České univerzity poskočily v mezinárodním žebříčku

1. 7. 2019 | Aktuality

4941718_univerzita-karlova-v0Organizace Quacquarelli Symonds (QS) zveřejnila nový žebříček tisícovky nejprestižnějších vysokých škol a vědeckých institucí. Nejlépe z českých univerzit dopadla Univerzita Karlova, která se vrátila do 300 nejlepších škol. Výsledky opět potvrdily dominantní postavení americké Technického institutu v Massachusetts, ačkoli celkově si americké univerzity spíše pohoršily, z čehož těží nový vědecký hegemon – čínské univerzity.

Univerzita Karlova si 291. příčkou oproti minulému roku polepšila hned o 26 míst. Začíná se tak pozvolna přibližovat ke svému nejlepšímu umístění z roku 2014, kdy byla 233. nejlepší univerzitou na světě. Podle vyjádření Přírodovědecké fakulty je to zejména díky zlepšení reputace nejen mezi vědci a učiteli z jiných vysokých škol, ale také napříč zaměstnanci absolventů pražské univerzity.

Do pěti set nejlepších škol se ještě vešla Vysoká škola chemicko-technologická (355. místo) a České vysoké učení technické (498. místo). Nejlepší mimopražskou univerzitou je podle QS brněnská Masarykova univerzita (551.-560. místo). Ta si také polepšila od minulého roku, a to o deset příček. Polepšila si Univerzita Palackého v Olomouci, a to hned o padesát příček (601.-650. místo). Pozici z minulého roku si pak podrželo Vysoké učení technické v Brně (651.-700. místo).

Vůbec poprvé se do elitní tisícovky dostaly další tři české vysoké školy: Technická univerzita v Liberci (751.-800. místo), Ostravská univerzita a Česká zemědělská univerzita v Praze se stejným umístěním (801.-1000. místo).

Univerzitní špička

Desítce nejlepších univerzit stále vévodí Spojené státy, které v ní mají hned pět zástupců, z toho tři na prvních třech příčkách. Již několikátým rokem je zcela nejlepší univerzitou Massachusetts Institut of Technologies (MIT).  O prestiži a kvalitě vzdělání na MIT vypovídá práce, kterou odvádějí její absolventi. Pokud bychom totiž shromáždili veškeré peníze vydělané firmami, které po studiu založili, dostali bychom 10. největší ekonomiku světa. Na druhém a třetím místě se umístily univerzity z takzvané břečťanové ligy, Stanford a Harvard.

Spojené království má v top desítce čtyři univerzity.  Historicky nejhorší umístění zaznamenala Cambridgská univerzita (7. příčka). Její největší akademický a veslařský rival, Oxford, si udržel příčku čtvrtou. Jediná univerzita, která se dostala mezi deset nejlepších a neleží ani ve Spojených státech, ani ve Spojeném království, je šestá EZH Zurich (Swiss Federal Institute of Technology). Mezi její nejvýznamnější absolventy patří Albert Einstein.

Ohrožení tradičních vědeckých autorit

Polepšení českých univerzit by mohl odrážet celoevropský trend, kdy kontinentální univerzity dohánějí ty britské, jak uvedla Česká televize. Podle ní se tak děje od roku 2016, kdy proběhlo britské referendum o vystoupení z EU.

Podobné hrozbě čelí i školy v USA, které zase dohání Čína. Tamější univerzity si v žebříčku významně polepšily díky množství kvalitních vědeckých prací. Ačkoli USA stále ovládají čela žebříčku, zámořské univerzity se v celoamerickém srovnání spíše propadají. Podle Bena Sowtera, vedoucího tvorby žebříčků, stojí za čínským úspěchem dlouhodobý strategický vládní plán na podporu vzdělání skládající se z koordinace institucí a dostatku financí. Naproti tomu v USA jsou státní dotace na výzkum a vědu snižovány.

Způsob hodnocení

QS sestavuje žebříček top univerzit už od roku 2004. Pokaždé hodnotí univerzity na základě šesti kritérií, u kterých se každý rok mění pouze způsoby výpočtu:

1) Akademická reputace – zaměstnanci univerzit určují, jaké instituce podle jejich názoru odvádějí nejlepší práci ve vědě a výzkumu (tvoří 40% hodnocení)

2) Absolventská reputace – oslovení zaměstnavatelé mimo univerzitní prostředí určují, která škola produkuje nejlepší absolventy tvoří 10% hodnocení)

3) Počet citací na akademického pracovníka (tvoří 20% hodnocení)

4) Poměr studujících a vědeckých/akademických pracovníků – předpokladem je, že instituce která má nižší počet studujících na jednoho akademického pracovníka univerzity je kvalitnější (tvoří 20% hodnocení)

5) Podíl studujících ze zahraniční (tvoří 5% hodnocení)

6) Podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků (tvoří 5% hodnocení)

Výsledky vaší (oblíbené) univerzity zjistíte zde. Pokud by vás zajímalo, kde se ve světě nejkvalitněji vzděláte ve vašem vysněném oboru, QS žebříčky nabízí porovnání i napříč studijními obory.

Zdroje: web ČT24, QS, Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta

Další články k tématu

Nejlepší školou je podle studentů Univerzita Hradec Králové

Nejlepší školou je podle studentů Univerzita Hradec Králové

Britská společnost Times Higher Education (THE) zveřejnila žebříček nejlepších evropských univerzit podle hodnocení studentů pro rok 2019. Z českých škol se nejlépe umístila Univerzita Hradec Králové na 101. až 125. příčce. Za ní skončila Mendelova univerzita v Brně. Hodnocení škol probíhalo na základě anonymních dotazníků. V nich se společnost studentů ptala například na to, jak jsou spokojeni s kvalitou …

číst více
Brněnské VUT získalo ocenění Škola doporučená zaměstnavateli

Brněnské VUT získalo ocenění Škola doporučená zaměstnavateli

Brněnské Vysoké učení technické ovládlo soutěž Škola doporučená zaměstnavateli. S celkovým součtem 3 409 bodů porazila brněnská technika pražskou ČVUT, která získala 2 957 bodů. Na třetí příčce skončila Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Soutěž probíhá celostátně a zaměstnavatelé v ní každý rok hodnotí české univerzity jako celek, jednotlivé fakulty i střední školy. Brněnské …

číst více