Umění oblasti Egejského moře

Kultura egejské oblasti kultura egejské oblasti, což znamená ostrova Kréty, řecké pevninské přímořské oblasti a Malé Asie, sahá svými počátky až do 4. tisíciletí př. n. l.. vysoké úrovně však dosahuje až ve 2. tisíciletí př. n. l. a tím se také stává první vyspělou evropskou vzdělaností ve starověku Krétské umění objevena počátkem 20. století […]

Kultura egejské oblasti

  • kultura egejské oblasti, což znamená ostrova Kréty, řecké pevninské přímořské oblasti a Malé Asie, sahá svými počátky až do 4. tisíciletí př. n. l..
  • vysoké úrovně však dosahuje až ve 2. tisíciletí př. n. l. a tím se také stává první vyspělou evropskou vzdělaností ve starověku

Krétské umění

  • objevena počátkem 20. století Angličanem Arthurem Evensem, když vykopal trosky paláce z Knóssu
  • dnes se také užívá druhý název pro umění obyvatel Kréty, a to minojská kultura podle mýtického krále Minóa
  • „labyrint“ – ve středu celé budovy je hlavní nádvoří a kolem něho je přistavěna nesmírně složitá změť menších místností, síní a chodeb
  • krétská kultura byla známá tím, že byla bohatě zdobena freskami, kromě těchto maleb byla námořní velmoc Kréta proslavený svými vázami
  • vázy byly zdobeny malbami ve čtyřbarevném provedení
  • byla velice smyslová, jemná a kultivovaná

Mykénské umění

  • o objevení této kultury se zasloužil známy Heinrich Schliemann svými výkopy v Mykénách na Peloponnésu
  • díky němu známe tzv. Átreovu pokladnici, Komorový hrob, který má výšku 13 m
  • nikde se nenašlo tolik zlata jako v těchto hrobech
  • obdivuhodné jsou také mohutné hradby Mykén
  • například známá Lví brána, jež dostala své jméno podle trojúhelníkovitého reliéfu nad architrávem
  • V Mykénách se setkáváme se stavbou tzv. megaronem, který se stává vzorem pozdější řecké chrámové architektury (sloupová hala, předsíň a hlavní pravoúhlá prostora s ohništěm uprostřed)
  • pomalu se rodí řecké klasické umění

Umění Řecka

  • kultura Řeků (později i Římanů) zaujímá významné postavení ve vývoji evropských národů
  • je to kultura vyzrálé společnosti, k jejímuž vyvrcholení došlo za Perikla
  • z hlediska dějin umění nás zajímá existence několika řeckých kmenů
  • na Peloponnésu se usadili Dórové (centrum Sparta)
  • Iónové osídlili pobřeží Malé Asie a dórskému živlu odolávali i v Athénách a okolí

Klasická řádová architektura

  • řád dórský

–       je prostý a střízlivý, proporčně je ze všech řádů nejhmotnější

–       sloup nemá patku, jeho hlavice je tvořena dvěma základními prvky

–       většina chrámů je zasvěcena bohyni

–       nejvýznamnější památkou v dórském slohu je Parthenón na athénské Akropoli

  • řád iónský

–       byl oblíbený v městských státech Malé Asie

–       je poměrně lehčí než dórský, jinak celková skladba je podobná

–       Ertemidin chrám v Efesu, je kolosální stavba v ióském stylu (délka 120m, sloupy vysoké 18m)

  • řád korinstký

–       oproti předchozím dvěma řádům se liší větší zdobností

–       je využit například při stavbě Olympeionu v Athénách

–       další typ staveb jsou lázně, divadla, hippodromy

Sochařství

  • řecké sochařství známe většinou díky kopiím, které si nechávali dělat Římané
  • pouze zlomek byl objeven při vykopávkách
  • sochy představují tehdejší řecký ženský ideál krásy
  • řecké sochařství nám přináší několik slavných jmen:
    • Myrón – je nazýván sochařem pohybu.
    • Polykleitos – vyznačuje se hledáním harmonie tělesných proporcí (Doryforos).
    • Feidias – je považován za největšího génia řeckého umění – vyzdobil chrám Parthenón

Malířství

  • z malířské tvorby Řecka se nic nedochovalo
  • hodnotit to můžeme pouze prostřednictvím kopií maleb z Říma
  • specializovali se na freskovou tvorbu
  • nejslavnějším malířem se stal Apellés z Kolofónu

 

 

 

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.