Počátky slovesného umění a vznik písemnictví

POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ (nepsané) Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech, kterými se lidé snažily harmonizovat řád světa ( např. si naklonit různé nadpřirozené síly, démony…). Tyto texty – magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla © – byly pronášeny zpěvavě, s důrazem na rytmus a jednotlivá slova či slovní obraty se několikrát opakovaly. Obřady se […]

POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ

(nepsané)

Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech, kterými se lidé snažily harmonizovat řád světa ( např. si naklonit různé nadpřirozené síly, démony…). Tyto texty – magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla © – byly pronášeny zpěvavě, s důrazem na rytmus a jednotlivá slova či slovní obraty se několikrát opakovaly.

Obřady se postupně rozšiřovali a rozrůzňovali:

  • výroční obřady (např. rovnodennosti nebo slunovratu)
  • rodinné obřady (svatba, křtiny, pohřeb) doprovázené lyrickými písněmi (ukolébavky, svatební a pohřební písně…)
  • pranostiky (odrážejí zkušenosti, zejména s počasím, jež lidé nabyli při zemědělských pracích)
  • přísloví (obecně přijímané mravní zásady… lidová zkušenost ð ponaučení)
  • pořekadla (lidovou tradicí udržované vyjádření životních zkušeností ð bez ponaučení)
  • mýtus (vyprávění, názory a představy o vzniku světa, člověka, pokus o výklad)

VZNIK PÍSEMNICTVÍ

Mezopotámie

  • Sumérové ve 4. tisícil. př. n. l. vynalezli ð klínové písmo

(Sumerská, Akkadská říše)

  • hliněné destičky, trojhranné rydlo (asi z bambusu)
  • Epos o Gilgamešovi – Král Urků, hrdina sumerských vyprávění, chce být nesmrtelný, řeší otázku života (některé příběhy jsou později také sepsány v Bibli, např. o potopě světa)

Egypt

  • Vznik ð hieroglyfického písma ve 3. tis. př. n. l. (rozluštěno až ve 20. stol) malba na papyrus třtinovým perem
  • tzv. texty pyramid – nápisy dochované na stěnách královských hrobek
  • tzv. knihy mrtvých – papírové svitky vkládané do hrobu zabývající se posmrtným životem
  • milostné písně, oslava života faraónů, životopisy (Vlastní životopis Sinuhetův)

(Achnatonův Hymnus na slunce)

Indie

2. tis. př. n. l.

1. památky se týkají uctívání bohů, většina – psána ve verších – šířila se hlavně ústním podáním

  • Bráhmany – výklady o smyslu obětí a obřadů
  • Upanišady – úvahy o lidském životě
  • Védy
    • (VÉD = vědění) – posvátné knihy – celkově vzniklá literatura
    • k nejznámějším védám patří Rgvéd – obsahující hymny oslavující přírodní bohy (Jitřenka, Slunce, Vítr, Oheň)
  • Indické eposy – hrdinské zpěvy: Mahábhárata a Rámájana

Přední východ

Literatura hebrejská – 1. tis. př. n. l.

  • tvoří most mezi orientální a Evropskou literaturou
  • Bible – nositelem tradice sepisování bible – židovská obec
    • soubor textů, pravidla náboženské víry a morálky, pak součástí křesťanské bible (Písmo svaté)
    • Starý zákon – 3 oddíly
    • Tóra – pět knih Mojžíšových (nejstarší) – sGenesis (= stvoření) = svět, Adam a Eva, Kain a Ábel, potopa, Babylon – jazyky… sExodus (=odchod) = prorok Mojžíš, desatero božích přikázání…
    • Knihy prorocké – výroky proroků, dějiny Izraele, Izaiáš, Jeremiáš…
  • Básnické knihy – Žalmy (náboženská lyrika), Jób, Přísloví, Pět svitků (Píseň Šalamounova = Píseň písní, Jeremiášův pláč..)
    • Talmud – druhé základní dílo judaismu (= hebrejsky učení) – upravuje nábož. život judaistů

Čína

  • čínské znakové písmo, papír nebo hedvábí, štětec
  • Kniha písní – soubor čínsk. básnictví, sborník lidových písní, jejich nápodob a náboženských hymnů…

Persie

7. stol. př. n. l.

  • sbírka náboženských textů Avesta (motlitby, mýty, lyrika, právnické texty)

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.