Zaměstnanec v hotelnictví a turismu

TRH PRÁCE

= je to jeden z makroekonomických ukazatelů výkonnosti ekonomiky souvisí s trhem práce, na kterém se střetává nabídka s poptávkou po práci

Trh práce: V tržní ekonomice je i zboží práce. Na straně poptávky stojí firmy a na straně nabídky zaměstnanci = >

POPTÁVKA firmy poptávají: prac. sílu = > vyžadují co nejvíce práce za co nejnižší mzdu

mají: prac. místa (prac. příležitost) kapitál na výplatu mezd

NABÍDKA zaměstnanci nabízejí: sovu práci za co nejvyšší mzdu

mají: prac. sílu = > práci

Křivka poptávky je klesající Křivka nabídky práce má specifický tvar:

• V dolní časti respektuje zákon nabídky a je rostoucí = > s růstem mezd roste i množstvím osob ochotných pracovat

• Avšak při určité výši mzdy je ochotno pracovat všechno práceschopné obyvatelstvo dané země tzn. Že s růstem mezd se již nemůže zvyšovat počet zaměstnaných osob

• Bod „C“ je mzda již tak vysoká, že lidé začnou preferovat volný čas a budou ochotni pracovat méně hodin

• Bod „E“ = bod rovnováhy (reálná mzda = rovnovážná mzda), když je: mzda < E ⇒ vzniká nadbytek pracovních míst, protože tak nízké mzdy nejsou lidé ochotni pracovat (reálná mzda < rovnovážná mzda) mzda > E ⇒ vzniká nadbytek = převis nabídky nad poptávkou tzn. Nedostatek pracovních mís a vzniká nezaměstnanost (reálna mzda > rovnovážná mzda)

Nezaměstnanost vzniká pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců nad poptávkou firem. Nabídku práce ovlivňují:

• Obyvatelstvo: přirozená porodnost, úmrtnost, méně početné rodiny, pozdější uzavíraní sňatku…

• Ekonomická aktivita obyvatelstva / délka pracovní doby, růst zaměstnanosti žen

Výše mzdy je ovlivňována:

• Kvalifikací

• Praxe (délka)

• Úspěšnosti práce na trhu

PRACOVNÍ PRÁVO

• upravuje pracovní vztahy a vztahy, které s výkonem práce souvisí, např. dovolená, BOZP, odpovědnost za škodu = předmět

Pramen

• zákoník práce

• listina základních práv a svobod

• zákon o zaměstnanost

• zákon o mzdě

• zákon o platu a odměně

• ten, kdo si nezajistí práci sám může se uchazeče o práci pomocí úřadu práce, který vedou evidenci uchazečů o zaměstnání a evidenci volných pracovních míst, poskytuji informační a poradenskou činnost

• každý uchazeč o zaměstnání má právo na:

 zprostředkování práce

 rekvalifikace = změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových události a dovedností

 hmotné zabezpečení

= mají na něj právo uchazeči o zaměstnání, které v posledních 3 letech pracovali alespoň 12 měsíců: = vyplácí se: do 5O let věku – 6 měsíců od 5O let do 55 let – 9 měsíců nad 55 let věku – 12 měsíců

= výše hmotného zabezpečení: první 3 měsíce 50% další 3 měsíce 45%

průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Maximální výše podpory činní 2,5 násobek částky životního minima

I. INDIVIDUÁLNÍ pracovní právo

• upravuje pracovní vztahy mezi jednotlivými zaměstnanci a zaměstnavateli

Subjekty (účastníci) a, zaměstnavatel = právnické nebo fyzické osoby starší 18 let

• řídí práci

• zajišťuje pracovní nástroje, suroviny atd., nese hospodářské riziko celé společnosti

b, zaměstnanec

• fyzická osoba, která má způsobilost k pracovně právním úkonům, zaniká dosažením 15 let po ukončení povinné školní docházky

• zaměstnanec mladší 18 let musí mít souhlas zákonného zástupce a nemůže uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti

