Pracovní právo

  • souhrn právních norem upravující vztahy související s výkonem práce(pracovní poměr, dovolené, mzdy, odpovědnost za škodu, ochrany zdraví.

Hlavní prameny práva

  • ústava ČR
  • listina základních práv a svobod
  • zákoník práce

Pracovně právní vztahy-vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli z nichž některé jsou upraveny zvláštními předpisy(práce členů družstev, příslušníků ozbrojených sil, členů posádek, hasičů, učitelů vys.škol)

Svobodná volba povolání-občan se může samostatně rozhodnout, jaké povolání bude dělat. Pracovní činnost v cizině j e vázaná na vydání pracovního povolení.

Úřady práce-vedou evidenci uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Uchazeč je povinen spolupracovat s úřadem práce a může být vyřazen pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do nabízeného zaměstnání. Po dobu rekvalifikace je uchazeči poskytováno hmotné zabezpečení.

Hmotné zabezpečení-je poskytováno uchazeči o zaměstnání kterému úřad práce nezprostředkoval zaměstnání do 7 dnů od přijetí jeho žádosti. Nejdéle však 6 měsíců.

Zaměstnavatel- může být fyzická i právnická osoba, která má právní subjektivitu. Nejčastějšími zaměstnavateli jsou různé obchodní společnosti, státní podniky, banky, i stát.Způsobilost být zaměstnavatelem vzniká u fyz. osoby narozením. (může být i dítě-dědictví)

Způsobilost k právním úkonům-vzniká dosažením 18 let věku.

Zaměstnanec-může být pouze fyz. osoba, která má pracovně právní způsobilost, vlastním jednáním nabývat a povinnosti plnit.Tyto způsobilosti vznikají dosažením 15-ti let.

Dohoda o hmotné odpovědnosti-Nejdříve v den , kdy dosáhne 18 let. Úprava směřuje k ochraně mladistvého o náhradě škody.

Cizinci-mohou být v ČR zaměstnány mají-li povolení k pobyt a k zaměstnání.

Zastoupení-vzniká na základě udělené písemné plné moci.Musí být uveden rozsah zástupcova oprávnění, jinak je plná moc neplatná.

Generální-zmocňuje zástupce ke všem jednání

Speciální- opravňuje zástupce jen k některým vybraným úkolům

Pracovní poměr-vzniká pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.Roz­lišujeme několik druhů. Podle délky a dobu určitou, či na neurčitou, podle vzájemného vztahu více pracovních poměrů jednoho zaměstnance.Pra­covní poměr hlavní a vedlejší, souběžné.

Hlavním poměrem- je ten, kde zaměstnanec vykonává práci po plnou pracovní dobu

Vedlejším poměrem-je ten, kde po skončení práce v hlavním poměru vykonává pro jiného zaměstnavatele práci po kratší pracovní dobu.

Souběžné pracovní poměry-zaměstnanec má u dvou nebo více zaměstnavatelů pracovní poměry na kratší pracovní dobu.Žádný nelze považovat za hlavní ani za vedlejší.

Vznik, změna a zánik pracovního poměru

Vznik pracovního poměru-na základě pracovní smlouvy, jmenováním nebo volbou.Jmenováním u vedoucím rozpočtových či příspěvkových organizací, ředitelů státních podniků, vnitřním jmenováním. Pracovní poměr vzniká dnem , kdy byl stanoven do funkce.Volbou-v případech , kdy to stanoví zvláštní předpisy, případně stanovy družstva či sdružení občanů.

Pracovní smlouvy-před uzavřením pracovní smlouvy je povinností zaměstnavatele seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi..

Náležitosti pracovní smlouvy-druh práce na který je zaměstnanec přijímán, místo, kde bude práci konat a den nástupu do práce.

Podmínky v pracovní smlouvě-např.pracovní poměr vznikne jen tehdy, jestliže zaměstnanec ukončí do určité doby úspěšně studium.

Doba trvání pracovní poměru—uzavírají se pracovní poměry na dobu určitou. To platí v případě, že ve smlouvě není trvání pracovního poměru uvedeno a na dobu určitou, je-li ve smlouvě výslovně určena doba jeho trvání

Zkušební doba-lze sjednat pouze písemně.Nejvýše na dobu tří měsíců.Nemůže být sjednána tam, kde vzniká pracovní poměr jmenováním či volbou.

Změna pracovní doby-Ke změně práv a povinností vyplývajících z praco.smlouvy, např.o druhu vykonané práce, místě výkonu práce, době trvání pracovního poměru apod., může dojít písemnou dohodou účastníků, kteří uzavřou dohodu o změně pracovní doby.

Převedení na jinou práci-ze závaž.důvodů může zaměstnavatel jednostranně rozhodnout bez souhlasu zaměstnance o jeho převedení na jinou práci.Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, a to i proti vůli zaměstnance, především jde-li o ochranu zdraví zaměstnance, pokud dle lékařského posudku nemůže zaměstnanec práci vykonávat.Dále může ho převést na jinou práci pokud bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkonů, nebo pro porušení pracovní kázně, nebo když zaměstnanec dočasně ztratil předpoklady pro výkon práce.

