Místo 10 000 hodin 20. Naučte se novou dovednost už za měsíc!

26. 1. 2022 | Stojí za přečtení

učení nových dovednostíSlyšeli jste už o pravidlu 10 tisíc hodin, které musíte obětovat, abyste se naučili novou dovednost? Pokud ano můžete na něj zapomenout. Podle amerického spisovatele Joshe Kaufmana se totiž můžete naučit novým věcem na obstojné úrovni už za měsíc, a to ani nemusíte mít moc času. Stačí dodržovat čtyři jednoduchá pravidla.

Nejdepresivnější den v roce – tzv. Blues Monday – letos připadl na 17. ledna.  Právě v tento čas totiž podle Radiožurnálu dochází k „vystřízlivění z vánoční euforie, sychravé počasí a nedostatek světla, ale také ekonomická situace.“ V dnešní specifické době by se k tomu dalo připočítat také omezení sociálních kontaktů a trávení značné části času v domácích karanténách. Už v lednu se také začínají porušovat mnohá novoroční předsevzetí.

Jedním způsobem, jak bojovat s lednovým blues, i jak produktivněji strávit dlouhé chvíle v domácí izolaci, je naučit se nějakou novou dovednost. A vůbec to nemusí být běh na dlouhou trať. Stačit vám může jen měsíc důsledného procvičování.

10 tisíc vs. 20 hodin

S konceptem 20 hodin přišel Josh Kaufman ve své knize Prvních 20 hodin: Jak se cokoli naučit… rychle. Kaufman během rodičovství hledal způsob, jak ve svém rozvrhu najít čas na to, aby se mohl naučit něco nového. Během svého pátrání v knihovnách a na internetu narazil na pravidlo 10 tisíc hodin. Podle tohoto pravidla si člověk novou dovednost skutečně osvojí až za 10 tisíc hodin trénování. K tomuto závratnému číslu, které odpovídá práci na plný úvazek za pět let, došel profesor floridské univerzity K. Anders Ericsson na základě svého studia profesionálních sportovců, hudebníků i šachových velmistrů. Pojem později zpopularizoval ve svém bestselleru Mimo řadu: Antomie úspěchu novinář Malcolm Gladwell.

Tolik času si ale otec od rodiny Kaufman nemohl dovolit obětovat a pátral dál. Nakonec zjistil, že v počáteční fázi učení si schopnosti osvojujeme exponenciálně rychleji než později, když už se je snažíme vypilovat na mistrovskou úroveň. Následně vyčíslil, kolik hodin cvičení stačí k tomu, abychom byli „pouze“ dobří. Došel už k sympatičtějšímu číslu 20 hodin s frekvencí 45 minut denně s tím, že si občas můžete dovolit i nějaký ten den vypustit. Tuto třičtvrtě hodinku ale musíte využít opravdu efektivně! Kaufman proto přišel také s několika pravidly.

1)     Rozložte činnost na co nejmenší komponenty

Dovednost je komplexní svazek menších znalostí a schopností. Snažte se ji proto rozložit na tyto malé části, se kterými je snazší pracovat – seznámit se s nimi a následně si je osvojit. Chcete hrát na kytaru? Naučte se nejprve, jak se jmenují jednotlivé části kytary i její struny. Poté natrénujte, jak se ke kytaře správně posadit. Pak až zkoušejte rytmus a základní akordy. Nebo chcete začít s jógou? Naučte se správně dýchat a názvy a provedení základních pozic, než se vrhnete na celou lekci.

2)     Naučte se o aktivitě tolik, abyste poznali, že děláte chyby

Stanovte si pouze omezený počet zdrojů, ze kterých budete čerpat návody a informace o nové činnosti. Ať už se bude jednat o knihy nebo videa na YouTube, není nutné přečíst nebo shlédnout všechno. Kaufman doporučuje maximálně tři až pět zdrojů. Pokud jich totiž bude příliš, může to naopak odvádět vaši pozornost a vést k prokrastinaci.

3)     Zkuste odstranit všechny překážky, které vás rozptylují od trénování

Abyste měli na trénování absolutní klid, vyplatí se vypnout veškerou elektroniku nebo se zavřít na místě, kde vás nikdo nebude vyrušovat. Užitečným trikem je pak metoda „sdružování pokušení“ („temptation bundling“), kdy spojíte vaše oblíbené rozptýlení s novou aktivitou, které se chcete věnovat. Co takhle pozvat vaše přátele, aby si zacvičili jógu s vámi? Nebo si pustit svůj oblíbený podcast, zatímco se snažíte „spíchnout“ své první šaty?

4)     Vydržte trénovat alespoň 20 hodin

20 hodin – tento čas podle Kaufmana představuje hranici po níž překonáte tzv. bariéru frustrace (anglicky frustration barrier). „Nedělá nám dobře, když se cítíme hloupě. A učení se něčeho nového s sebou tento pocit vždy přináší,“ vysvětluje Kaufman důvod, proč mnoho z nás končí s novými aktivitami hned na začátku. Jakmile ale překonáte onu magickou hranici, budete ohromeni, jak dobří jste, slibuje spisovatel.

Zdroje: Blog TED.Ed, ČRo Radiožurnál

 

 

Další články k tématu

Šest filmů z univerzitního prostředí, které musíte vidět

Šest filmů z univerzitního prostředí, které musíte vidět

Když se řekne film z univerzitního prostředí, většina lidí si vybaví šílené americké komedie s nereálnou premisou. O studiu na vysoké škole se ale točí i dobré filmy, ve kterých jde o víc než o divoké večírky na kolejích. 1)     Ambice na Julliardu Pokud si chcete přiblížit dril na uměleckých školách, začněte s filmem z roku 2014 Whiplash. Mladý …

Chystáte se na vysokou školu? Přečtěte si tyhle knihy

Chystáte se na vysokou školu? Přečtěte si tyhle knihy

V literatuře existuje žánr zvaný univerzitní román. Vznikl na začátku padesátých let a postupně se vyvinul v několik různých podžánrů, jako je temná akademie nebo kampusová detektivka. Vybrali jsem pro vás ty nejlepší díla odehrávající se na půdě vysokých škol. Nechybí vraždy, tajné spolky ani břitký britský humor. Šťastný Jim (Kingsley Amis) Píšou se padesátá léta a …