Umění oblasti Egejského moře
Kultura egejské oblasti kultura egejské oblasti, což znamená ostrova Kréty, řecké pevninské přímořské oblasti a Malé Asie, sahá svými počátky až do 4. tisíciletí př. n. l.. vysoké úrovně však dosahuje až ve 2. tisíciletí př. n. l. a tím se také stává první vyspělou evropskou vzdělaností ve starověku Krétské umění objevena počátkem 20. století […]
Kultura egejské oblasti
- kultura egejské oblasti, což znamená ostrova Kréty, řecké pevninské přímořské oblasti a Malé Asie, sahá svými počátky až do 4. tisíciletí př. n. l..
- vysoké úrovně však dosahuje až ve 2. tisíciletí př. n. l. a tím se také stává první vyspělou evropskou vzdělaností ve starověku
Krétské umění
- objevena počátkem 20. století Angličanem Arthurem Evensem, když vykopal trosky paláce z Knóssu
- dnes se také užívá druhý název pro umění obyvatel Kréty, a to minojská kultura podle mýtického krále Minóa
- „labyrint“ – ve středu celé budovy je hlavní nádvoří a kolem něho je přistavěna nesmírně složitá změť menších místností, síní a chodeb
- krétská kultura byla známá tím, že byla bohatě zdobena freskami, kromě těchto maleb byla námořní velmoc Kréta proslavený svými vázami
- vázy byly zdobeny malbami ve čtyřbarevném provedení
- byla velice smyslová, jemná a kultivovaná
Mykénské umění
- o objevení této kultury se zasloužil známy Heinrich Schliemann svými výkopy v Mykénách na Peloponnésu
- díky němu známe tzv. Átreovu pokladnici, Komorový hrob, který má výšku 13 m
- nikde se nenašlo tolik zlata jako v těchto hrobech
- obdivuhodné jsou také mohutné hradby Mykén
- například známá Lví brána, jež dostala své jméno podle trojúhelníkovitého reliéfu nad architrávem
- V Mykénách se setkáváme se stavbou tzv. megaronem, který se stává vzorem pozdější řecké chrámové architektury (sloupová hala, předsíň a hlavní pravoúhlá prostora s ohništěm uprostřed)
- pomalu se rodí řecké klasické umění
Umění Řecka
- kultura Řeků (později i Římanů) zaujímá významné postavení ve vývoji evropských národů
- je to kultura vyzrálé společnosti, k jejímuž vyvrcholení došlo za Perikla
- z hlediska dějin umění nás zajímá existence několika řeckých kmenů
- na Peloponnésu se usadili Dórové (centrum Sparta)
- Iónové osídlili pobřeží Malé Asie a dórskému živlu odolávali i v Athénách a okolí
Klasická řádová architektura
- řád dórský
– je prostý a střízlivý, proporčně je ze všech řádů nejhmotnější
– sloup nemá patku, jeho hlavice je tvořena dvěma základními prvky
– většina chrámů je zasvěcena bohyni
– nejvýznamnější památkou v dórském slohu je Parthenón na athénské Akropoli
- řád iónský
– byl oblíbený v městských státech Malé Asie
– je poměrně lehčí než dórský, jinak celková skladba je podobná
– Ertemidin chrám v Efesu, je kolosální stavba v ióském stylu (délka 120m, sloupy vysoké 18m)
- řád korinstký
– oproti předchozím dvěma řádům se liší větší zdobností
– je využit například při stavbě Olympeionu v Athénách
– další typ staveb jsou lázně, divadla, hippodromy
Sochařství
- řecké sochařství známe většinou díky kopiím, které si nechávali dělat Římané
- pouze zlomek byl objeven při vykopávkách
- sochy představují tehdejší řecký ženský ideál krásy
- řecké sochařství nám přináší několik slavných jmen:
- Myrón – je nazýván sochařem pohybu.
- Polykleitos – vyznačuje se hledáním harmonie tělesných proporcí (Doryforos).
- Feidias – je považován za největšího génia řeckého umění – vyzdobil chrám Parthenón
Malířství
- z malířské tvorby Řecka se nic nedochovalo
- hodnotit to můžeme pouze prostřednictvím kopií maleb z Říma
- specializovali se na freskovou tvorbu
- nejslavnějším malířem se stal Apellés z Kolofónu
Aktuální přehled studia pro rok 2026/2027:
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.