Zvířata: bakterie, houby

BAKTERIE: Jsou jednobuněčné organismy, rychle se rozmnožují, jsou všude na zeměkouli a jsou zakladači (destruenti). ROZDĚLENÍ BAKTERIÍ: Symbióza oboustranně prospěšná spolupráce Cizopasníci škodí mléčné bakterii (NEMOCI: Salmonelóza, angína) Sinice jsou schopny fotosyntézy ROZDĚLENÍ: Houby Žahavci Měkkýši Kroužkovci Členovci Ostrokožci Hmyz Klepítkatci Korýši HOUBY: CHARAKTERISTIKA: Patří mezi nejjednodušší mnohobuněčné živočichy. Jsou to převážně mořští živočichové. Žijí […]

BAKTERIE:

Jsou jednobuněčné organismy, rychle se rozmnožují, jsou všude na zeměkouli a jsou zakladači (destruenti).

ROZDĚLENÍ BAKTERIÍ:

  1. Symbióza oboustranně prospěšná spolupráce
  2. Cizopasníci škodí mléčné bakterii (NEMOCI: Salmonelóza, angína)
  3. Sinice jsou schopny fotosyntézy

ROZDĚLENÍ:

  • Houby
  • Žahavci
  • Měkkýši
  • Kroužkovci
  • Členovci
  • Ostrokožci
  • Hmyz
  • Klepítkatci
  • Korýši

HOUBY:

CHARAKTERISTIKA:

Patří mezi nejjednodušší mnohobuněčné živočichy. Jsou to převážně mořští živočichové. Žijí přisedle, často vytvářejí kolonie. Mají velmi jednoduchou stavbu. Jejich vakovité tělo VIZ OBR: č1 je vytvořeno ze 2 vrstev buněk VIZ OBR: č2,3. Do vaku proudí voda zároveň s potravou. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně.

PROSTŘEDÍ:

S houbami se setkáme nejčastěji ve slané mořské vodě, na mořském dně. Také i v našich podmínkách ve sladké vodě se můžeme setkat se zástupci této starobylé skupiny živočichů. Jsou to např. houby říční a houby rybniční. Během zimního období tvoří tito sladkovodní zástupci klidový útvar tzv. GENULE, který je odolný proti mrazu a vyschnutí.

TĚLO:

Tělo je tvořeno dvěmi vrstvami buněk (vnější a vnitřní). Mezi nimi je rosolovitá mezibuněčná vrstva MEZOGLEA. Tělo má tvar vaku, v němž se nachází drobné otvory – PÓRY.

POTRAVA:

Houby přijímají pouze mikroskopickou potravu.

ROZMNOŽOVÁNÍ:

Houby se rozmnožují

  1. pohlavně – houby jsou obojetné. Vzniká mnohobuněčný zárodek – LARVA. Ta se volně pohybuje po určitou dobu. Pak se usadí a postupně se začne vyvíjet v přisedlého dospělého jedince
  2. nepohlavně- Rozmnožují se pučením a to buď vnějším nebo vnitřním

ZÁSTUPCI:

  • Houba říční VIZ OBR: č4 – žije pouze 7 měsíců
  • Houba pletená VIZ OBR: č5 – žije v hloubce 150 metrů
  • Houba pohárová (POHÁR NEPTUNOVÝ) – žije v hloubce 150–330 metrů
  • Houba mycí – vypadá jako široká otevřená miska

ŽAHAVCI:

Patří k jednoduchým mnohobuněčným živočichům. Jeho tělo je paprsčitě souměrné a má tvar dutého vaku zakončeného rameny. Dutina uvnitř těla se nazývá láčka. Slouží ke zpracování potravy. Velikost těla může dosahovat od několika cm do několika m. U některých druhů žahavých buněk VIZ OBR: č6 existují dlouhá vlákna, kterými si přitáhnou vzdálenější kořist. Další typy obsahují lepivé látky, jimiž se kořist přichytí, aby mohla být podána do ústního otvoru. Žijí ve vodním prostředí (sladká i slaná voda). Potravu nezmarů a Žahavců tvoří drobní živočichové. Rozmnožují se Pučením, dělením VIZ OBR: č7,8.Pohybují se píďalkovitým krokem VIZ OBR: č9. Smysly Žahavců např oči VIZ OBR: č10.