Přeložení do jiného místa výkonu práce-při zachování druhu vykonané práce(prodavačku na jinou prodejnu, lékaře do jiné ordinace, lze pouze se souhlasem zaměstnance.Pokud pominou důvodu je zaměstnavatel povinen je zařadit na jeho původní místo, pokud nebyla dohoda jiná.

Pracovní cesta-na ní koná zaměstnanec práci podle pokynů vedoucího, který ho na ní vyslal.Ten určuje místo nástupu, místo výkonu, dobu trvání atd.

Skončení pracovního poměru-může skončit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, ve zkušební době, uplynutím sjednané doby a smrtí..

Dohoda o skončení pracovního poměru-na 1. místě uvádí zákoník práce rozvázání prac. Poměru dohodou. Termín skončení může být dohodnut jak k přesnému datu, tak k určité události, skončení prací.Dohodu je třeba uzavřít písemně, lze i uzavřít i ústně s rizikem, že bude zpochybněna.

Výpověď z pracovního poměru-platnost výpovědi je předmětem sporu soudních řízení., proto je nutné dobře se seznámit s podmínkami, které zákon pro platnou výpověď stanoví. Výpověď může dát jak zaměstnavatel tak zaměstnanec. Musí být dána písemně, podepsána a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná.

Zákaz výpovědi-v době, kdy se ocitne v situaci, že si nemůže hledat jiné zaměstnání nebo není naděje, že by ho někdo zaměstnal.Zákoník stanoví zákaz výpovědi v tzv. ochranné době.

Odvolání výpovědi-platně podanou výpověď lze odvolat(vzít zpět) Druhá strana musí souhlasit.Odvolání je třeba podat písemně.

Okamžité zrušení pracovního poměru-zasahuje do práv a povinností a tuto možnost dává jak zaměstnavateli tak i zaměstnanci.Musí v něm být skutkově vymezen důvod, aby nebylo možno jej zaměnit s jiným a musí být ve stanovené lhůtě doručeno druhému účastníku.

Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel jej do 15-ti dnů od předložení posudku nepřevede na jinou vhodnou práci.

Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný tr.čin k trestu odnětí svobody nepodmíněně dobu delší než jeden rok, nebo na dobu nejméně 6-ti měsíců, ale jen v případě jde-li o úmyslný tr. Čin spáchaný při plnění pracovních úkonů.

Skončení pracovního poměru ve zkušební době-zaměstnavatel i zaměstnanec může v této zkušební době zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodů i bez uvedení důvodů.Písemné oznámení o zrušení prac.poměru má být doručeno druhé straně tři před dnem ,kdy má poměr skončit.

Skončení prac.poměru uplynutím doby-pokud nebyla doba trvání prac.poměru určena konkrétními daty ale byla sjednaná po dobu výkonu některých prací.

Zánik vedlejšího pracovního poměru-zaniká stejnými způsoby jako jiné pracovní poměry.pokud vznikl volbou, tak zaniká uplynutím volebního období, odvoláním z funkce.Vzdáním se funkce poměr nekončí.

Neplatné skončení prac.poměru-nebyli-li splněny zákonem požadované skutečnosti pro rozvázání(nedo­držení písemné formy výpovědi,okamžité zrušení prac.poměru při neuvedení nebo při nedostatečném vymezení důvodů.

Náhrada mzdy-ve výši dosavadního průměrného výdělku za dobu ode dne , kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání do dne, kdy mu zaměstnavatel skutečně umožní pokračovat v práci.

Náhrada škody-vzniká ode dne,kdy zaměstnanci oznámil, že trvá na dalším výkonu práce, nejvíce za dobu jednoho měsíce před podáním žaloby o neplatnosti rozvázání prac.poměru.

Soudní ochrana-neplatnost rozvázání pracovního poměru může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit žalobou u soudu, nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne , kdy měl poměr tímto rozvázáním skončit.

Pracovní posudek-posudkem je zhodnocení zaměstnancovy práce vypracované jeho nadřízeným a písemnosti, které se týkají kvalifikace zaměstnance.

Nesouhlas s pracovním posudkem-může zaměstnanec podat ve lhůtě tří měsíců ode dne,kdy se o obsahu posudku dozvěděl.

Potvrzení o zaměstnání-při skončení prac.poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci nebo jinému zaměstnavateli na jeho žádost toto potvrzení.Uvádějí se v něm údaje rozhodné pro posouzení nároků na dovolenou, délka trvání prac.poměru, zda má zaměstnanec nějaké závazky vůči zaměstnavateli, zda jsou z jeho mzdy prováděny srážky.

Odstupné-při skončení prac.poměru může vzniknout zaměstnanci nárok na odstupném.jestliže skončil prac.poměr výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou účastníků s organiz.důvodů náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvojnásobku průměr.měsíčního výdělku.Je vypláceno po skončení prac.poměru v nejbližším výplatním termínu.Nárok na odstupné zaniká, jestliže jde o vedlejší praco.poměr.

