Výrobní mix podniku v cestovním ruchu a turismu

VÝROBKOVÝ MIX

= sortiment výrobků, které nabízí jedna firma

Výrobková řada

• skupina výrobků, které spolu těsně souvisí, uspokojují stejnou potřebu. Jsou určeny pro stejné skupiny zákazníků, prochází stejnými distribučními cestami. Mají stejnou propagaci

• firma musí rozhodnout o počtu výrobků ve výrobkové řadě (pokud bude další výrobek ziskový, pak jej do řady přidáme x ztrátový výrobek z řady odebereme)

• nejlevnější výrobek v řadě naláká zákazníky na nízkou cenu (zákazník pak může koupit dražší výrobek)

• nejdražší výrobek v řadě zlepšuje image a zvyšuje hodnotu celé řady

Šíře výrobkového mixu = počet výrobkových řad Hloubka výrobkového mixu = počet položek ve výrobkové řadě Délka výrobkového mixu = počet všech položek ve výrobkovém mixu

Charakteristické znaky služeb

1. Nehmatatelnost

• nemůžeme si na ni sáhnou ani dopředu sáhnout, ani dopředu prohlédnout

• zákazníci se zajímají o věci související se službou (prostředí) snaží se získat informace, zkušenosti

2. Nedělitelnost

• většinou jsou služby poskytovány a spotřebovány současně

• zákazník musí být přítomen

• zákazník často vyžaduje konkrétní osobu (kadeřnice)

3. Proměnlivost

• kvalita služeb může kolísat, protože služby jsou závislé na tom, kde, kým a kdy jsou poskytovány

• firma klade důraz na zaměstnance (motivuje je , klade na ně požadavky)

• firma klade důraz na sjednocení postupů

4. Pomíjivost

• nemůžeme vyrábět na sklad

• projevují se sezónní vlivy ⇒ rezervace, cenová zvýhodnění

Znaky hmotného produktu

1. Kvalita

• souhrn vlastností, které umožňují správnou funkci výrobku a tak vyhovují očekávání zákazníků (správně, dlouho)

• kvalita úzce souvisí s cenou

• řízení kvality se mohou objevit chyby, kterou jsou nejčastěji způsobeny:

a, při prodeji vzorků (vzorek je kvalitnější než výrobek) b, při prodeji složitějších výrobků (jedna nekvalitní součástka ovlivní kvalitu celého výrobků) c, nedodržení kvality po celou dobu životnosti výrobku (při nástupu na trh je výrobek kvalitnější než později)

2. Design = vzhled

• cílem je vyvolat u zákazníka pozitivní pocity tím zvýšit přitažlivost a konkurenci schopnost výrobku

• design je určen tvarem, barvou, vzorem, velikostí, materiálem, mírou originality

• spotřebitel často kupuji výrobek ne proto, že by ho potřeboval, ale proto, že se mu líbí víc, než ten, který má

• dochází k rozporu mezi výrobcem (upřednostňuje jednoduchosti a spotřebitelem (celkový vzhled)

3. Značka

• smyslem značky je odlišení produktu jednoho výrobce od produktu jiných výrobců

• skládá se: obrázek (logo) – grafický symbol = snadná rozpoznatelnost, originalita jméno (Nike, Puma, Nokia)

• úzce souvisí s cenou a kvalitou

• obchodní značka – chrání výhradní právo prodejce užívat jméno nebo symbol značky (®)

Základní funkce:

1. Identifikační – člověk si spojí značku s konkrétním výrobcem
2. Ochranná – nemůže ji používat jiný výrobce
3. Propagační – usnadňuje prosazování nových výrobku na trhu

Rozdělení značek a, Individuální

• souvisí s konkrétním výrobkem, odlišuje ho od jiných výrobků stejného nebo jiných výrobků

• nevýhodou je, že neúspěch jedné značky si zákazník nespojí s ostatním sortimentem

• nevýhodou jsou vysoké náklady na propagaci

b, Souhrnná

• souvisí celým sortimentem jednoho výrobce, snižuje náklady na propagaci, usnadňuje zavádění nových výrobků

• neúspěch jednoho výroku je spojován s celou firmou

Sdružování značek ⇒ jméno výrobku se začne používat jako obecné označení výrobku (Gillete = žiletky)