ROZDĚLENÍ: MEDŮZOVCI

Medúzka sladkovodní VIZ OBR: č11,12

Medúza žije v moři. Během života převládá forma medůzy nad formou polypa. Jsou to draví živočichové. Živí se korýši a rybami. Některé druhy světélkují. Žahavé buňky na ramenech slouží k omráčení kořisti – dokážou popálit i člověka. Při rozmnožování se střídá pohlavní a nepohlavní způsob (RODOZMĚNA). Známé a hojné jsou talířovky (př: Talířovka ušatá VIZ OBR: č13,14,15).

ČTYŘHRÁNKY

Jsou to medúzy se zvláštním čtyřhranným kloboukem. Mají velmi dlouhá chapadla. Obsahují velmi silné jedy, které dokážou usmrtit člověka.

POLYPOVCI

Žijí ve sladké vodě. Potravu tvoří drobní korýši a plankton. Během života převládá forma POLYPA nad MEDŮZOU. Trávící dutina je bez rozdělení přihrádek. Nezmaři při pučení mohou tvořit kolonie. Pohlavní rozdělení:

  1. obojetníci
  2. oddělené pohlaví

Zástupci:

Nezmar VIZ OBR: č16,17

Nezmar zelený VIZ OBR: č18

KORÁLNATCI VIZ OBR: č19 Korál červený VIZ OBR: č20 Houbovník obecný VIZ OBR: č21 Sasanka koňská VIZ OBR: č22

!!! DOCHÁZÍ K VYMÍRÁNÍ KORÁLOVCŮ !!!

Nezmar hnědý tělo je velké 2–3cm.

MEDŮZA – FORMA ŽIVOTA

Pro pohyb jsou typické tyto znaky:

  1. pohybuje se plaváním
  2. ústa jsou umístěná vespod
  3. ramena(chapadla) se nacházejí okolo ústních otvorů a někdy také na okrají klobouku
  4. má silnou rosolovitou MOLOGLEU
  5. trávící dutina – LÁČKA je rozvětvená, je spojená vlastní trávící soustavou a oběhová soustava
  6. smysly na okraji klobouku slouží k vnímání pohybu, chemických látek (chuť, čich) a světla (očka)
  7. nervové buňky jsou soustředěny do kruhů po obvodu klobouku – pro lepší orientaci a oslabení pohybu

POLYP – FORMA ŽIVOTA VIZ OBR: č23

Pro pohyb jsou typické tyto znaky:

  1. vakovité tělo s možným terčem
  2. ústní terč s věncem ramen okolo úst
  3. slabá střední vrstva(MEZOGLEA) mezi vnitřní a vnější vrstvou buněk

VÝZNAM:

Vznik hornin – vápence

Ovlivnily složení atmosféry

Používají se ve šperkařství

POZOR:

Žahavými buňkami mohou usmrtit živočichy mnohem větší, než jsou schopni zkonzumovat.

SMYSLY:

CHUŤ,ČICH (u ústního otvoru)

DOTYK

Mohou tvořit JEDNODUCHÁ OČKA (medúzy)

ZAJÍMAVOSTI:

  • 2 Formy života
  1. Polyp – přisedlá forma života
  2. Medúza – volně pohybová forma života

Př: Trubíši VIZ OBR: č24

MĚKKÝŠI:

Početná skupina. Rozvinula se v nejrozmanitější organismy, na nichž však už na první pohled není viditelná jakákoliv příbuznost. Jejich tělo je vytvořeno ze třech vrstev buněk a ve střední vrstvě je vytvořená tzv. druhotná dutina tělní. Jsou většinou odděleného pohlaví a někteří jsou však obojetní. Dělí se na PLŽE, MLŽE A HLAVONOŽCE.

PLŽI: VIZ OBR: č25

Nejrozmanitější prostředí obývají PLŽI. Řada druhů žije v moři, ve sladké vodě (např.: plavatka, okružák), i na souši (např.: hlemýžď, pásovka).

ZÁSTUPCI: Plavatka Hlemýžď Okružák Pásovka Bahenka Slimák

MLŽI: VIZ OBR: č26 Jsou vázáni pouze na vodu, ale mohou žít jak ve slané vodě (např.: Ústřice, Hřebenatka), tak ve sladké vodě (např.: Škeble, Perlorodka).

ZÁSTUPCI:

  • Ústřice
  • Srdcovka
  • Hřebenatka
  • Perlorodka

Škeble

HLAVONOŽCI: VIZ OBR: č27 Nejužší životní prostředí mají hlavonožci, kteří obývají pouze slané vody (např.: Sépie, Chobotnice).

