Vývojová psychologie

periodizace vývoje, učení, druhy učení, výsledky učení

Periodizace vývoje

  • na člověka působí 3 základní činitele:

I/ Vlivy prostředí

  • výchova, klimatické podmínky

II/ Vnitřní biologické podmínky

  • vrozené předpoklady, vlivy působící na jedince v průběhu období prenatálního, perinatálního a postnatálního

III/ Vlastní aktivita jedince

  • činnosti člověka:
  • práce, hra, činnosti ve volném čase

Prenatální období

  • začíná samotným početím (splynutí mužské a ženské zárodečné buňky)
  • pokračuje vývojem plodu v matčině těle, končí narozením

I/ Embryonální

  • od početí do 2 měsíců

II/ Fetální

  • plod od 3 měsíců do narození
  • jsou patrné určité psychické funkce a reakce
  • psychický stav matky má na plod také vliv
  • positivní je chtěné těhotenství, podpora okolí, harmonický vztah s otcem dítěte

Novorozenecké období

  • měsíc až 6 týdnů po narození
  • porodem nastává pro dítě šok – samo dýchá, je mu zima atd.
  • důležité jsou první okamžiky po porodu (porodní trauma způsobuje později neurosy)
  • velmi důležitý je poporodní vztah s matkou – tzv. rooming in
  • „biologické zrcadlo“ – napodobování dětí dospělými
  • symetrická (matčina snaha) a nesymetrická (egoismus, nezralost, empatie) komunikace
  • normální porodní váha dítěte je 3 – 3,5 kg, výška kolem 50 cm
  • dítě se vyživuje mateřským mlékem
  • krátké úseky mezi bděním a spánkem

Kojenecké období

  • do konce prvního roku života
  • ztrojnásobí se počáteční váha a zvětší se hlava
  • rychlý motorický rozvoj
  • sezení, lezení, uchopování
  • rozvoj vnímání – zrak, sluch, hmat
  • rozvoj psychiky
  • příprava na osvojení řeči – předřečové období
  • broukání, žvatlání, jednoslovná řeč
  • diferenciace emocí
  • formování prvních trvalejších sociálních vztahů
  • s těmi, kdo o ně pečují, včetně biosociálního kontaktu s matkou

Batolecí období

  • 2. a 3. rok života
  • osvojení „lokomoce“ – chození, běhání, skákání
  • rozvoj jemné motoriky – motorika rukou („samoobsluha“)
  • rozvoj tvořivosti kreslení
  • vývoj řeči
  • ve 2 letech až 300 slov, ve 3 letech až 1000 slov a spojování do vět
  • rozvoj logického myšlení
  • dítě dokáže vyjádřit své přání a začíná klást otázky
  • dítě si uvědomuje své „já“
  • rozvoj sociálních vztahů
  • postupně se odpoutává od matky a navazuje vrstevnické vztahy
  • dítě začíná spolupracovat s okolím

Předškolní věk

  • končí vstupem do školy
  • dítě rychle roste a zeštíhluje
  • rozvoj pohybové koordinace a zručnosti
  • umí 3– 4000 slov
  • vývoj samostatnosti a udržování pozornosti
  • velmi bohatá představivost (dětské lži)
  • rychlý společenský vývoj – pociťování ženské a mužské role
  • dítě poprvé výrazněji překračuje rámec své rodiny a se svými vrstevníky si hraje
  • manipulační, pohybové, konstruktivní, didaktické, tematické – „hraní rolí“
  • dítě umí kreslit, převažuje konkrétně názorné a pojmové myšlení, formuje se vědomí

Mladší školní věk

  • od vstupu do školy do 11. – 12. roku
  • úroveň školní zralosti:

I/ Biologická

  • v 6. –7. roce se dítě učí číst, psát a počítat

II/ Psychosociální

  • rozumová vyspělost, motivační a sociální zralost, sebeovládání, rozvíjení schopností, menší závislost na rodičích
  • pro další vývoj nezbytná hra a učení

Pubescence

  • přibližně do 15 let
  • pohlavní dospívání, psychické a sociální změny
  • rozvoj rozumových schopností
  • nové začlenění jedince do společnosti
  • citová nestálost, změny nálad, prostořekost, nepředvídatelnost
  • postupné odpoutávání od rodiny, hledání sebe sama

Adolescence

  • končí mezi 20 – 22 lety
  • postupné osamostatňování od původní rodiny, prohloubený vztah k vrstevníkům a rozvoj sexuality
  • volba povolání a profesní příprava

Raná a střední dospělost

  • od 20 – 25 let do 40 – 45 let
  • biologická, psychická a sociální zralost
  • smysl pro zodpovědnost
  • plná realizace pracovní činnosti
  • manželství a rodičovství

Pozdní dospělost

  • 40 – 45 let do 65 let
  • změna rodinných vztahů, vrcholný profesní rozvoj

Stáří (senium)

  • změna sociálního zařazení
  • biologické stárnutí organismu – pokles výkonnosti
  • probíhá individuálně
  • změny v psychice
  • částečná změna projevů osobnostních rysů
  • positivní je aktivní stáří – koníčky apod. – pocit užitečnosti