4. Obal

• chrání výrobek, informuje spotřebitele a přitahuje jeho pozornost

• některé výrobky prodává především obal

• některé výrobky obal nemají (pečivo, oblečení, auta)

Rozdělení: a, primární – bezprostředně chrání výrobek (tuba, na zubní pastu) b, sekundární – chrání primární balení a zvyšuje přitažlivost výrobku (krabička na zubní pastu)

Funkce

• ochranná

• informační (složení, návod, trvanlivost,…)

• upoutání pozornosti (cílem zaujmout na 1 ,. Pohled)

• usnadňuje manipulaci (jednoduché používáni)

• snadná přeprava a skladování

• rozpoznatelnost (druh výrobku a použití)

• propagační

testy obalů

1. Technické (zda vydrží přepravu, skladování )
2. Spotřebitelské (zda vzbuzuje důvěru u zákazníka)
3. Vizuální

KRITERIA PRO HODNOCENÍ SLUŽEB ZÁKAZNÍKY

1. Přístupnost – umístění provozovny, provozní doby, doba čekání
2. Komunikace – služba by měla být přesně popsána (složení jídel, program zájezdů)
3. Kompetence – schopný, školený personál
4. Zdvořilost
5. Důvěryhodnost – vzhled, úprava personálu a prostředí
6. Spolehlivost – kvalitně a přesně vykonané služby
7. Vnímavost – rychle a tvořivé reakce zaměstnanců na přání zákazníků
8. Bezpečnost – varování před případnými riziky
9. Reálnost – skutečnost odpovídá předpokládané kvalitě

INOVACE A NOVÉ VÝROBKY

• zlepšení, pozitivní změna

• inovovat lze: výrobek, reklama, technologii, organizaci a řízení podniku

• výrobková inovace představuje zavádění nových výrobků na trh ⇒ oživit poptávka

• důvody inovace: nasycenost trhu obnovit ziskovost negativní výroby i spotřeby na ekologii

S inovacemi souvisí zvýšení nákladů

Rozdělení inovovaných výrobků

1. Zásadně nové výrobky

• spojeny s velkým technickým objevem

2. Modifikované výrobky

• nesou změnu v kvalitě

3. Analogické výrobky

• dílčí změna

Postoj zákazníků k novinkám:

1. Inovátoři

• nakupují nové výrobky jako první (nečekají na doporučení)

• riskují (mladí, bohatí)

2. Brzy přijímající

• čekají na první informace o výrobku

• mladší, bohatí

3. Včasná většina

• dříve než průměrný zákazník

4. Pozdní většina

• čekají na slevy

• starší a méně bohatí

5. Opozdilci

• vůbec nepřijmou, nebo jej zakoupí velmi pozdě

Vždy rozhoduje druh výrobků a cena.

VÝZKUM VÝROBKU

1. Výzkum mezi laiky (zákazníky)

A, substituční metoda

• předložíme zákazníkům výrobek v různých variantách (vzhled, tvar, zájezd – doprava, ubytování)

• zákazník se vybere pro sebe nejvhodnější produkt

B, eliminační metoda

• výrobek je zbaven některých svých vlastností (obal, název)

• BLIND TEST = test naslepo (holého výrobku)

2. Výzkum mezi odborníky (zaměstnanci)

• posuzují výrobek s cílem zlepšit jeho vlastnosti (kvalita, funkce, vzhled)

• jak vyrábět levněji

ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU

• doba, po kterou výrobek setrvá na trhu

• výrobce chce, aby byla co nejdelší

• zákazník požaduje častou změnu

• každý výrobek má svůj životní cyklus, jehož průběh lze většinou rozdělit do 4 fázi:

tyto fáze se liší: objemem prodeje tempem růstu prodeje dlahovaným ziskem používaným marketingovými nástroj

• rozhodující vliv neživotnost výrobku

• úspěšnost výrobku závisí na použitém marketingovém mixu

• Tržby s náklady ⇒ není zisk. Některé výrobky jsou během 1. fáze staženy prodeje

2. fáze růst (objem výroby i tempo růstu se zvyšuje)

• firma začíná dosahovat zisku

• úspěšnost výrobku závisí na spokojenosti prvních zákazníků

• pro udržení výrobku na trhu je třeba ho zdokonalovat, hledat nové tržní segmenty