ZÁSTUPCI:

  • Sépie
  • Chobotnice
  • Oliheň
  • Krakatice= měří přes 20 metrů

KROUŽKOVCI:

Kroužkovci žijí na souši(Žížala VIZ OBR: č28) ve sladké (Pijavice) a slané (Mnohoštěpinatci) vodě. Jsou to živočichové s oblým protáhlým článkovým tělem. Kroužkovci jsou odděleného i obojetného pohlaví.

SMYSLY:

ZRAK-Od světločivných buněk vnímajících pouze světlo-tmu, až k drobným pohárkovým očím (Pijavek, v přední části těla)

HMAT-Hmatové tělíska pod pokožkou, až tykadla v hlavové části (Mnohoštěpinatci, Maloštěpinatci)

ZÁSTUPCI:

  • Žížala Obecná
  • Pijavka Rybí
  • Pijavka Lékařská
  • Mnohoštěpinatec Nereidka

MALOŠTĚPINATCI:

Žijí v půdě (Žížaly). Někteří žijí na bahnitém dně (Nítěnky). Mají složité rozmnožování, vývin je přímí.

PIJAVKY:

Tělo sploštělé. Většina bez štětin. Články jsou z venku hustě rýhovaný-to dělá dojem velkých počtů článků. Dvě přísavky-v přední a zadní části těla. Jednoduché oči. Jsou dravci a cizopasníci=sa­jí krev.

MNOHOŠTĚTINATCI:

Nejpočetnější skupina kroužkovců. Většina žije v moři. Na hlavě mají tykadla, někdy i oči. Na článcích výběžky (Panožky) se štětinami a žábrami. Jsou odděleného pohlaví, vývin je nepřímí. Často draví živočichové. Volně pohybliví nebo zahrabáni v rourkách (Rournatci).

ČLENOVCI:

Tvoří až 80% všech živočichů. Většina je odděleného pohlaví.

ROZDĚLENÍ:

TROJLALOČNATCI Dnes nežijí (známe z kamenělin)

KLEPÍTKATCI Např.: pavouci a jejich příbuzní.

KORÝŠI Raci, Kraby, Perloočky, atd.

HMYZ Motýli, Vážky, Brouci, atd.

OSTROKOŽCI:

Žijí ve slané vodě. Jejich tělo je paprsčitě souměrné. Jsou odděleného pohlaví.

ROZDĚLENÍ: LILIJICI Lilijice jsou nejjednodušší známí Ostrokožci. Jejich tělo připomíná květy rostlin. Mají trávící trubici jako písmeno ,,U´´.

HVĚZDICE Na rozdíl od Lilijic se volně pohybují, lezou po dně a jsou velmi dravé. Trávící soustavu tvoří vychlípitelný žaludek (slouží k mimotělním trávení). Mají regenerační schopnost.

HADICE Druhou nejbohatší skupinou jsou Hadice. Mají pět ramen. Trávící soustava je slepá.

JEŽOVKY Nejčastěji se setkáme s Ježkovkami VIZ OBR: č29. Setkání nemusí být právě příjemné, když se setkáme s jejich bodlinami. Ramena u ježků nejsou vytvořena. Podkožní útvar tvoří podkožní destičky spojené v souvislou kost.

SUMÝŠI Říká se jim také mořské okurky. Jsou dvoustraně souměrné. Vnitřní kostra je tvořena jen malými destičkami, které vytvářejí souvislou kost.

HMYZ:

Hmyz dosáhl největší dokonalosti. Velmi početná a rozmanitá skupina. Schopnost létat, rozmnožovat se, rozvoj nervové soustavy a smyslů. Tělo se skládá s hlavy, hrudě a zadečku.

TĚLO:

Na hlavě pár tykadel, složené oči, tři jednoduché oči, trávící ústrojí. Hruď na tři části. Velmi rychlé příčně pruhované svaly. Zrak vyvinut=vnímá barvy. Oddělené pohlaví. Nohy VIZ OBR: č30.

TYPY KŘÍDEL:

Polokrovky ploštic (ploštice) VIZ OBR: č31

Krytky rovnokřídlí (kobylka) VIZ OBR: č32

Krovky brouků VIZ OBR: č33

Křídla a kyvadélka dvoukřídlých (hmyz) VIZ OBR: č34

VÝVOJ: VIZ OBR: č35

Proměna dokonalá =Vajíčko, larva, kukla, dospělec.