Učení

  • celoživotní činnost
  • učí se i zvířata
  • úlohou je:
  • aktivně se vyrovnávat s okolním prostředím (přírodním i společenským)
  • získávat předpoklady pro plný, aktivní a tvořivý život
  • zvyšovat možnosti k vykonávání náročných činností
  • rozvoj osobnosti

I/ Mimovolné II/ Záměrné Druhy učení

I/ Učení poznatkům

II/ Sensomotorické

  • smyslově pohybové
  • získávání různých dovedností
  • rozvíjí názorné poznávání a pohybové stránky činností

III/ Učení intelektovým činnostem

  • učení se metodám řešení různých problémů
  • rozvíjí myšlenkové procesy a intelektové schopnosti a dovednosti

IV/ Sociální

  • učení se žít mezi lidmi a začleňování do lidské společnosti
  • osvojování různých forem společenského chování (pozdrav, stolování), které se většinou učíme nápodobou nebo identifikací

Metody učení I/ Celková

  • několikrát si přečteme objekt učení

II/ Dílčí

  • učení vybraných úseků

III/ Kombinovaná

  • celkové seznámení se s problémem a důkladnější probrání obtížných úseků

Thorndikovy zákony

Instrumentální podmiňování

  • E. L. Thorndike
  • podobně jako Pavlov dělal pokusy se zvířaty
  • na Thorndika navázal B. F. Skinner
  • dále se zabýval otázkou, jak postupovat se zpevňováním, resp. jak programovat poskytování odměn (zpevnění), na jaké reakce organismu, aby naučení určitého chování proběhlo co nejrychleji

Výsledky učení Vědomosti

  • soustavy představ a pojmů
  • z nejrůznějších oborů
  • osvojujeme si je ve škole, prostřednictvím her, sdělovacích prostředků a knih

Dovednosti

  • dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
  • k osvojování dochází záměrně i bezděčně

I/ Sensomotorické

  • pohybové dovednosti
  • psaní, skákání, pletení, řízení, žehlení, hra na nástroj

II/ Intelektové

  • myšlenkové dovednosti
  • řešení soustav rovnic, užívání gramatických pravidel

III/ Sociální

  • společenské dovednosti
  • empatie, vedení skupiny, spolupráce, pochvala

Návyky

  • dílčí psychické předpoklady pobízející člověka v určité situaci k určitému chování
  • positivní i negativní
  • jednotlivé druhy učení i jejich výsledky jsou vzájemně propojené
  • výsledky učení závisejí na:
  • metodě učení
  • výsledcích učení předchozího a motivaci
  • aktuálním stavu jedince, na jeho rysech a vlastnostech
  • vnějších podmínkách učení
  • obsah učiva, metody vyučování, působení a vlastnosti učitele, vybavení školy, cíle, které si škola staví, zázemí a postoje k učení v rodině, emoční atmosféra v rodině i školní třídě

Fáze učení

I/ Motivační

  • něco nás motivuje
  • motivace:

Vnitřní

  • vlastní přesvědčení o užitečnosti, touha po nových vědomostech, obohacení, vlastní zájem

Vnější

  • strach z neúspěchu, vyhnutí se nepříjemnostem, něčí přání

II/ Poznávací

  • jsme již motivováni
  • postupné pronikání do problému učebního materiálu

III/ Výkonová

  • samotný proces učení
  • získávání vědomostí, dovedností a návyků, pochopení látky, vyřešení úlohy
  • jsme schopni podat nějaký výkon
  • zde mnohdy učení končí

IV/ Kontrolní

  • ověřování získaných zkušeností

Učení zvířat I/ Podmiňováním

  • I. P. Pavlov
  • opakování situací – podmíněné reflexy

II/ Učení pokusem a omylem

  • Thorndike
  • „problémové klece“ – zpevňování reakce (opakováním)
  • úspěch – odměna, provinění – trest
  • „instrumentální chování“ – chování je nástrojem k dosažení určitého cíle

III/ Učení postupnou aproximací

  • Skinner – postupy zpevňování
  • „programové učení“ – jak postupně nasměrovat odměnami určitého chování
  • v 60. a 70. letech se některé principy programovaného učení začaly aplikovat na člověka
  • např. princip aktivní odpovědi, princip malého kroku, princip individuálního tempa atd.

Efektivní učení

I/ jedinec si musí upravit obecné rady podle sebe samého

II/ studium je činností v čase a prostoru

  • je třeba vytvořit si své vlastní optimální učební zvyklosti

III/ důležité je ujasnit si smysl daného učiva

IV/ je potřeba si vytvořit rámcovou představu o celkové skladbě učiva, kterým se budeme zabývat

  • program vlastního postupu

V/ nevěnovat se jen studiu učebnic, ale proniknout i do širších souvislostí učiva

VI/ dokumentace

  • kartotéka, soupisy pojmů, přehledy

VII/ vytvořit si vlastní mechanismy kontroly našeho studia

VIII/ najít si studijního partnera

IX/ snaha vžít se do učitele – ujasnit si, co a proč po nás bude chtít

X/ analýza chyb a neúspěchů

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.