• osoby, které soud zbavil způsobilosti k právním úkonům, např. pro duševní chorobu, db jednání je zastupuje opatrovník

• cizinec, který má povolení k pobytu a zaměstnání nebo je mu přiznán státu uprchlíka nebo má v ČR trvalý pobyt nebo uzavřel manželství s občanem ČR

Pracovní poměr

• je nejčastější forma pracovně právního vztahu

• zakládá se pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ze které vyplývají práva a povinnosti obou účastníků (je pracovně právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ve kterém se zaměstnavatel zavazuje zaměstnance zaměstnávat a platit mu mzdu a zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele pracovat)

1. podle délky pracovní doby: kratší pracovní doba plná pracovní doba

2. Podle doby ukončení: na dobu určitou na dobu neurčitou

3. Podle vzájemných vztahů: a, hlavní a vedlejší

• u jednoho zaměstnavatele má hlavní pracovní poměr na plnou pracovní dobu a u druhého vedlejší pracovní poměr na kratší pracovní dobu

b, souběžné

• zaměstnanec má u 2 zaměstnavatelů pracovní poměry na kratší pracovní dobu (žádný není hlavní)

c, vedlejší činnost

• zaměstnanec vykonává u jednoho zaměstnavatele kromě hlavního pracovního poměru ještě jinou činnost

Vznik pracovního poměru

1. Pracovní smlouvou

• pracovní poměr vzniká dnem, který je ujednán ve smlouvě, to je den nástupu

2. Jmenováním

• u vedoucích pracovníků, např. ředitel

• vzniká dnem nástupu do funkce

3. Volbou

• vzniká dnem, kterým začíná volební období

• při nástupu do práce musí být zaměstnavatel seznámen s pracovním řádem a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s pracovními podmínkami, apod…

Změny pracovního poměru

  1. Dohodou – písemně
  2. Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci:

a, jestliže na základě lékařského posudku nemůže vykonávat svou práci b, jestliže ohrožuje těhotnou ženu c, v zájmu ochrany zdraví před přenosnými nemocemi d, rozhodně-li to soud 3. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu a, jestliže porušil pracovní kázeň b, spáchal trestný čin při plnění pracovního úkolu c, nemá předpoklady pro plnění práce d, při přerušení práce nepříznivými věrnostními podmínkami e, před hrozící nehodou nebo k odvrácení živelné pohromy

Zaměstnance nelze bez jeho souhlasu převést na jiné místo nebo přidělit k jinému zaměstnavateli. Jestliže pominou důvody pro které byl zaměstnanec převeden má právo být zařazen zpět na původní práci

Zánik pracovního poměru

1. Událostí: uplynutím doby skončení dohodnutých prací úmrtí

2. Právním úkonem: dvoustranný = dohoda o rozvázaní pracovního poměru jednostranný = výpověď = okamžité zrušení pracovního poměru = zrušení prac. poměru ve zkušební době

Výpověď

• pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby od 1. 1. 2007 2 měsíce

• musí být písemná, doručena druhému účastníkovi

• zaměstnanec nemusí uvádět důvod

• zaměstnavatel musí odvod provádět vždy v souladu se zákoníkem práce

• zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci, který je v tzv. ochranné době např. těhotné ženy, zaměstnanci v pracovní neschopnosti

• u výpovědi z důvodu zániků organizace nebo reorganizace (např. zánik pracovního místa) musí organizace vyplatit zaměstnanci odstupné min. 3 –násobek průměrného výdělku

• jestliže zaměstnanec obdrží výpověď z důvodů neuspokojivých pracovních výsledků nebo porušení pracovní kázně (musí být v posledních 6 měsících upozorněn a na porušení kázně) odstupné mu nenáleží

