Většina maturantů se chystá na vysokou školu. Nejčastěji na ekonomku

Další vzdělání plánuje po maturitě skoro 90 procent českých středoškoláků. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Scio. Zpovídány byly necelé dva tisíce maturantů v Česku. O studium na vysoké škole pak stojí nejčastěji gymnazisté, kteří projevili největší zájem o humanitní obory. Vůbec nejvíc studentů však lákají ekonomické obory.

S dalším studiem počítá 96 procent studentek a 79 procent studentů. „Může to souviset s tím, že muži častěji volí technické obory na střední škole, z nichž obecně méně studentů plánuje pokračovat v dalším studiu,“ vysvětluje tento rozdíl společnost Scio.

Čeští studenti nejčastěji vybírají školy podle toho, aby našli dobré uplatnění po studiu a připravili se na budoucí kariéru. Dalším rozhodujícím kritériem je zájem o obor. S odstupem na třetím místě respondenti uváděli dostupnost školy.

Nejvíce táhne ekonomie, psychologie, biologie a IT

Co se konkrétních oborů týče, maturanti projevili nejčastěji zájem o ekonomii, management a mezinárodní vztahy. Zájem o tato odvětví měla téměř polovina respondentů. Následovaly humanitní a společenské vědy, jazyky a přírodní vědy. Naopak o technické obory projevilo zájem jen 26 procent respondentů – většinu z nich tvořili muži – přičemž nejčastěji šlo o obor elektrotechnika a IT.

Téměř dvě třetiny maturantů, kteří se chystají na studium humanitních oborů, by si vybraly obor psychologie. Výrazně častěji šlo o ženy než muže. Mezi přírodními vědami je největší zájem o obory biologie a antropologie. Ty zajímají 61 respondentů. Mezi respondenty i v tomto případě převažovaly ženy. Muži naopak častěji projevovali zájem o matematiku a fyziku. Na technických oborech by si ženy nejčastěji vybraly obor architektura.

Nejžádanější je Masarykova univerzita

“České studenty nejčastěji láká Masarykova univerzita (36 % dotázaných), Univerzita Palackého (28 % dotázaných) a Univerzita Karlova (28 % dotázaných),” vypočítává výsledky průzkumu Scio.

Volbu univerzity nejvíc ovlivňuje bydliště studenta. Skoro 60 procent maturantů z Prahy a Středočeského kraje zvažuje studium na Karlově univerzitě. Jen 14 procent z nich by zvolilo Masarykovu univerzitu. U studentů z Moravy je toto číslo nepatrně vyšší. Karlovu univerzitu by zvolilo 16 procent z nich. Necelá polovina by pak volila Masarykovu univerzitu.

„Zajímavé je, že o Karlově univerzitě uvažují respondenti tím častěji, čím mají jejich rodiče vyšší vzdělání,“ stojí v závěrech společnosti Scio.

Ženy začínají s přípravou dříve. Muži častěji volí obory bez přijímaček

Ženy se obecně plánují na přijímací zkoušky připravovat dříve. Mužů takto odpovídalo o čtvrtinu méně. Celých 22 procent oslovených maturantů se pak na přijímačky nechystá připravovat vůbec. „Muži ovšem častěji chodí na obory bez přijímaček, takže se leckdy skutečně připravovat nemusejí,“ dává čísla do kontextu Scio.

„Skoro pětina českých studentů, kteří mají oba rodiče vysokoškolsky vzdělané, ale jen necelá desetina s oběma rodiči bez maturity plánuje využít či využívá přípravné kurzy. Může to souviset i s tím, že se hlásí na výběrovější obory,“ popisuje další závěry průzkumu analytička ve společnosti Scio Lenka Fiřtová.

Slováci chtějí častěji do zahraničí

Průzkumu se účastnilo také 605 maturantů ze Slovenska. Jen 43 procent z nich chce pokračovat ve studiu na Slovensku. Celých 40 procent potom určitě nebo spíše plánuje studovat v Česku. Naopak drtivá většina českých studentů chce zůstat v Česku, na Slovensko by zamířila pouhá desetina procenta oslovených. 

Co se týče zahraničního studia, zvažují Češi i Slováci častěji studium v EU než v Británii či USA.

Zdroj: Scio