Pracovní doba, dovolená-je stanovená doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele­.Zákonem stanovená prac.doba je nejvýše 43 hodin týdně, u zaměstná.mladších 16-ti let jen 33 hodin týdně.Nelze ji prodlužovat, lze ji jen zkrátit, na základě vyhlášek, smluv nebo vnitř.předpisů zaměstnavatele.

Kratší pracovní . doba-v níž pracují zejména osoby se změnou pracovní schopností, důchodci, ženy pečující o děti apod.

Pracovní dobu lze rozdělit rovnoměrně-znamená to , že prac. Doba v jednotlivých dnech nepřesáhne 9,5 hodiny a rozdíly mezi jednotlivými týdny nejsou větší než 3 hodiny.Pak lze rozdělit nerovnoměrně-je možné na pracovištích, kde to vyžaduje povaha práce nebo podmínky provozu ( zemědělství,zdra­votn., stavebnictví. Začátek a konec pracovních směn stanoví zaměstnavatel

Pružná pracovní doba zaměstnanec si sám zvolí začátek i Konec.Do této prac. Doby je vložen časový úsek v němž je Povinnen být na svém pracovišti(zá­kl.prac.doba) Přestávky v práci zaměstnavatel je povinnen po 5 hodinách Poskytnout přestávku na jídlo a oddech,nejméně na 30 min. Zaměstnanec má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi2 prac. Směnami min.12 hod. a jednou týdně32 hod. Dny prac.klidu – připadá na ně nepřetržitý odpočinek- 8.květen osvob. Od fašismu,5.červenec C. a Metoděj,6.červenec upálení J.Husa,28.říjen vznik sam.ČSSR. Ostatními dny prac. Klidu jsou:1. leden N. rok, 1.květen velikonoce,24­.12.Š.den, 25. a 26. 1.a 2. sv. ván. Práce přes čas vykonává nad rámec stanovené týdení prac. Doby. Jde o práci ke které dá souhlas nebo příkaz zaměst. Práce v noci je práce konaná v době mezi 22.00 a 6.00 hod. Nesmí se zaměstnat zam.mladší 18 ti let.

Dovolená

  • na zotavenou-slouží k důkl. Regeneraci sil.
  • za kalendářní rok-odprac. Min. 60 dnů

zákl. délka dovolené jsou 3 týdny.4 týdny má nárok zaměstnanec, který v daném roce dovrší 15 let pracovního poměru.

Dodatková a další dovolená-zákoník práce přiznává v rozsahu jednoho týdne těžce pracujícím(hor­níkům, razičům tunelů a štolb )zvláštní dodatkovou dovolenou zaměstnanců na stavbách za stíž.prac.podmínek a při odloučení od rodin. Nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel podle určitých pravidel(plán dovolených).

Krácení dovolené-nárok na dovolenou se krátí za neomluveně zameškanou směnu o 1–3dny.neomluvené části směn se sčítají. Krátí se zaměstnanci ve výkonu trestu odnětí svobody i pro nemoc a výkon vojenské služby

Dovolená se přerušuje-pokud byl zaměstnanec uznán práce

Neschopným pro nemoc či úraz.

Mzda za práci zásadně v penězích. Vyplácí se za měsíční

Období a pozadu,již za odprac.měsíc. Požádá-li o to, musí mu být mzda i náhrada mzdy vyplaceny před nástupem na dovolenou.

Srážky ze mzdy-z hrubé mzdy se provádějí srážky na základě o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.Má-li např. povinnost platit výživné na děti nebo splácet půjčku bance. Zákonem stanovené srážky ze mzdy jsou daň z příjmu, pojistné na soc.zabezpečení, zdr.pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Výše mzdy-řídí se zákony, prováděcími předpisy k zákonům, kolektivními smlouvami a prac.smlouvami. Při tom mzda nesmí být nižší než zákonem stanovená minimální mzda

Druhy mzdy-úkolová, oddílová, časová, a smíšená.Odměny mohou být nárokové na jejichž výplatu má zaměstnanec při splnění všech podmínek nárok.

Dohoda o provedení práce- (smlouva o dílo) může být uzavřena max. na předpokládaný rozsah práce 100 hodin.Pokud by při realizace prac.úkolu předpokládaný rozsah 100 hodin nečinní to dohodu o provedení práce neplatnou.zaměs­tnavatel může odměnu přiměřeně snížit neodpovídá-li práce dohodnutým podmínkám.Oběma účastníkům smlouvy je dána možnost od dohody ustoupit.

Pracovním úrazem-je poškození zdraví zaměstnance nebo smrt při plnění praco.úkolů.Za prac. Úraz se nepovažuje ten, který se stal zaměstnanci na cestě do práce a zpět.Též při rvačce v práci.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Nemocemi z povolání-jde o úplný výčet onemocnění u nichž se uznává profesní původ, jestliže konal práci v podmínkách z nichž příslušná nemoc vzniká.Za škodu způsobeno nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel­.(prašné prostředí, vibrace,)

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.