• stále klademe důraz na propagaci a distribuci

3. fáze zralost (tempo růstu prodeje se zpomaluje, prodej dosahuje vrcholu a z pomalu začíná klesat)

• zákazníci přecházejí k novějším výrokům nebo ke konkurenci

4. fáze pokles

• dochází k poklesu prodeje, klesá cena ⇒ i zisk

• důvodem úpadku je příchod nových výrobků, růst konkurence, technický rozvoj, změna vkusu

• 2 možnosti: ukončit prodej setrvat na trhu, dokud existuje silný segment a konkurence odchází

ZVLÁŠNÍ TVARY ŽIVOTNÍHO CYKLU

1. Chybí fáze poklesu (coca – cola)

2. Výměna fáze poklesu a zralosti (kuchyňské spotřebiče)

3. Cyklus recykluj (opakuje se) sezónní zboží ⇒ móda, léky

4. Chybí fáze zralosti (hity)

5. Stále stoupá (materiály – stále nové způsoby použití)

KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

• souvisí s běžnou hospodářskou činností podniku

• zaměřuje se na plánování peněžních příjmů a výdajů (tok hotovosti) a na obstarání krátkodobých finančních zdrojů k zajištění likvidity

• zajišťuje financování běžného provozu podniku (nákup materiálu, služeb dodavatelů, výplaty mezd, prodej produktů…) tak, aby byl jeho chod plynulý

• zajišťuje dobrou platební schopnost podniku

Stav a tok hotovosti Hotovost

• objem pohotových finančních prostředků je nutno udržovat na přiměřené úrovni, která odpovídá výši naších závazků…likvidita

Stav hotovosti

• zůstatek k danému dni – datu (konci měsíce, čtvrtletí, roku)

počáteční stav hotovosti

• peněžní příjmy

• peněžní výdaje

konečný stav hotovosti

Pohyb hotovosti:

• zvýšení hotovosti mezi dvěma obdobími = kladný peněžní tok.

• Déle trvající zvyšování hotovosti: zvážit výhodnější způsob jejího použití, na bankovní účet nebo v pokladně peníze nepřinášejí žádný příp. minimální výnos

• snížení hotovosti mezi dvěma obdobími = záporný peněžní tok.

• Soustavný pokles hotovosti: upozorňuje na rostoucí riziko platební neschopnosti

VÝROBNÍ A ODYTOVÁ STŘEDISKA V RESTAURACI

Úkolem stravovací činnosti je poskytovat stravovací služby. Stravovací činnost můžeme rozdělit na dvě činnosti:

1. výrobní, při které se zabezpečuje výroba jídel
2. odbytovou, při které dochází k prodeji jídel a stravování hostů

• stravovací úsek hotelu spadá pod obchodní úsek, řídí ředitel

• spadají pod něj i odbytová střediska (vinárny, bary, terasy, cukrárny,…)

• prodej v odbytových střediscích je formou

 restaurační

 pultovní (kantýny, bufety)

 samoobslužný (viz Zelený Jelen)

 pomocí automatu (na teplé a studené nápoje, teplá jídla, cukrovinky, cigarety, drobných doplňkových předmětů)

 prodej pomocí obchodního zástupce

 prodej přes ulici

 rozvoz do domu

• nabídka v odbytových střediscích je prováděná pomocí jídelních a nápojových lístků:

 A LA CARD – prodej z jídelního lístku

 A LA MENU – pevná sestava jídel a nápojů

Jídelní lístek obsahuje: název (názvy by neměly být uváděny ve zkratkách), datum, sortiment podle gastronomického sledu, druhu jatečného masa, tepelné úpravy, hmotnost pokrmů (v gramech, u masa v syrovém stavu) a příslušná cena. Na závěr musí být uvedeno, kdo jídla připravoval, kalkuloval a odpovědný pracovník, Host musí být informován, kolik za to zaplatí. U jídel může být uvedeno, z jakých surovin se to jídlo skládá. Jídelní lístek může mít foto (např. u moučníků)

Výrobní činnost

• výrobním středisku (kuchyni) probíhá příprava a výroba pokrmů, jejich příprava k uskutečňuje se ve výrobním středisku, které tvoří kuchyně, přípravny, příruční sklady

• ve expedici a expedice

• výrobní středisko (kuchyně) se člení na tyto úseky:

