Doznívání ideálů národního obrození a počátky české realistické literatury

J.K.Tyl, K. H. Borovský, B. Němcová Josef Kajetán Tyl narodil se v Kutné Hoře; byl typickým vlastencem té doby; novinář, dramatik, kreslíř, politik… Jeho celoživotní láskou bylo divadlo, stál v podstatě u zrodu českého samostatného divadla. Studoval v Praze, později se dal ke kočovné divadelní společnosti, kde poznává svou nastávající (Magdalenu Forchheimovou). Na poč. 19. st. vzniká Kajetánské divadlo (působil […]

J.K.Tyl, K. H. Borovský, B. Němcová

Josef Kajetán Tyl

  • narodil se v Kutné Hoře; byl typickým vlastencem té doby; novinář, dramatik, kreslíř, politik… Jeho celoživotní láskou bylo divadlo, stál v podstatě u zrodu českého samostatného divadla. Studoval v Praze, později se dal ke kočovné divadelní společnosti, kde poznává svou nastávající (Magdalenu Forchheimovou). Na poč. 19. st. vzniká Kajetánské divadlo (působil zde i Mácha)
  • věnuje se žurnalistice, vedoucím časopisu Jindy (později Květy), zakládá Pražského posla (výchovný charakter, určený venkovu), krátce působil v časopisu Vlastimil
  • jako politik se účastnil sněmu v Kroměříži, po němž se stává Tyl státu nepřátelskou osobou. Ke konci života se potýkal s bídou.
  • píše povídky (dobrodružné v pozadí s historickými událostmi), výchovnou prózu (měla vychovávat k lásce k vlasti, hrdinové byli mravní, vždy dosáhli svého), báchorky (hry s pohádkovými motivy, vystupují nadpřirozené bytosti – mluví ve verších – dodávají hrám romantiku, ostatní postavy jsou lidové, hrdinové hledají lepší život a dochází k jejich nápravě). Jádro jeho tvorby spočívá v divadelních hrách – divadlo používá jako výchovný prostředek

Dílo:

  • Strakonický dudák – dudák Švanda (dobrotivý, podléhá touze po penězích a slávě, miluje Dorotku), Dorotka (miluje až za hrob), Vocilka (touha po zbohatnutí, neupřímnost…)
  • Jiříkovo vidění – čeledín Jiřík hledá pohodlný život, aniž by pracoval
  • Tvrdohlavá žena – mlynářka Jahelková chce prosadit svoje
  • Lesní panna – učitel Slovíčko hledá lepší život, proto odjíždí do Ameriky
  • Jan Hus – historické drama, Tyl se vyjadřuje k tehdejším problémům
  • Kutnohorští havíři – odráží skutečnou událost z 15. st., kdy se vzbouřili havíři v Kutné Hoře a několik z nich bylo popraveno. Motiv vzpoury, svobody
  • Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
  • Rozervanec – povídka zesměšňující Máchu i jeho dílo
  • Poslední Čech – novela, zobrazuje střet mezi mladou a starší generací
  • Vyhoň dub – prvotina, dílo spálil
  • Fidlovačka – odehrává se na slavnosti ševců
  • Paličova dcera, Bankrotář – hry ze života, mají výchovný charakter (námětem láska mladých lidí)

Karel Havlíček Borovský

  • klasik české politické satiry, zakladatel politické žurnalistiky
  • narodil se v Borové; gymnázium, filosofická fakulta; působil jako vychovatel v Rusku, poznal tamní poměry g stal se jejich kritikem – Obrazy z Rus
  • prosazoval myšlenku austroslavismu = Rakouská federace…
  • redaktor Pražských novin (příloha Česká včela), pak zakládá vlastní Národní noviny (příloha Šotek)
  • v době Bachova absolutismu jsou NN zastaveny, a Borovský se ocitá před soudem; vydává časopis Slovan (kritika absolutismu a církve), nakonec je sám zastavil. Přesto je internován v Brixenu. Před návratem mu umírá žena a krátce na to i on sám.Po pádu absolutismu je oslavován jako národní hrdina, mučedník.
  • jádro jeho tvorby tvoří 3 skladby z Brixenu (jazyk dialogický, užívá vulgarismů):

Dílo:

  • Král Lávra – veršovaná pohádka irského původu o králi s oslíma ušima; útočí proti absolutismu; děj: mladý holič Kukulín, který stříhá Lávru, nesmí prozradit jeho oslí uši, tak tajemství svěří vrbě, ze které si muzikant vyrobí kolíček do basy a tak všechno prozradí. Kukulínovi hrozí smrt, ale vše končí smírem..
  • Křest sv. Vladimíra Vladimír se dostane do sporu a nechává utopit starého boha v Dněpru, lidé však nemají autoritu a proto Vladimír hledá nového boha (novou víru)
  • Tyrolské elegie – zážitky z cesty do Brixenu – kritika policejního systému, pokrytectví, opovržení rakouskou vládou

Božena Němcová

  • vlastním jménem Barbora Panklová
  • narodila se ve Vídni, mládí v Ratibořicích u adoptivních rodičů, velký vliv na ni měla babička; byla provdána proti své vůli za Josefa Němce g úsilí o spravedlivější společnost a lepší postavení ženy v ní, vlastenectví a odvaha
  • ovlivnil ji Josef Radomil Čejka a George Sandová – tím, jak poznala různé kraje, začala se zabývat i sociálními otázkami, nejprve začala psát básně, nebyly úspěšné g pohádky

Dílo:

  • Národní báchorky a pověsti – pohádky, pověsti, legendy; zobrazovaly typické prostředí s typickými postavami a vlastnostmi
  • Slovenské pohádky a pověsti – pohádky tak, jak je slyšela nebo našla ve sb.
  • Obrazy z okolí domažlického – zachycuje život chodského lidu, kulturu, zvyky, kroje, ale vyjadřuje k tomu i své názory
  • Baruška – prochází vírem velkoměsta, její venkovské jádro zůstává nedotčeno
  • Divá Bára – dcera pastýře, je smělá, statečná, zdánlivě drsná, ušlechtilá, v zájmu přítelkyně se staví proti celé obci; popírá představu o pasivní úloze ženy…
  • Dobrý člověk – forman Hájek je příkladem životního kladu
  • Pan učitel – ideál člověka schopného proměnit školu v „dílnu lidskosti“
  • Chyže pod horami – česko-slovenská vzájemnost, zobrazuje život slov. lidu
  • V zámku a podzámčí – kontrast krutosti chudoby a rozmařilosti a nelidskosti zbohatlíků, zbohatlická paní, která se moc nestará o poddané, onemocní a po vyléčení úplně mění své názory a poznává, co je v životě důležité (idealizováno)
  • Pohorská vesnice – harmonizace vztahů lidí a šlechty
  • Babička – začala ji psát po smrti svého syna Hynka; uniká z přítomnosti do vzpomínek na dětství ( dílo není životopis!) – cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí ideálně dokonalou postavou je její babička Magdalena Novotná (má dobrý vztah k práci, životu, přírodě, vlasti, moudrosti, je ušlechtilá) – děti: Barunka (=Božena), Jan, Vilém, Adélka. Hlavním tématem jsou názory a postoje babičky. Němcová zobrazuje kontrast mezi idylickým životem Proškových a životem na zámku.
    • prolog – vzpomíná Němcová na babičku, přímo ji oslovuje
    • první část – příjezd babičky a její všední den
    • od 8. kapitoly se vyskytuje rámec – Staré bělidlo v proměnách ročního období
    • epilog – líčí poslední léta jejího života a její pohřeb

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.