Druhoústí (deuterostomia)

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Jsou to živočichové, kteří mají tři zárodečné listy. Ústa dospělého jedince se prolamují na opačném konci zárodku. Z ektodermu vzniká – sítnice v oku, nebo nervová soustava. Z mezodermu – svaly, kostra, orgány. A z entodermu – TS. Jsou to – ostnokožci, polostrunatci a strunatci..

Ostnokožci

Jsou to mořští živočichové, kteří jsou druhotně paprsčitě souměrní. Jejich tělo má nepravidelný kulovitý tvar, nebo podobu centrálního terče s vybíhajícími rameny. Pohybují se pomocí mnoha drobných panožek nebo pohybů ramen. V jejich podkožním vazivu jsou vápenité útvary – ty mohou splynout v kostru a ta vybíhá v ostny- Ostnokožci. Mají vnitřní kostru – endoskelet (opora). Největší rozvoj dosáhli v druhohorách, ale jsou ještě starší zřejmě prvohory. Larvy ostnokožců – dvoustraně souměrné z části obrvené tělo plavou a jsou součástí zooplanktonu. Prodělají metamorfózu – ztrácí schopnost plavat a mění se jejich souměrnost na paprsčitou. Dnes jejich faunu(ostnokožců) tvoří (zástupci tříd) – lilijice, hvězdice, hadice, ježovky a sumýše. Společným znakem stavby všech jejich soustav je – prstenec kolem nich z ní pak vybíhají paprsčitě boční větve. Ambulakrální soustava – je to systém vodních cév, který umožňuje pohyb panožek a krom pohybu také dýchání a vylučování (podílí se). Pseudohemální soustava – význam není zcela objasněn ale zřejmě – přívod živin nervové soustavě. Jsou to gonochoristé – zralé pohlavní buňky vypouštějí do vody, kde dojde k oplození. Mají obrovskou schopnost – regenerace.

1, LILIJICE – nejprimitivnější žijící ostnokožci, tvar jejich těla připomíná květy rostlin. Stavba – centrální kalich, na který nasedají pohyblivá a ohebná ramena. Stopka – tou je celé tělo přichyceno k podkladu. Př – Lilijice růžová

2, HVĚZDICE- Jejich tělo má podobu 5ticípé či vícecípé hvězdy. Řitní otvor je nahoře, ústa dole. Dále je pro ně charakteristický – vychlípitelný žaludek(mimotělní trávení). Jsou to dravci – „loví“ polypy, korýše…Př – Hvězdice růžová

3, HADICE – Jsou druhově nejbohatší skupina. Mají slepou trávicí soustavu(vakovitý žaludek). Pohybují se pomocí ramen. Panožky – jen pro zisk potravy(měkkýši, mnohoštětinatci….). Největší schopnost autotomie. Př – Hadice obecná.

4, JEŽOVKY – Mají kulovitá těla. Nemají ramena.Mají vápenitou souvislou pevnou kostru. Ústa mají na spodní straně. Některé druhy zde mají žvýkací zařízení – Aristotelova lucerna. Př – Ježovka jedlá.

5, SUMÝŠI – Mají redukovanou podkožní kostru. Vakovitý tvar těla – mořské okurky + řitní a ústní otvor umístěny v protilehlých částech. Př – Sumýš jedlý

Polostrunatci

Jsou to živočichové, kteří obývají mořské dno. Dva typy – Žaludovci(pohybliví, červovití), Křídložábří(přisedlí, věnec chapadel, střevo tvar U) Znaky – stomatochord –vyztužuje přední část těla, dále mají hltan proděravělý párovými štěrbinami – slouží k dýchání, Nervová soustava – obsahuje hřbetní a břišní pruh, Přední část hřbetního pruhu je trubicovitá.Jsou to mikrofágové.