Okamžité zrušení pracovního poměru

• pracovní poměr končí okamžikem doručení, musí být písemné, vždy uveden důvod okamžitého zrušení doručeno 2. účastníkovi

a, zaměstnavatel § 53

 jestliže zaměstnanec spáchal úmyslný trestný čin a byl odsouzen na dobu delší než 1 rok

 zaměstnanec porušil hrubým způsobem pracovní kázeň

b, zaměstnanec

 jestliže zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů od stanoveného termínu

 jestliže z lékařských důvodů musí být převeden na jinou práci a zaměstnavatel jej do 15 dnů od oznámení nepřevedl

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

• může uskutečnit zaměstnanec i zaměstnavatel písemně i bez udání důvodů

• oznámení se doručuje druhé straně alespoň 3 dny předem, kdy má PP skončit

Uplynutím doby končí pracovní poměr

• sjednaný na dobu určitou

• jde o dobu konání určitých prací např. kampaň v cukrovaru

• zaměstnavatel musí upozornit zaměstnance 3 dny předem

• pokračuje-li zaměstnanec v práci s vědomím zaměstnavatele, jeho pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou (pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodou jinak)

Vedlejší pracovní poměr

• rozvazuje a zaniká stejnými způsoby jako jiné pracovní poměry

• výpovědí bez udání důvodů, výpovědní doba 15 dnů a začíná dnem doručení výpovědi

Pracovní posudek

• zhodnocení zaměstnancovy práce, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen na požádání vydat posudek zaměstnanci na jeho žádost do 15 dnům, ale ne dříve než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru

Potvrzení o zaměstnání

• musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a uvést v něm skutečnosti stanovené právními předpisy, např. dluh a dobu zaměstnání, průměrný výdělek a provádění srážky ze mzdy

Odstupné

• je zaměstnavatel povinen vyplatit ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, s kterým rozvazuje pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z organizačních důvodů (zaměstnanec se stal nadbytečným)

Pracovní řád

• podrobně rozpracovává zákoník práce podle jednotlivých pracovišť

• musí být k dispozici všem zaměstnancům

• zaměstnanci s nim musí být seznámeni

Pracovní kázeň

• dobrovolné plnění povinnosti, které vyplývají z obecných pracovně právních předpisů, z pracovního řádu, pracovní smlouvy a pokynu nadřízených

Pracovní doba

• doba, v niž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele

• týdenní pracovní doba = 40 hodin max.

• rozvržení pracovní doby a, rovnoměrné

 pracovní doba je max. 9 h/denně, rozdíl mezi týdenními pracovními dobami je max. 3 hodiny

b, nerovnoměrné

 např. v zemědělství, zdravotnictví, stavebnictví

 pracovní doba za den může být vyšší než 9 hodin (max. 12 hodin)

 týdenní pracovní doba může přesáhnout 40 pracovních hodin

Druhy pracovní doby

• plná pracovní doba (8 h/denně)

• kratší pracovní doba (méně než 8 h/denně)

• pružná pracovní doba – zaměstnanec si sám podle podmínek stanovených řádem stanoví počátek a konec směny (min. 5 hodin/denně musí být v práci)

• dělení směny (pracovní doba je rozdělena na část stanoví se počátek a konec pracovních směn)

Noční práce = v době od 22 – 6 hodin

Přestávky v práci

• jsou povinné

• trvají 30 minut nejpozději po 6 hodinách, mladiství po 4,5 hodinách práce nezapočítávají se od pracovní doby

• jsou povinné

Nepřetržitý odpočinek

• mezi oběma směnami min. 12 hodin (ve výjimečných situacích 8 hodin)

• jednou týdně min. 35 hodin

• ve státem uznané svátky

• o dovolené

Práce přes čas

• zaměstnanec vykonává na nařízení nebo se souhlasem zaměstnavatele

• je to práce nad limit týdenní pracovní doby a mimo rozsah pracovních směn

• nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodni ročně

Dovolená

1. Dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část

a, dovolená za kalendářní rok

• základní délka je 4 týdny, pokud pracovní poměr zaměstnance trval kal. rok a v roce odpracoval alespoň 60 dnů

b, poměrná část dovolené za kalendářní rok

• jestliže pracovní poměr netrval celý kalendářní rok, ale má odpracováno alespoň 60 dnů, má nárok na 1/12 dovolené za každý celý odpracovaný měsíc

