Maturitní otázky
Ekológia
Termín „ekológia“ navrhol nemecký biológ Ernst Haeckel. V druhej polovici 19.st. ju prvýkrát charakterizoval ako samostatný vedný odbor, ktorý skúma „ekonómiu prírody“. Slovo ekológia je odvodené z gréckeho „oikos“, čo znamená dom, alebo obydlie. Ekológia skúma vzájomné vzťahy medzi organizmami a ich prostredím. Autekológia – skúma vzťahy jedincov toho istého druhu k prostrediu. Synekológia – skúma vzťahy rôznych skupín organizmov …
číst víceDruhoústí (deuterostomia)
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Jsou to živočichové, kteří mají tři zárodečné listy. Ústa dospělého jedince se prolamují na opačném konci zárodku. Z ektodermu vzniká – sítnice v oku, nebo nervová soustava. Z mezodermu – svaly, kostra, orgány. A z entodermu – TS. Jsou to – ostnokožci, polostrunatci a strunatci.. Ostnokožci Jsou to mořští živočichové, kteří jsou druhotně paprsčitě souměrní. Jejich tělo má nepravidelný kulovitý tvar, nebo …
číst víceČlenovci (arthropoda)
Tvoří nejpočetnější živočišný kmen – přes 1 milion druhů. Vyskytují se po celém zemském povrchu. Všichni členovci mají nestejnoměrně článkované tělo – heteronomní segmentaci. V průběhu zárodečného vývinu jednotlivé tělní články srůstají ve větší úseky, ty se zároveň stávají funkčními celky. Existují tři typy dělení těla členovců: Hlava + trup: stonožky, mnohonožky Hlava + hruď + zadeček: chvostoskoci Hlavohruď …
číst víceCévní soustava (fylogeneze)
= orgány zajišťující rozvod a pohyb tělních tekutin rozvod î cévy pohyb î srdce tělní tekutiny î hydrolymfa hemolymfa (krvomíza) lymfa (míza) krev tkáňový mok funkce: rozvod kyslíku a živin k jednotlivým tkáním a buňkám Otevřená cévní soustava měkkýši, členovci, pláštěnci z kmene strunatci tělní tekutina = hemolymfa do pohybu uváděna hřbetní cévou s ostiemi nebo stahy komorového srdce rozlévá …
číst víceZákladní funkce buněk
Příjem, vedení, výdej látek Metabolismus Dráždivost a pohyb Růst a rozmnožování Regulace (řízení) buněčných pochodů ad 1) Příjem, vedení, výdej látek MECHANISMY PŘÍJMU některé látky prostupují PM velmi rychle, jiné pomaleji nebo vůbec ne propustná membrána = propouští látku polopropustná membrána = propouští rozpouštědlo a obtížně rozpuštěnou látku DIFŮZE – ( rozptýlení jedné látky v druhé) difúzí mohou do …
číst víceBuňka 2
BUNĚČNÁ TEORIE buňka = základní, strukturní a funkční jednotka všech živých soustav Jan Evangelista Purkyně – prozkoumal obsah buňky (protoplazma) Levenhook – první mikroorganismy Robert Hooke – an, zavedl termín buňka René Dutrochet – fr, „buňky přibývají“ Robert Brown – brit, objevil buněčné jádro Matthias Schleiden, Theodor Schwann – něm, „všechny organismy složeny z buněk“, špatný názor na vznik buněk Rudolf Virchow – „každá …
číst víceBuňka 1
BUŇKA PROKARIOTICKÁ vznik před 3,6 – 3,8 mld let Stavba: protoplast = celý živý obsah buňky biogenní prvky – C,O,N,H,S,P jaderná hmota, ribozómy, cytoplazmatická membrána, buněčná stěna, slizový obal Cytoplazma – je viskózní, koncentrovaný roztok mnoha malých i velkých molekul, vyplňuje prostor buňky Jaderná hmota ( nulkeoid) – jediná do kruhu stočená šroubovice DNA , je jediným chromozomem jsou zde ribozómy – v klidovém stadiu …
číst vícePůvod a vývoj člověka, antropologie
Člověk se stavbou orgánů a jejich funkcí v podstatě neliší od ostatních vyšších primátů. V taxonomii má označení Homo sapiens sapiens v rámci rodu Homo, čeledi Hominidae a řádu Primates……. Řád: Primates – Primáti – Nehetnatci Podřád: Simiae – Anthropoidea – Vyšší primáti Nadčeleď: Hominoidea Čeleď: Hominidae – Hominidi Rod: Ramapithecus Rod: Paranthropus Rod: Australopithecus Rod: Homo Druh: Homo habilis Druh: Homo erectus …
číst víceZámořské objevy
Plavbu po moři musely umožňovat i podstatná technická zlepšení. Na prvním místě to byla stavba lodí s hlubokým týlem a navazujícím kormidlem. Lodě byly stabilnější a snadno ovladatelné. Zdokonalil se také plachetní systém. Důležité bylo určení polohy lodí. Přesnější orientaci umožnil kompas, jehož používání se rozšířilo ve 14. století. Jinou významnou pomůckou se stal astroláb, který umožňoval stanovení …
číst víceTřicetiletá válka
Roku 1437 je říšský trůn definitivně obsazen Habsburky. Opírají se o Rakousko, praktikují geniální sňatkovou politiku a v sedmdesátých letech 15. století zažívají mocenský vzestup. V první polovině 16. století vede Francie válku se Španělskem o Itálii, která je politicky nejednotnou zemí. Francouz Karel VIII. se snaží obsadit španělskou Neapol, brání ji tzv. benátská liga. Roku 1516 nastupuje Karel I. Habsburský na španělský …
číst více