Strunatci

V rámci druhoústých dosáhly největšího stupně organizace. Znaky – Prvotní opora těla – struna hřbetní(chorda dorsális).Může to být trvalý orgán(u vývojově nižších) nebo může být v průběhu života zatlačena do podoby meziobratlových plotének (vývojově vyšší).Dále mají párové žaberní štěrbiny – stejné jako u Chordy u vyšších mizí a u nižších přetrvávají. Mají trubicovitou nervovou soustavu a je pro ně typický tzv. pravý ocas. – část těla za řitním otvorem, kde již neprochází trávicí trubice.

PLÁŠTĚNCI

Je pro ně typický vnější často rosolovitý plášť. Jejich vývoj je nepřímý a jejich larva má pokročilejší znaky než dospělec. Dospělci nemají Př: Chordu, ocas…ovšem existují i druhy, kde je ocas zachován – pohybliví.Třída – Sumky – je to gonochorista, hermafrodit a přisedlý živočich. Mají otevřenou TS i CS a uzlinovitou nervovou soustavu. Zástupci – Salpa, Vršenka…

BEZLEBEČNÍ

Mají všechny základní znaky Strunatců, které zůstávají zachovány po celý život jedince. Nejznámější zástupci jsou kopinatci – Př – Kopinatec plžovitý – mozek –má tři oddíly, jsou to gonochoristé, vývoj prochází stádiem nesouměrné larvy.

OBRATLOVCI

Opornou stavbou těla je vnitřní kostra (chrupavčitá, nebo z kostní tkáně).Osou kostry trupu je páteř, kostrou hlavy je lebka( obličejovou tvář tvoří – 7 párových žaberních oblouků- Př : u Mihulí, mohou ale také postupně zanikat až vymizet. Důležitý je vznik čelistí(základem je 1. žab. oblouk).NS – dosáhla největšího stupně vývoje. Tvoří ji – mícha a mozek (má 5 částí). CS – uzavřená, červené krvinky – hemoglobin. Dýchací orgány – žábry nebo plíce. Vylučují – párovými ledvinami.

Bezčelistnatvi – nemají ještě vytvořenou horní ani dolní čelist. – Zástupci – Kruhoústí – Př:- mihule potoční – má kruhovitá ústa bez čelistí a pysky se svalnatým jazykem . NS – trubicovitá, vylučují pomocí – pronefros, komorové oči, jsou také chráněné.
Čelistnatci – Jejich lebka již má horní a dolní čelist.

Paryby – Lze rozlišit – 2 typy – žraloky(tělo torpédovité –plavci), a rejnoky(žijí u dna a tělo mají zploštělé). Hlava paryb vepředu vybíhá v nostrum(rypec). Zvláštním znakem – jsou plakoidní šupiny. Zuby jsou uloženy ve více řadách a jsou obměňovány. Mají chrupavčitou kostru. Mají také 5 párů žaberních skulin. Nemají plynový měchýř. Mají žaberní oblouky.

Ryby

Mají hydrodynamický tvar těla. Tělo je pokryto slizem nebo šupinami. Většinou jsou bezzubí(kapr má potěrákové zuby, Dýchají žaberními lupínky(mají skřele) –plochá kost, která chrání žaberní dutinu. Krev – červené krvinky s velkým jádrem. Jsou to gonochoristé, kteří mají trubicovitou nervovou soustavu. Vylučování – mezonefros, komorové oči(vnímají barvy), postraní čára – hmatové ústrojí. Plynový měchýř – rovnováha. Vývoj přímý.

PAPRSKOPLOUTVÉ

Chrupavčité – mají chrupavčitou kostru, ústa na spodu hlavy a kolem úst hmatové vousky. Př: Jeseter velký, malý.
ryby kostnaté – většina ryb mají kostěnou kostru. Tato skupina ryb je zastoupena např: těmito řády – Bezostní –Štika, Losos, Pstruh. Máloostní – mají malý počet ploutevních paprsků, Weberův orgán – něco jako střední ucho. Př – Piraňa, Kapr….Holobřiší – chybí břišní ploutve – Úhoř říční. Ostnoploutví – tvrdé a ostré ploutevní paprsky – Okoun, Makrela…