2. Dovolená za odpracované dny

• jestliže pracovní poměr trvá méně než kalendářní rok má odpracováno méně než 60 dnů, má nárok na 1/12 dovolené za každých 22 odpracovaných dnů

3. Dodatková dovolená

• pro zaměstnance pracující v nepříznivých pracovních podmínkách (např. horníci, hasiči,..) max. 1 týden

4. Další dovolená

• pro práce, které ovlivňují povětrnostní podmínky a max. 1 týden

Krácení dovolené

• za neomluvené zameškané směnky

• za omluvenou dlouhodobou nepřítomnost v práce

Čerpání dovolené, odměňování dovolené

• dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, alespoň 1 část musí trvat nejméně 2 týdny

• dobu nástupu musí oznámit zaměstnanci 14 dnů předem

• dovolena se přerušuje, když je zaměstnanec uznán neschopným práce, dovolenou může změnit nebo zrušit zaměstnavatel je povinen uhradit vzniklé náklady

• v době dovolené se vyplácí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku

• nevyčerpaná dovolená za kal. rok se převádí do konce příštího roku

Odměňování práce

• základními právními předpisy jsou: zákon o platu, o vládním nařízení a minimální mzdě

• Mzda

= finanční odměna za vykonanou práci

 Nominální – množství peněz, které je pracovníkovi vyplacen

 Reálná – vyjadřuje kupní sílu mzdy = kolik statků a služeb lze za danou mzdu koupit

= nesmí být nižší než 7 185,– (min. mzda stanovena zákonem) = závisí na:

 tržní úspěšnosti práce (to je společenský význam, který se projeví až při prodeji zboží

 druhu, množství, kvalitě, namáhavosti, zodpovědnosti,…

Mzdové tarify

• Používáme pro stanovení výše mezd např. státní zaměstnanci

• Jsou to tarify (sazby) pro jednotlivé skupiny a kategorie zaměstnanců, jsou základem mezd

• Tarifní stupně vyjadřují míru složitosti odpovědnosti a namáhavosti práce

Tarifní soustavu tvoří:

  1. Mzdové tarify (= tarifní stupně)
  2. Katalogy prací – seznam druhu přádací (funkcí), které se v podniku nacházejí s uvedením jejich charakteristiky a zařazováním do příslušného tarifního stupně

Druhy mezd:

1. Časová

• závisí na odpracovaném čase, používáme např. tam, kde nelze výsledek pracovního výkonu měřit (administrativní)

• vedoucí pracovnicí, lékaři,…nebo tam, kde pracovníci nemohou ovlivnit tempo výroby (např. práce na výrobních linkách)

Mč = počet odpr. Hodin + sazba (tarif) na 1 hodinu

2. Úlohová

• závisí na objemu vykonané práce

• je stanovena na základě výkonových norem

3. Podílová

• používáme ji tam, kde se dá stanovit procento z tržeb nebo obratů za dané období.

• je to forma provize a používáme ji obchodně cestujících, ve službách,…

4. Kombinovaná • kombinují se různé druhy mezd

Další složky mezd:

A, příplatky

  1. Za práci přes čas: je to mzda zvýšena nejméně o 25% průměrného výdělku
  2. Za práci v noci
  3. Ve ztíženém pracovním prostředí
  4. Za práci ve svátek zvýšená o 100%

B, náhrady mezd – tj. za dovolenou, nemocenskou, svátek,…

C,pobídkové složky mezd – tj. prémie, příplatky ke mzdě, podíly na hospodářském výsledku

Výplata mzdy

• uskutečňuje se v pracovní době na pracovišti nebo převodem na účet

• je splatná zpětně za měsíc

• poskytuje se v peněžních jednotkách nebo materiálních (jen se souhlasem zaměstnance

