitom každý list přestavuje samostatnou tabulku. Každý list si můžeme pojmenovat. Jednotlivé listy můžeme přejmenovat, přidat či odstranit.

V textových procesorech můžeme tvořit tabulky, grafy, vkládat obrázky, …

DATABÁZE = databázové programy

• je soubor účelově seřazených a strukturovaných dat (informací), která popisují oblast určité problematiky, např. fond knihovny, sledování objednávek zákazníků, uspořádání sbírky známek,…

• základem databáze je soubor tabulek, dotazů, formulářů, sestav, maker a modulů, které jsou součástí hlavního panelu. V souboru můžeme data rozdělit do oddělených pořadačů zvaných tabulky. Data v tabulce můžeme prohlížet, přidávat a aktualizovat pomocí formulářů.

Tabulky

• systém řízení báze dat ukládá data o jednotlivých subjektech v oddělených tabulkách

• je soubor údajů týkajících se určitého subjektu (zaměstnanec, pracoviště firmy,…)

• skládá se z vět (jednotlivých záznamů). Pro všechny věty je společně definováno pořadí jednotlivých polí.

Záznam (věta): data, která popisují objekt (zaměstnanec, pracoviště firmy) tvoří záznam. Pole (položka, atribut): každý záznam v tabulce obsahuje stejná pole. Délka polí může být různá. Délku určuje uživatel při tvorbě v rozsahu, který je dán možnostmi programu.

KANCELÁŘSKÉ BALÍKY Obsahují:

• nástroje pro zpracování textu – textový procesor

• nástroje pro tabulkové kalkulace – tabulkový procesor

• nástroje pro prezentaci – prezentační software

S databází nepracuje tolik uživatelů, je proto dodávána obvykle zvlášť nebo za příplatek

GRAFICKÉ EDITORY

Základní formáty PC grafiky = Grafika (obrázky) se objevuje v počítači ve dvou základních formátech:

RASTROVÝ FORMÁT (bitová mapa, bitmapa)

• Obrázek je určen jednotlivými body (pixely). Každý z těchto bodů má jako vlastnost svou barvu.

• Podle počtu možných barev každého bodu se rastrové formáty dělí na.

 monochromatické (černé a bílé pixely)

 na formáty ve stupnici šedi (pixely v odstínech šedi)

 formáty barevné (pixely v různých barvách)

• Bitmapové editory se používají všude tam, kde se provádějí úpravy fotografií – můžeme provádět retuše, zesvětlit obrázek, provést doostření, zvýšit nebo snížit kontrast.

• Práce s rastrovými editory se blíží kreslení od ruky.

VEKTOROVÝ FORMÁT

• V tomto formátu jsou zobrazené objekty určeny pouze svým okrajem pomocí matematické křivky. Každý objekt (obdélník, kružnice, čára) je charakterizován barvou, polohou, velikostí, úhlem otočení, atd.

• Výhodou tohoto způsobu je menší paměťová náročnost a nezkreslení obrázku při jeho zvětšování. Proto je tento formát vhodný pro grafiku vysoké kvality, neboť obrazy ve vektorovém formátu můžeme libovolně zvětšovat a zmenšovat bez ztráty proporcí nebo detailů. Chybí mu sice jednoduchost „ručního malování“, ale kresba je čistší a přesnější.

• Data jsou uložena v tzv. rastrovém formátu (bitová mapa) nebo ve vektorovém formátu, kdy je obraz uložen jako seznam kreslících instrukcí.

Grafické procesory

• Rastrové grafické procesory:

 Photoshop – pro práci s obrázky, které byly neskenovány

 Painter – nabízí téměř neomezenou paletu nástrojů, technik a podkladů, umožňuje aplikaci mnoha digitálních efektů (osvětlení, hrbolatý papír,…)

• Vektorové grafické procesory:

 CorelDRAW – program s hodnotnými grafickými funkcemi a jednoduchým ovládáním

MULTIMÉDIA

• Multimediální systém přestavuje spojení:

 pohyblivého obrazu

 vysoce kvalitního zvuku

 a počítače jako řídícího systému

• Počítač se tak využívá pro práce s textem, grafikou, při přenosu údajů a zpracování dat.

• dotekové obrazovky: účelově konstruované klávesnice nebo projekční systémy

• Multimédia kombinují zvuk, obraz, grafiku, text.

