Slovenská studentka VŠE: Spolužáci mi pomáhají s češtinou

8. 7. 2011 | Studium v zahraničí

Katarína Chovanová (20 let) studuje druhým rokem Arts Management na VŠE v Praze. Přihlášku si dávala ze Slovenska pouze do Prahy a do Anglie, protože jinde se tento obor studovat moc nedá. A ačkoli se dostala na obě školy, studuje nakonec v našem hlavním městě. O seminárkách v češtině, o česko-slovenských vztazích a o dalších Katčiných zkušenostech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Proč ses nakonec tedy rozhodla pro Prahu před Anglií?

No, já jsem původně teda chtěla jít studovat do Anglie, ale nakonec jsem se rozhodla, že půjdu do Prahy. Do Anglie jsem byla taky přijatá, ale kvůli rodičům jsem se rozhodla pro Prahu. Ale na Slovensko jsem se nehlásila, protože tam nebyl Arts Management nikde.

Jenže tady na VŠE je Arts Management hodně zaměřený na české prostředí, na český daňový systém, česká legislativa, české účetnictví, atd. … Myslíš, že to pak budeš moct použít i zpátky na Slovensku?

Tak já si myslím, že tam jsou důležité hlavně základy a je jedno, kde zůstanu. A ty jednotlivé věci se když tak potom můžu doučit. Kdyby jsem náhodou pracovala na Slovensku, tak tam nebude problém se to doučit. Tady je akorát problém v tom, že tady je to všecko české, čili se asi předpokládá, že ty studenti zůstanou v Česku.

A chtěla bys tedy potom zůstat v Čechách?

No právě možná ani ne (směje se).

A co v Anglii?

No já přemýšlím, že bych tam šla na magisterské studium. Ale to ještě uvidím. V Čechách asi úplně pracovat nebudu, ledaže bych dostala nějakou úplně úžasnou příležitost.

Chtěla by ses naučit česky, kdybys přeci jen zůstala v Čechách? Třeba i na magisterském studiu, kdyby nevyšla ta Anglie?

No to určitě. Ale myslím si, že jak na Slovensku s tou češtinou fakt vyrůstáme, máme všechny české televizní kanály a koukáme se na ně, střetáváme se s ní denně, i v časopisech a tak, tak že Slováci jsou už tak trochu imunní vůči češtině. Nemáme takový problém. To spíš naopak, když někteří Češi poslouchají Slováky a nějaká slovíčka, tak se ptají „Co?“.

Ale seminárky nemusíte psát v češtině, ne?

Ne, jen pokud máme týmové práce, tak se snažím to napsat česky a spolužáci, se kterými to píšeme, mi to doopraví. Ale když píšu vysloveně sama, tak píšu slovensky.

*V Praze se mi studuje bez problémů.*

V Praze se mi studuje bez problémů.

Když jsi přišla do Prahy, bylo tady pro Tebe něco těžkého?

Moje starší sestra studuje tady v Praze taky, Mezinárodní vztahy. Takže já už to v podstatě znala, už jsem byla i na té koleji, kde jsem ubytovaná, věděla jsem jak se tam dopravit a jak jezdit po Praze, to nebyl problém. Akorát možná jedině ve škole, to bylo takové překvapení. Já jsem měla trošku jiné očekávání od toho Arts Managementu. Jsem nevěděla, že to bude tak moc česky orientované. A taky tak moc ekonomicky orientované. Hlavně v tom prvním ročníku se mi ty ekonomické předměty moc nelíbily, nečekala jsem, že toho bude tolik. Ale vím, že to je potřeba.

Ani žádné česko-slovenské problémy nebyly?

Ne. Akorát jak jsem říkala, tak někteří Češi mají problémy se slovenštinou. Ale to je jen občas, když některé slovíčko nerozumí. Nebo třeba jim přijde divné nějaké slovenské slovo, jak vůbec můžeme takové slovo třeba používat (smích).

V Praze máš kamarády spíš mezi Slováky nebo Čechy?

Spíš bych řekla, že mezi Čechy. To je hlavně tím, že na tom Arts Managementu jsou hlavně Češi. Například moje starší sestra zas žije v takové slovenské komunitě tady.

Víš v Praze třeba o nějaké slovenské hospodě nebo prostě místě, kde se právě schází ta slovenská komunita?

No, nemyslím. Vím, že je slovenská restaurace, ale tam chodí i Češi i Slováci. To je úplně jedno.

A Tvoji kamarádi ze Slovenska si dávali přihlášky kam? Taky do Čech?

No dost do Prahy a do Brna. Myslím, že to je proto, že je to pro ně dále od domova a že to chtějí zkusit. A Čechy jsou přeci jen trochu příbuzné. A Praha, tak to už je takové větší město. Když někdo řekne, že studoval v Praze, tak to zní lepší, než když řekne, že studoval v Nitře (smích). Myslím, že je to prostě větší příležitost, je to i víc samostatné. Většina mých kamarádů chce už po střední odejít z domova a jít studovat někam pryč.

Takže na Slovensku je to přijímáno dobře, že studuješ v Čechách. Nebere se to jako „zrada“, že nechceš na slovenskou školu.

Myslím že ne. Myslím, že většina lidí se tím i pochlubí, že má dceru, co studuje v Praze (smích).

Kdyby ses tedy mohla rozhodnout znova, i s tím, co už o tom oboru a o Praze víš, rozhodla by ses po maturitě stejně?

Tak teď na konci druhého ročníku už mi to studium začíná dávat smysl, že ty ekonomické předměty byly potřeba. Není to totiž jen o umění a managementu, ale i o ekonomii. Takže mi to dává smysl a chtěla bych to dokončit. A s ohledem na české prostředí a na tu Anglii… tak já už jsem tam byla přijatá, ale rodiče z toho nebyli nadšení. Navíc je to tam o mnoho dražší. Takže jsem šla do té Prahy. Ale kdybych se měla rozhodnout znova a bylo to možné, tak bych asi šla do Anglie. Ale ne proto, že bych nebyla spokojená s Prahou.

Zdroje fotografií: archiv Kataríny Chovanové, www.sxc.hu