Překážky v práci, při kterých má zaměstnanec nárok na výplatu náhradu mzdy: A, na straně zaměstnance:

• z důvodu obecného zájmu (dárcovství krve…)

• výkon služby v ozbrojených silách

• důležité osobní překážky (pohřeb, svatba)

• školení a studium při práci (jen po dohodě)

B, na straně zaměstnavatele

• prostoje zaviněné zaměstnavatelem

• závažné povozní překážky

II. KOLEKTIVNÍ pracovní právo

• řeší vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavateli

• odborové organizace:

 prosazují a hájí zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavatelů

 kontrolují dodržování pracovně právních předpisů

 zaměstnavatele jsou povinni projednávat např. rozvržení pracovní doby, rozsah práce přes čas, odškodňování pracovního úrazu, okamžiku zrušení PP

Kolektivní vyjednáváni

• je jednání o uzavření kol. smluv mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

• kolektivní smlouvy upravují právní vztahy účastníku

Druhy kolektivních smluv

• podnikové – uzavřené mezi jedním zaměstnavatelem a příslušným odborovým orgánem

• vyššího stupně – uzavřené mezi org. zaměstnavatelů a vyšším odborovým orgánem

Krajním nátlakovým prostředkem je: Výluka = zastavení práce zaměstnavatelem Stávka = přerušení práce zaměstnanci

Druhy nemocenského pojištění (DNP) = nahrazují mzdu v době, kdy nemůže zaměstnanec pracovat:

• Nemocenská

• Podpora při ošetřování členů rodiny

• Peněžitá pomoc v mateřství atd…

= pojištěni jsou: zaměstnanci soudci poslanci a senátoři, členové vlády, prezident pěstouni, studenti a žáci uchazeči o zaměstnání na úřadu práce aj. = výpočet DNP provádí: a, v podniku do 25 zaměstnanců b, nad 25 zaměstnanců mzdová účetní

Dávky nemocenského pojištění

• poskytují se za kalendářní dny po stanovenou dobu

• poskytují se 4 dávky:

  1. Nemocenské (max. 1 rok)
  2. Podpora při ošetřování člena rodiny po dobu prvních 16 kalendářních dnů
  3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  4. Peněžitá pomoc v mateřství (poskytuje se na 28 týdnů)

Výpočet dávek nemocenského pojištění

• výpočte se příslušnou procentní sazbou, která činní:

  1. U peněžité pomoci v mateřství 69% z denního vyměřovacího základu
  2. U podpory při ošetřování člena rodiny 69% z denního vyměřovacího základu
  3. U nemocenského 1 tři dny pracovní neschopnosti 25% pak 69% z denních vyměřovacího základu

Výpočet čisté mzdy: Hrubá mzda odvádí zaměstnavatel správě soc. zabezpečení za zaměstnance

  • sociální poj. z prostředku jeho hrubé mzdy (výplata důchodů, příspěvek na státní

politiku nezaměstnanosti, nemocenská…)

  • zdravotní poj. odvádí zaměstnavatel za zaměstnance příslušné zdravotní pojišťovně
  • záloha na DzP sleva na dani

ČÍSTÁ MZDA + BONUS NA 1 DÍTĚ 500,– Kč / měsíčně

  • dávky nemocenského poj

Sociální pojištění: zaměstnanec: 8%, zaměstnavatel 26% Zdravotní pojištění: zaměstnanec: 4,5% zaměstnavatel 9% Celkem : 12,5% 35% Zjištění personálních potřeb podniku

• Nejdříve definujeme naši potřebu – na základě rozboru (analýzy) prováděných a nově plánovaných činností a prací. Zároveň se rozhodujeme, zda tuto potřebu budeme řešit vlastními pracovníky, externě v kooperaci s jinou firmou.