Kde se s nimi můžeme setkat:

1. PREZENTACE:

• Nabízí služby a poskytují informace všem zákazníkům. Součástí prezentace mohou být obrázky, názorné grafy, videosekvence, animace, mohou být i ozvučené

2. MULTIMEDIÁLNÍ DATABÁZE:

• Slouží pro představení a nabídku výrobků či služeb.

3. MULTIMÉDIA VE VZDĚLÁVÁNÍ: ve škole a doma

• v podobě grafiky, textu a obrazového záznamu

4. MULTIMÉDIA PŘI VÝUCE JAZYKŮ:

• tituly encyklopedického charakteru

• nebo využívat CD určená přímo pro výuku jazyků

Multimediální počítač na rozdíl od běžné sestavy obsahuje navíc:

• zvukovou kartu

• čtecí jednotku CD-ROM

• sluchátka nebo reproduktory

• příslušný software

PC VIRY A OCHRANA PROTI NIM

• program ® má vždy autora

• je omezen jako každý pgm.

• šíření – záznamová média, síť

• svojí činnost – bez vědomí a přání uživatele – ničení dat, pozměna dat(nejhorší), blokování

• schopen se samostatně šířit ® množit se – zapisuje svojí fční část do jiných pgm. or do určitých míst na paměťových médiích, dnes – zapisování do dokumentů – skupina makrovirů

Rozdělení virů:

• několik hledisek

1. umístění v paměti:

  1. rezidentní – v DOSu pgm., kt. měl být spuštění se nahraje do konvenční paměti a zůstává zde a čeká na svoji událost (př. i ovladač klávesnice), dnes v W95 nemají správnou živnou půdu.
  2. nerezidentní – po spuštění zapíší na místa, na kt. obvykle zapisují a pak ukončí svoji činnost

2. podle cíle infekce:

  1. bootové – napadají boot sektor (slouží k zavedení systému) na disketě, na disku – masterboot, partition table, spustí se tehdy – pokusíme nastartovat systém z nakaženého disku or diskety; novější BIOSy mají možnost nastavení pořadí čtení disku s OS
  2. souborové – .COM, .EXE, .BIN, .SYS, .DLL – ty soubory, kt. byly zaváděny; musí být spuštěny; když kopírujeme – nic se neděje
  3. clastrové – upravují FAT tabulku – pozmění velikost souboru a tam se nakopíruje a každé spuštění jde přes tento vir – nutnost rozšifrování jeho vlast. FAT tabulky; na „venek“ není poznat, že soubor zvětšil velikost (byl do něj zapsán vir); v určité chvíli (datum, hodina) se projeví
  4. makroviry – napadají i soubory – dokumenty psané např. v Amipro, Wordu, ve W95; první viry, které nenapadají pouze spustitelné soubory, ale ukládají se i do dokumentů s určitou strukturou (ne ASCI texty) – texty z WORDu, tabulky z EXCELu atd.
  • nastává nová věc – Internet – šíří dokumenty – snadné šíření

3. podle chování

  1. stealth – schovávají se a kódují se ® svojí činnost maskuje (modifikuje datum)
  2. polymorfní – schopny měnit ten svůj kód, kterým se šíří – nutnost najít algoritmus šíření

Kdy se aktivují: = většinou se aktivují se zpožděním – nejprve se šíří a pak zasáhnou

Trojský kůň – podobné chování, nešíří se zas až tak jako viry

  • fungují určitou dobu jako nějaký pgm. a po delším užívání se projeví
  • má za úkol – špionážní pgm.
  • zvláštní kapitola

Způsoby ochrany:

1. metoda scanovací = vyhledávací

• preferovaná firmou Alvil – Avast – hledá se charakteristi. kód, pouze pro známé viry

• podle databáze virů

2. hlídače kontrolních součtů

• místě vytvoří kontrolní záznam

• výhoda – schopno odhalit i novější viry, ale potřeba zkušenějšího uživatele

• nevýhoda – může hlásit i zdravé soubory pokud pgm. něco zapíše do hlídaného souboru

3. hlídače neobvyklých činností

• hlídají se činnosti – formátování disku, zápis do systémových oblastí, snaha o spuštění rezidentním způsobem – znovu vyžadují zkuš. uživatele

4. heuristická analýza

• obecně fungující generická metoda, kt není závislá na obsahu databáze, ale podle toho co by pgm. prováděl po spuštění

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Příklady antivirových pgm. AVAST – patří i mezi světové – mezi lepší, AVG i 3 Psi cizí – fy McAfee – Scan, F-Prot – fy Deltafolous

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.