Biologie

Zvířata: bakterie, houby

BAKTERIE: Jsou jednobuněčné organismy, rychle se rozmnožují, jsou všude na zeměkouli a jsou zakladači (destruenti). ROZDĚLENÍ BAKTERIÍ: Symbióza oboustranně prospěšná spolupráce Cizopasníci škodí mléčné bakterii (NEMOCI: Salmonelóza, angína) Sinice jsou schopny fotosyntézy ROZDĚLENÍ: Houby Žahavci Měkkýši Kroužkovci Členovci Ostrokožci Hmyz Klepítkatci Korýši HOUBY: CHARAKTERISTIKA: Patří mezi nejjednodušší mnohobuněčné živočichy. Jsou to převážně mořští živočichové. Žijí […]

číst více

Živočišné tkáně

soubory buněk stejného tvaru a funkce. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Jejich soudržnost ve tkáních je zajištěna fyzikálními, fyzikálně-chemickými i chemickými vazbami a mezibuněčnými spoji. Tkáně se formují z buněk zárodečných listů už v časném embryonálním vývoji, rozlišovat se začínají už u zárodku ve stadiu neuruly. Druhy tkání: · Epitely svou stavbou se nejvíce podobají zárodečným listům buňky […]

číst více

Podříše: Vyšší rostliny (cormobionta)

mnohobuněčné, převážně autotrofní rostlinné organismy, obvykle přizpůsobené životu na souši; některé druhy žijí druhotně ve vodním prostředí tělo( kormus)bývá rozlišeno na kořen a listy, pouze u primitivnějších mechorostů je ještě zachována organizační úroveň stélky vyšší rostliny se odvozují od zelených řas, i když vykazují mnohem vyšší přizpůsobení suchozemskému způsobu života- tvorba kutikuly a průduchů, zdokonalování soustavy vodivých pletiv; […]

číst více

Látkové složení rostlinného těla, způsoby výživy rostlin, vodní režim rostlin

Voda a její význam pro rostliny: Voda je stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. Průměrný obsah vody v rostl. pletivech se pohybuje kolem 70 – 80% hmotnosti čerstvé rostliny, ve šťavnatých plodech a u vodních rostlin může tato hodnota přesáhnout i 95%. Naopak zdřevnatělé části rostlin obsahují nejvýše 50% vody. Nejnižší množství vody mívají zralá semena ( 5 – 15%). […]

číst více

Viry (vira)

Nebuněčné částice vyznačující se schopností reprodukce v závislosti na hostitelské buňce. Nemohou se sami rozmnožovat, neumí přijímat a zpracovávat energii. Obsahují tedy pouze Nk, bílkoviny a někdy i enzymy. Charakterizujeme je jako odštěpek živé hmoty, nemají aparát pro tvorbu bílkovin (ribozomy, RNA) nitrobuněčné (intercelulární) organismy biol. obor – virologie Stavba Velikost: 15 – 300 nm Tvar: kulovitý, oválný, tyčinkovitý, vláknitý, spirálovitý, […]

číst více

Trávicí soustava

Funkce: příjem živin, mechanické a chemické zpracování, vstřebávání jednotlivých látek do organismu, odvádění nestrávených zbytků a nadbytků z organismu, umožňuje látkový metabolismus, který se skládá ze dvou protichůdných procesů: asimilace ( skladné procesy-tvorba bílkovin, tuků) disimilace (rozkladné procesy – dýchání) Stavba: Trávicí trubice začíná otvorem ústním a končí otvorem řitním. K ní jsou připojeny žlázy slinné, slinivka břišní […]

číst více

Smyslové ústrojí

s.ú. poskytují nervové soustavě informace o vnitřním a vnějším prostředí. čidla (analyzátory) zachycují z prostředí podněty – mechanické, chemické, tepelné, elektromagnetické. 3 části čidla: receptory (b. s vysokou citlivostí): exteroreceptory , interoreceptory, propioreceptory( podněty ze svalů) dostředivá nervová dráha ( spojuje receptor s mozkem ) korová část ( prováděn rozbor ZRAK orgán zraku- oko, uloženo v očnici v tukové tkáni ( 3 vrstvy- povrchová, střední cévnatá, […]

číst více

Savci

Taxonomie Nadříše: EUKARYOTA (Eukaryotae) Říše: Živočichové (Animalia) Podříše: Mnohobuněční (Metazoa) Oddělení: Triblastica b řada: Druhoústí (Deuterostomia) Kmen: Strunatci (Chordata) Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) Nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) Třída: Savci (Mammalia) Podtřída: Vejcorodí (Prototheria) Řád: Ptakořitní (Monotrmata) ježura australská ptakopysk podivný Podtřída: Živorodí (Theria) Nadřád: Vačnatí (Metatheria) Řád: Vačnatci (Marsupialia) vačice opossum; ďábel medvědovitý; vombat obecný; klokan obrovský, […]

číst více

Pyranová barviva

ÚVOD: Pyranová barviva, obsažená nejčastěji v rostlinných květech a plodech, můžeme rozdělit do několika podskupin a to podle toho, od které základní sloučeniny jsou odvozena. Tak rozeznáváme barviva xanthonová, flavony, isoflavony, flavonoly, anthokyaniny a složitější pyranová barviva Z nichž flavony, isoflavony, flavonoly a anthokyaniny můžeme souhrně označit jako flavonoidy. V přírodě se vyskytují vázány na cukry jako ve […]

číst více

Původ a vývoj člověka

Názory na vznik života na zemi 1. KREATISMUS (kreationismus) stvoření světa – náboženské – zásah shora věří v něj i někteří vědci a biologové – La Marque, J. Grygar 2. TEORIE SAMOOPLOZENÍ názory starověkých myslitelů ( materialistů) – ARISTOTELES předpokládali vznik organismů z prostředí, ve kterém žili žába z bláta, moucha z masa teorii vyvrátil L. PASTEUR ( dokázal, že to není možné až po mikroorganismy) 3. TEORIE KOSMOGONICKÁ […]

číst více