VÝZNAM:

  1. Opilování rostlin (včely, čmeláci, brouci, motýli, dvoukřídlí (mouchy), atd.)
  2. Škůdci rostlin (saranče, mšice, červy, molice, ploštice, housenky, atd.)
  3. Dřevokazný hmyz (kůrovci, termiti, atd.)
  4. Dravci (pro člověka škodlivé, atd.)
  5. Cizopasníci (komáři, ovádi, blechy, vši, atd.)
  6. Přenašeči nemocí (veš=Tyfus, blecha=Mor, komáři=Maléri­e, atd.)
  7. Mrchožrouti (hrobařík)
  8. Užitkové druhy (včela, vosa, mateří kašička, bourec morušoví, atd.)

KLEPÍTKATCI:

Tělo ze dvou částí: Hlavohruď, zadeček. Hlavohruď a šest párů končetin, ale na zadečku končetiny vymizeli. Žijí v moři, sladké vodě i na souši.

OSTROREP: VIZ OBR: č36

Podobnost Ostrorepem. Žili v prvohorách spolu s Trilobity. Životním prostředím trilobitů je mořské dno (měkkýši). Tělo je složeno s hlavohrudí a zadečku. Má 1 pár klepítek, 2–6 stejných nohou.

ROZDĚLENÍ: PAVOUCI VIZ OBR: č37

Žijí převážně na souši. Tělo se skládá z hlavohruď, zadečku, 1 pár klepítek, 1 pár makadel, 4 páry kráčících nohou VIZ OBR: č38. Na konci zadečku se nachází ,,snovací žláza´´ a bradavky. Uvnitř je snovací trubice z nichž vystupují jednotlivé pramínky budoucího vlákna VIZ OBR: č39. Mimotělní trávení. Pavouci jsou draví živočichové. Dýchání pavouků zajišťuje trávící vaky nebo vzdušnice VIZ OBR: č40. Vylučování zajišťují ,,Malpigické´´ trubice VIZ OBR: č41. Které vyúsťují do zadní části střeva. Oči pavouků jsou jednoduché a v počtu 6–8. Mají oddělené pohlaví. Stavba těla VIZ OBR: č42

ZÁSTUPCI:

Křižák obecný VIZ OBR: č43

Skákavky VIZ OBR: č44 Běžci

Pokoutníci Snovačky

Sklipkani Vodouch

Štíři VIZ OBR: č45

Nejjednodušší ze všech pavouků. Žijí v teplých a suchých oblastech. Noční živočichové. Mají jedové žlázy v zadečku.

Štírci VIZ OBR: č46

Mají drobná klepítka a velká makadla s klepítkovitým zakončením.

Sekáči

Od pavouků se liší tím, že mezi jejich hlavohrudí a zadečkem není tenká stopka. Makadla jsou podobná kráčejícím nohám. Žijí mezi rostlinami a v listí. Živí se hmyzem a roztoči.

Roztoči

Roztoči jsou nejmenší pavouci. Mezi roztoči je mnoho cizopasníků. Nejznámější je klíště obecné VIZ OBR: č47. Přenašeč virové částice a bakterie.

Další druhy roztočů mohou způsobit kožní onemocnění Svrob (zákožka svrabová) nebo trudovinu-uhrovitost kůže.

Další cizopasníci v peří drůbeže (čmelíci).

Ve společenstvech včel (kleštíci) je nutno zlikvidovat cele včelí společevství.

Také na rostlinách nacházíme roztoče např. drobné pavoučky (svilučky), kteří sají rostlinné šťávy.

KORÝŠI:VIZ OBR: č48

Patří do nich naši raci VIZ OBR: č49,50,51, mořští kraby, langusty VIZ OBR: č52, humři VIZ OBR: č53, buchanky, perloočky, blešivci a krevety VIZ OBR: č54. Žijí ve vodním prastředí-sladké a slané vodě, výjmečně ve vlhku na souši.Většina korýšů má tělo složené z hlavohrudi (hlava a několik hrudních článků), několika volných hrudních článků a zadečku. Počet článků článkového těla VIZ OBR: č55 a počet končetin nůže být u různých druhů rozdílný. Končetiny jsou původně dvojvětevné. Na hlavohrudi se nacházejí: 2 páry tykadel, 1 pár kusadel, 2 páry čelistí, složené nebo jednoduché oči. Tělo překrývá vnější kost, která je tvořena chitinovou kutikulou, do niž se ukládají zpevňující neústrojné látky. Hlavohruď bývá překrytá jediným velkým štítem-krunýřem z kulikuly.Korýši v naprosté většině dýchají žábrami a někteří drobní živočichové dýchají celím povrchem těla. Až na výjimky jsou odděleného pohlaví. Nervová soustava je Žebříčkovitá.

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.