Pomůže studium na VŠ při hledání brigády?

15. 8. 2009 | Studentský život

Jak už jste se mohli na našich stránkách dočíst i se sami v praxi přesvědčit, letošní rok brigádníkům rozhodně nepřeje. Hledají se lidé stále zkušenější, specializovanější a schopnější. VysokéŠkoly.cz zajímalo, jestli mají hledání příležitostné práce snazší vysokoškoláci. A pokud ano, jaké výhody jim studium v tomto případě poskytuje? Pozn. Článek byl 11. 3. 2012 aktualizován (kav).

Sebedůvěra, schopnosti, odvaha

Studenti bývají často překvapeni, jak se sami během studia změní. Ze zakřiknutých outsiderů se v novém kolektivu stávají oblíbení společníci, věčně se podceňující či podceňovaní získávají novou sebedůvěrou a nový typ zkušeností donutí každého zapátrat po svých skrytých nadáních. A to je právě velmi důležitým přínosem studia pro další aktivity – zjistíte, že dokážete více, než jste si mysleli. S tím souhlasí i Radka z MU v Brně: „Myslím si, že studium VŠ vede člověka jednak ke spolupráci s ostatními, a zároveň k samostatnosti, což vlastně testuje kreativitu. A právě to je podle mě klíčové ve spoustě zaměstnání.“ Přirozená komunikativnost, orientace na druhé lidi, důvěra ve vlastní schopnosti, umění spolupracovat a vytvářet nové věci se cení na mnoha pracovních pozicích a často mohou převážit i požadovanou praxi. Je pak celkem jedno, jaký obor vlastně studujete – podstatné je, jak jste schopni „prodat“ svou osobnost. „Moje kamarádka studuje žurnalistiku a dle mého právě tu komunikaci a kreativitu při prodávání zájezdu dost využije,“ potvrzují Radčina slova.

Dělám, co umím

Jádrem vysoké školy je zdokonalit se v tom, pro co již máte nadání, a využít své nadšení pro určitou oblast. Předpokládá se, že absolventi univerzit budou odborníky na konkrétní obor a budou schopni v něm samostatně pracovat a fungovat. Právě to může potenciální zaměstnavatel ocenit – vaši praxi i teoretickou základnu, orientaci v nejnovějších trendech a samozřejmě chuť pracovat. V inzerátech tak často narazíte na požadavek studia konkrétního oboru – hledají se brigádníci z řad ještě studujících programátorů, psychologů, pedagogů nebo optometrů. Nedocenitelnou výhodu mají ti studenti, jejichž škola jim při hledání práce sama pomáhá. Někteří zaměstnavatelé se obracejí přímo na konkrétní katedry a pátrají po potenciálních „vhodných jedincích“. Podobně získal práci při studiu i Petr z UK v Praze: „Vysoká škola mi při hledání letní brigády pomohla přes povinnou praxi v oboru. V průběhu bezplatné praxe mě firma zaškolila v oboru a následně nabídla další spolupráci. Výhodou pro mě byla hlavně znalost specializovaného softwaru a také znalosti z oboru.“

Pomáhá vysokoškolské studium při hledání práce? (foto: Stock.XCHNG

Pomáhá vysokoškolské studium při hledání práce? (foto: Stock.XCHNG)

Využít, co se dá

Když už byla řeč o sebedůvěře a praktických schopnostech, nelze nezmínit přínos studia na vysoké škole pro znalost cizích jazyků. Čtením odborných textů, kontaktem se zahraničními kolegy či výměnnými pobyty může student svou základní úroveň komunikace proměnit v přesvědčivý plynulý projev. Nemluvě o možnostech naučit se základům jazyků nových a exotických. Své umění pak můžete využít v cestovním ruchu, v mezinárodních společnostech či při různých překladech. Ne nadarmo se říká, že tu nejlepší práci člověk získá přes své známé. Na vysoké škole to může platit dvojnásob – nejen, že se seznámíte s novými zajímavými lidmi, ale navíc s nimi budete pravděpodobně sdílet nadšení pro určitý obor a koníčky. Možná právě vaši spolužáci jsou tou nejlepší spojkou k naplňující a dobře ohodnocené práci. Kontakty jsou stále podstatné.

Příliš optimismu?

Vraťme se ale k úvodu našeho článku – v současné době je práce pro studenty málo a člověk musí často sáhnout k činnosti, kterou považuje za podřadnou, nebo se smířit s variantou, že si nebude přivydělávat vůbec. Může se ale také stát, že studium na vysoké škole nenaplní očekávání a slibované výhody nepřijdou. Ondra z VŠE v Praze k tomu říká: „U nás se razí to, že například informatika je neskutečně dynamický obor, kde nemá moc smysl učit praxi, protože ta se pořád mění, takže to nejlepší je tvrdá teorie. A praxi si máme získat právě prací při studiu – je to začarovaný kruh. I moji spolužáci by asi souhlasili, že pro praxi jim studium nedalo skoro nic.“ Co tedy s tím? Zlomit hůl nad vysokoškolským studiem a zvolit raději prakticky zaměřenou VOŠ? Nebo přes prázdniny odložit nabyté vědomosti a zkušenosti za skříň a smířit se s mytím nádobí v nejbližší restauraci? Stejně jako snad v každé lidské činnosti, i při hledání brigády a práce při studiu platí dvě velká klišé: „Trpělivost přináší růže“ a „Kdo chce, ten může“. Znamená to nevzdávat se po několika promarněných šancí a nabídnout sebe sama třeba tím, že si sami podáte inzerát či vyvěsíte na webu svůj životopis.

A jak je to v praxi?

Studenti si musí zvyknout, že nic v životě nejde přesně podle plánu a zcela hladce. Získávání zkušeností může občas zabolet, ale – pateticky vyjádřeno – člověk by měl jít za svými představami a sny. Jak začít? Máme pro vás několik tipů, jak své vysokoškolské studium při hledání práce zužitkovat: Studenti a studentky pedagogických fakult bývají často žádaní při hlídání dětí, jako vedoucí kroužků a na dětských táborech nebo výpomoc v mateřských školkách. Po zaměstnání se můžete také poptat v různých specializovaných zařízeních (např. jazykových agenturách, společnostech nabízejících doučování či organizaci volnočasových aktivit). Studujete-li nějaký humanitní či společenskovědní obor, můžete se poohlížet po místech v administrativě, médiích, archivech a knihovnách, muzeích, kulturních památkách, ale i po různých pozicích, na kterých je vyžadován samostatný úsudek, všeobecný rozhled a dobré vyjadřovací schopnosti. Zdánlivě nejsnazší hledání budou mít studující z řad budoucích informatiků a programátorů. Shánějí se po nich menší i větší firmy požadující znalost určitých kódovacích jazyků a zadávající již zcela konkrétní úkoly. Pokud bude zaměstnavatel s vaší prací spokojen, může vám k vaší radosti nabídnout i dlouhodobější spolupráci.

Další články k tématu