• Personální útvar spolupracuje s vedoucími jednotlivých útvarů, kteří lépe znají své potřeby pracovníků (počet a kvalifikace) ⇒ fáze plánovací

PŘÍJÍMÁNÍ A VÝBĚR NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Když firma zjistí potřebu nového zaměstnance, musí stanovit, jaké na něj bude mít požadavky:

• osobní charakteristiky – věk, vlastnosti, bydliště, řidičský průkaz

• na vzdělání a praxi – absolutorium školy + délka praxe

• ovládání určitých postupů – práce s PC, jazyky

Zaměstnance získáváme ze 2 zdrojů:

  1. Na základě doporučení (známých, příbuzných, …)
  2. Prostřednictvím inzerátu (noviny, net, …)
  3. Přes ÚP
  4. Přes zprostředkova­telskou agentur

Informace o pracovníkovi můžeme získat:

• životopisu = základní údaje

• reference z předcházejícího pracoviště

• testování – grafologie písma, psychologické testy, odborné testy

• pohovor: nejvíce používaný nástroj, více než 90 % lidí jim prochází, lze jím lépe zjistit skutečnou osobnost žadatele, zjišťujeme jak reaguje na modelové situace a posuzujeme jeho vyjadřovací schopnosti a neverbální projev, řeč těla, vzhled

• zdravotní posouzení

Neřízený pohovor: volná výměna názorů Modelový rozhovor: veden dle předem připravených otázek, které mají logickou návaznost

Adaptace nových pracovníku

• Pracovní: 1 pracovník je pověřen zaškolením nového pracovníka (pracovní řád, bezpečnost, hygiena, pracovní postupy, charakter podniku, evidence)

• Sociální: trvá 4 – 6 týdnů (seznámení se s kolektivem, navázání formálních i neformálních vztahů)

MOTIVACE PRACOVNÍKŮ: Cílem je dát do souladu pracovní a osobní úsilí zaměstnance s cíli firmy, kolektivu, vyvolat aktivitu, udržet ji a zaměřit tam, kde podnik potřebuje

Motiv = vnitřní pohnutka k činnost, vychází z potřeb Stimul = vnější podmět Pracovní motivace = proces záměrného vyvolání prac. aktivity, její udržení a usměrnění tam, kam potřebuj manager

Prostředky pracovní motivace

1. Materiální výhody (auto, mobil, bezplatné školení, příspěvek na dovolenou, výrobky za nižší cenu) 2. Morální ohodnocení (pochvala, vyznamenání, povýšení) 3. Charakter práce (účinný prostředek pokud člověka práce baví pokud je vysoce společensky ceněna 4. Interpersonální vztahy (pokud je v kolektivu dobrá atmosféra, lidem se dobře pracuje, také dobré výsledky nemají potřebu odcházet

Hodnocení = srovnání výkonu pracovníku se stanovenými úkoly

1. Kvantitativní hledisko

• výkony, které se dají měřit nedopočítat (tržby, výrobky, …)

2. Kvalitativní hledisko

• jednání, chování, vlastnosti

Pravidla hodnocení

  1. Pracovník musí vědět za co bude hodnocen
  2. Hodnocení musí být zaměřeno na výkony ne osoby
  3. Mělo by obsahovat kritiku, ale i pozitivní ohodnocení
  4. Pracovník má mít možnost vyjádřit se k hodnocení
  5. Neměl by probíhat dlouho po výkonu

Pravidla hodnotícího pohovoru

  1. klidná neformální atmosféra
  2. Přátelské uvítáni
  3. vysvětlení cíle a průběh pohovoru
  4. Nechat prac. zhodnotit sebe sama
  5. Sdělit prac. náš názor, pochválit a upozornit na chyby
  6. Společná diskuse o problémech a možnostech zlepšení
  7. Motivace
  8. Zlepšení výkonu: motivace pracovníka ne stresovat pracovníka

Osobní a mzdová evidence

1. Osobní evidence Osobní karta = hlavní evidenční doklad o pracovníkovi (vzdělání, předchozí zaměstnání, nároky na dovolenou, platové zařazení, změna pracovní schopnosti, absolvovaná školení,..) = vyhotovuje se po přijetí do prac. poměru a průběžně se doplňuje (nar. dítěte)