 PŘÍPRAVNY – slouží pro hrubou přípravu surovin (brambor, zeleniny, ryb) a čistou přípravu (zpracování těsta, očištění surovin,…)

 HLAVNÍ KUCHYNĚ – varna, ve které se pokrmy tepelně upravují a připravují k expedici

 KÁVOVÁ KUCHYNĚ – pro přípravu teplých nápojů

 STUDENÁ KUCHYNĚ – pro přípravu salátů, studených mís,…

 CUKRÁRNA – pro přípravu moučníků a cukrářských výrobků

 PŘÍRUČNÍ SKLADY – pro ukládání nespotřebovaných surovin

 UMÝVÁRNY – pro umývání stolního nádobí a kuchyňského nádobí

 CHLAZENÝ I NECHLAZENÝ SKLAD odpadků

 někde i PEKÁRNA

 někde i GARMANŽ = bourárna masa

• čistotu se stará kuchyňská hospodyňka, která také vydává prádlo

VÝROBNÍ PROGRAM:

• výroba jídel v kuchyni se řídí plánem výroby = výrobním programem

• sestavuje se na delší období

• při jeho sestavování se vychází:

 z předpokládané poptávky

 ze zásob surovin na skladě a možností dodavatelů

 z výrobní kapacity

 z požadavků racionální výživy

 možnosti kuchyně, vyškolení kuchařů, plán dovolených, mimořádných akcí

• šéfkuchař spolupracuje s vedoucím číšníkem
• v menších podnicích je denním výrobním plánem jídelní lístek
• obsahuje: předpokládaný počet prodaných pokrmů a spotřebu hlavních druhů surovin

Hotelové služby

• ubytovací

• stravovací

• osobní (etážový servis, praní, čištění obuvi, oděvů,…)

• doplňkové (bazén, půjčovna kol, fitness, sauna,…)

• sekretářské – jsou poskytovány samostatnými pracovišti. Jejich náplň spočívá v podávání informací hostům, zajišťování služeb hostesek, v zajišťování tlumočnických služeb, v zabezpečování korespondence hostů, překladů z cizích jazyků apod. Pracovníci sekretářských služeb pečují o hosta od okamžiku jeho příjezdu až do odjezdu, kdy se s hostem loučí.

• základní služby: ubytovací a stravovací

• doplňkové , osobní a sekretářské služby jsou:

• placené – praní, čištění, misí být stanoven ceník, hlídaní dětí, jízda na koni, půjčení PC, faxe, tiskárny,…
• neplacené – ty, které jsou zahrnuty v ceně pokoje, např. úklid pokojů, poskytování hygienických potřeb, informace: odjezdy (jízdní řády), konání bohoslužeb,…

Rozhodnutí o tom, které služby budou placeny zvlášť a které jsou zahrnuty v ceně pokoje, je věcí každého hotelu. Rozsah služeb je široký, závisí na úrovni managementu, úrovně hotelu, na lokalitě a na podnikavosti a schopnosti podnikatelů.

Doplňkové služby v hotelu mohou, ale nemusí být placené. Doplňková zařízení v hotelu: obchody, kadeřnictví, kosmetika

Provoz hotelového bazénu:

• bazény mohou být vnitřní a venkovní, přísné hygienické podmínky, provoz bazénu schvaluje hygienik

• bazén může být provozován jako vlastní zařízení nebo pronajmout jinému podnikateli. Úkolem je zatraktivňovat pobyt podle sezónnosti, klientely,…

• Splnit obecně platné předpisy a mít souhlas hygienické stanice. Velikost bazénu záleží na prostorových podmínkách a počtu hostů

• hloubka je 135 m

• protiskluzové rohože kolem bazénu a sedací nábytek

• pro zvýšení přitažlivosti masážní trysky, přívalové sprchy, vířivé koupele, skluzavky, tobogány, vodopády, podvodní osvětlení, vířivá lehátka,…

• součástí bazénu může být sauna, solárium, masážní vany, apod.

• náklady na provoz bazénu jsou vysoké, proto jsou přístupny veřejnosti

• prostory bazénu doplňují vhodně řešené šatny, mezi bazénem a šatnou jsou sprchy

• nad provozem musí provádět dohled školený plavčík z důvodu bezpečnosti