Obecná odpovědnost za škodu

OBECNÁ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

Obecná úprava odpovědnosti za škodu se uplatní tam, kde buď občanský zákoník sám nebo jiný zvláštní předpis neobsahuje speciální úpravu zvláštních případů odpovědnosti za škodu. Postihuje každého, kdo škodu způsobil porušením právní povinnosti. V případě PO odpovídá za škodu právnická osoba nebo fyzická osoba jako podnikatel, pokud škodu způsobili její zaměstnanci.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU Z PROVOZNÍ ČINNOSTI

Základní předpoklady:

  • Škodná událost vyvolaná provozní činností
  • Vznik škody
  • Příčinná souvislost mezi provozní činností a způsobenou škodou

Široká definice pojmu provozní činnosti je :

Škoda je způsobena provozní činností, jestliže byla způsobena fyzikálními, chemickými popř. biologickými vlivy provozu na okolí, oprávněným prováděním nebo zajištěním prací.

Jde o objektivní odpovědnost provozovatele takové činnosti, tedy bez zřetele na to , zda škodu zavinil či nikoliv.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU NA PŘEVZATÉ VĚCI

Jako první ze zvláštních případů odpovědnosti za škodu je kdy někdo, ať již fyzická nebo právnická osoba převzal od jiného věc, která má být předmětem závazku, tedy např. auto do opravy, kožich k vyčištění, látku k ušití šatů apod.

Protože ten, kdo věc jinému svěřil, nemá možnost ji sám opravovat, musí nést odpovědnost za případnou škodu na věci ten, který ji má na základě smlouvy k dispozici. Ten pak odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení věci.

Tím, kdo má nárok na náhradu škody je ten, kdo věc předal a to i když není jejím vlastníkem.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU POVAHOU PŘÍSTROJE ČI JINÉ VĚCI

Konkrétně jde o škodu způsobenou vadným elektrickým přístrojem, rentgenem, inkubátorem, zubní vrtačkou atd.

V tomto případě jde o tzv. absolutní objektivní odpovědnost , nelze se jí vůbec zprostit, a to ani poukazem na to že by došlo ke škodě jinak. Jediným důvodem může být spoluzavinění poškozeného.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU TĚMI, KTEŘÍ NEMOHOU POSOUDIT NÁSLEDKY SVÉHO JEDNÁNÍ

Speciálně jsou upraveny případy, kdy škodu způsobí nezletilý, anebo ten, kdo je postižen duševní poruchou.

U nezletilých jedinců není stanovena věková hranice, od které by byli odpovědni sami za způsobenou škodu třeba v závislosti na její výši apod. Proto je třeba vždy v konkrétním případě zvážit, zda nezletilý, který škodu způsobil, měl tzv. deliktní způsobilost, zda tedy mohl posoudit následky svého jednání a své jednání také ovládnout.

Osobami povinnými vykonávat dohled nad nezletilci jsou především rodiče, osvojitelé, ti, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy, pěstouni, opatrovník, případě osoby, kterým bylo dítě svěřeno do dočasné péče dohodou s rodiči ( např. prarodičům na prázdniny).

U osob stižených duševní poruchou jsou to pravidla soudem ustanovený opatrovník nebo také zdravotnické zařízení ( psychiatrické léčebny), kde je taková osoba umístěna.

Výkon dohledu musí být náležitý. Pokud dohlížející osoba prokáže, že nezletilý dohled nezanedbala, zprostí se své odpovědnosti za škodu.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ÚMYSLNÝM JEDNÁNÍM PROTI DOBRÝM MRAVŮM

Za škodu odpovídá ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Předpokladem této odpovědnosti je vznik škody, jednání porušující dobré mravy, příčinná souvislost mezi škodou a takovým jednáním a konečně zavinění ve formě úmyslu.

Příkladem jednání porušujících dobré mravy je šikana.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU NA VNESENÝCH NEBO ODLOŽENÝCH VĚCECH

Zde zákon rozlišuje několik druhů činností, při nichž může dojít ke vzniku škody na věcech vnesených či odložených. Prvním z těchto případů je odpovědnost toho, kdo poskytuje ubytování služby na přechodnou dobu, tedy zejména v hotelích, penzionech, ubytovnách, noclehárnách, turistických chatách, vysokoškolských kolejích apod.

Dalším případem je odpovědnost za škodu toho, kdo provozuje činnost, s níž je zpravidla spojeno odkládání věcí. Jde především o provoz restaurací, hostinců, divadel a kin, kadeřnictví, zdravotnických zařízení, škol, studoven, koupališť, lyžařen atd.

Ten, kdo do uvedených zařízení přichází a je mu tam poskytována nějaká služba, má zpravidla potřebu odložit některé své věci. Jednou z podmínek je, že věc byla odložena na místě k tomu určenému.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Odpovědným subjektem je provozovatel ( vlastník vozidla). Kromě provozovatele nese odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků také provozovatel podniku.

Událost vyvolaná zvláštní povahou dopravních prostředků:

Jde o vlastnost dopravního prostředku, která je mu vlastní, charakterizuje ho, a je schopna přivodit škodu. Pro vozidla je to např. rychlost. Za takovou škodu se považuje k níž došlo nárazem vozidla, vykolejením, při vystupování či nastupování do autobusu, vlaku atd. Nezáleží na tom jestli provozovatel vznik škody zavinil.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÝM

Provozem zvlášť nebezpečným se míní taková opakovaná činnost, při které jsou využívány přírodní nebo technické síly či věci, které za současného stavu rozvoje vědy a techniky nelze objektivně plně ovládnout, a to ani při zachování veškerého potřebného úsilí. Proto z takového provozu hrozí také zvýšené nebezpečí vzniku škody. O provoz zvlášť nebezpečný půjde tam, kde se pracuje s jadernou energií, výbušninami, kde hrozí únik jedovatých a radioaktivních látek apod.

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ MOCI NEZÁKONNÝCH ROZHODNUTÍ NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM

Škoda může být způsobena nezákonným rozhodnutím soudu, státního zastupitelství, ministerstva, okresního úřadu či obce.

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Posouzení zda bylo rozhodnutí nezákonné, nelze ponechat na subjektivní úvaze poškozeného. Proto je stanovena podmínka, že poškozený, aby se svého práva mohl domáhat, musel nejdříve vyčerpat možnost podat proti nezákonnému rozhodnutí řádný opravný prostředek ( odvolání, stížnost, rozklad, námitky, odpor) v řízení soudním či správním.

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.