2. Mzdová evidence

• Doklady o vykonané práci – pro ks výrobu (např.úkolový lístek)

• Evidence odpracované doby – kniha docházky, karta pracovníka („píchačky“), …

• Mzdový list – na něm podnik eviduje u každého pracovníka mzdy dle jednotlivých měsíců a sčítá je

 je to podklad pro výpočet peněžních dávek nemocenského pojištění, náhrad mezd a pozdější výpočet starobních a invalidních důchodů

 vyhotovuje je účtárna

 archivuje se až 20 let

• Zúčtovací a výplatní listina – soupis všech zaměstnanců a jejich mezd za určité časové období – 1. měsíc

PERSONÁLNÍ ČINNOST

Zahrnuje tyto činnosti:

• Plánování počtu zaměstnanců, získaní zaměstnanců

• Hodnocení a odměňování sám podnikatel (v malých firmách) zaměstnanců

• Motivace zaměstnanců a jejich kvalifikační růst

• Evidence zaměstnanců

• Se zabývají: personální útvary (ve velkých firmách)

Zákoník práce = právní normy, která upravují vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci

Kategorie zaměstnanců:

• Dělníci (fyzická práce)

• Pracovně – obsluhující (v obchodě ad službách, v dopravě, skladování, v obslužní profesi)

• Technicko-hospodářství (práce duševní, povaha činnosti řídící – vedoucí manageři)

EVIDENCE PRÁCE A MEZD

1. Sleduje docházku jednotlivých zaměstnanců do práce

• Docházkové lístky (píchačky)

• Knihy docházky

• Automatizovaná evidence (pomocí čipových karet)

2. Shromažďuje podklady pro výpočet mezd zaměstnanců a jejich zaúčtování Ke každému zaměstnanci je povinna vést dokumentaci, kterou můžeme rozdělit na:

• Dokumentaci o uzavření pracovního poměru (ostatní dotazník, prac. smlouvu, platový výměr)

• Dokumentaci vedenou v průběhu pracovního poměru (osobní karta, mzdový list, evidenční list důchodového zabezpečení, zúčtovací a výplatní listina, dohoda o hmotné odpovědnosti, hlášení o pracovní neschopnosti, zápočtový list)

• Dokumentaci o skončení pracovního poměru (dohoda o ukončení pracovního poměru nebo výpověď, pracovní posudek (na vyžádání), potvrzení o zaměstnání)

Operativní evidence a analytické účty ke mzdám Operativní evidenci ke mzdám zahrnuje evidenci docházky (prac. lístky), hlášení o pracovní neschopnosti

Podkladem pro účtování mezd je zúčtovací a výplatní listina, která tvoří analytickou evidenci k účtu 521 – Mzdové náklady

• Osahuje: Hrubou mzdu a její složky

Srážky sociálního a zdravotního pojištění Srážky záloh na daň z příjmu Ostatní srážky např. spoření, výživné, splátky půjček Připočitatelné položky, které se nezdaňují (dávky nemocenského poj.) Částku k výplatě

• Analytické evidence k účtu 331 – Zaměstnanci se vede na mzdových listech (každý má svůj)

• Současně se musí vést pro každého zaměstnance evidenční list důchodového zabezpečení – obsahuje údaje o době zaměstnání o ročním výdělku (je podkladem pro vyměření invalidního nebo starobního důchodu pro zaměstnance)

• Evidence závazku podniku vůči zaměstnancům slouží učet:

MD 331 – Zaměstnanci D srážky soc. a zdrav. poj. Hrubá mzda záloha na DzP, výživné, splátky půjček, dávky nemoc. manka a škody pojištění

Požadavky na zaměstnance v hotelu

• znalost sociální, mzdové a právní problematiky

• znalosti v oblasti psychologie a sociologie při vedení

• všeobecné znalosti o hotelu, jeho poslání a cílích

• znalost organizačních struktur hotelu

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.