Úkoly knihoven v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých

 

Charakteristika dospělého čtenáře:

  • nejpočetnější skupina v knihovnách
  • znakem dospělosti je fyzická vyspělost pro vykonávání životní činnosti
  • pro dosažení dospělosti byla stanovena věková hranice 18 let
  • po stránce biologické je jedinec dospělejší dříve než po stránce společenské (sociální)

Období do 30 let

  • je dokončen tělesný růst, psychický vývoj
  • myšlení dosahuje vyššího stupně
  • dochází k utváření a zpevňování nových sociálních vazeb souvisejících se zapojením do pracovního procesu a zakládání rodiny
  • často se objevuje problematika dalšího vzdělávání, ukončování studií, často je nezbytné další vzdělávání, rekvalifikace – může působit často negativně
  • dochází k uzavírání sňatků, zakládání rodiny, problematika bytové otázky; podle psychologů toto přináší nejvíce stresu hned po úmrtí blízkého člena rodiny
  • vybírá si takovou tématiku, ve které najde odpověď na své otázky

Období od 35 do 45 let

  • „období životní stabilizace a vyvrcholení“
  • člověk je nejodolnější, nejstabilnější a pracovně nejvýkonnější
  • civilizační choroby – srdeční choroby; dříve kolem 50 roku
  • dospělí mají starší děti – nemusejí jim věnovat tolik péče, ale problematika s výchovou
  • vysoká úroveň pracovního výkonu
  • vybírá si literaturu, která mu pomáhá v zaměstnání a pokrývá jeho zájmy

Období od 45 do 60 let

  • „střední věk“
  • pracovní výkon vyrovnaný; psychické a fyzické schopnosti nijak výrazně neochabují
  • stále častěji civilizační choroby
  • děti odcházejí z domova – stres
  • začíná postupně důchodový věk – kolem 60 let

Období od 60 let

  • „starší věk“
  • člověk odchází do důchodu; někteří se s tím těžko vyrovnávají – horší u mužů než u žen
  • u některých jedinců dochází k vyvrcholení jejich pracovní činnosti; např. vědečtí pracovníci předkládají v 60 letech výsledky své práce, dosahují úspěchu
  • rychlejší proces stárnutí, prohlubují se zrakové a sluchové potíže, lidé jsou méně mobilní
  • dochází k dehydrataci kůže – je svraštělejší

Období nad 80 let

  • „pozdní stáří“, „senium“
  • dochází k stírání rozdílu mezi muži a ženami po vzhledové stránce
  • v současné době se mnohé instituce snaží přijít s programy aktivního stáří – pořádají vzdělávací kurzy, univerzity 3. věku
  • snaží se uplatnit koníčky, na které neměli čas

Individuální formy práce s dospělými:

Rozhovor

  • měl by být přizpůsoben věku čtenáře, jeho vzdělávání a zaměření
  • měli bychom ho vést tak, abychom podle potřeby doporučili čtenářům literaturu
  • někteří čtenáři vyžadují jen určitý druh literatura – je potřeba se je snažit převést na něco podobného
  • s rozhovorem souvisí řízení a plán četby

Plán četby

  • představuje dlouhodobou spolupráci se čtenářem
  • je vypracován pro zájemce, kteří požadují určitou literaturu ke zkouškám nebo k rozvoji svých zájmů – knihovník literaturu doporučí
  • knihovník plánovitě a cílevědomě ovlivňuje četbu, aby se vyvíjela žádoucím směrem
  • zjistím, kolik času má čtenář k přípravě a jaké knihy již četl
  • v plánu četby je nutné pamatovat na knihy pro oddych
  • pamatujeme na kontrolu – průběžná X finální
  • dřív se zapisovaly vypůjčené tituly (sledování zaměření uživatele)
  • dělí se:
  1. individuální
  2. typové – pro určitou skupinu lidí, která má stejné zájmy a stejné čtenářské potřeby

ARI

  • adresné inf., jedná se o poskytování literatury určitého oboru konkrétnímu čtenáři
  • ve veřejných knihovnách tato služba není příliš rozšířená, většinou se uskutečňuje v odborných, vědeckých knihovnách
  • určitou formou může být zámluvní služba – upozornit, nabídnou čtenáři knihu z oboru, o který se zajímá

Konzultační služba

  • knihovník na základě rozhovoru radí při výběru literatury naučné, beletrie ke studijním účelům
  • knihovník radí čtenáři, jak se orientovat v katalozích, pomáhá mu při práci se strojovým katalogem, při získávání knih z ostatních fondů knihoven
  • ve velkých veřejných knihovnách je řešena otázka konzultační služby pomocí knihovníků
  • většinou pracovníci, kteří sestavují tematické bibliografie
  • souvisí s BIS

BIS

  • může být zaměřena na individuální zájemce, na skupinu čtenářů
  • zaměstnanec má právo na čas a zjištění informací
  • odpovídá se jak ústně, tak písemně a elektronicky (soupis lit, rešerše, složitější dotazy), pomocí bibliografických letáků, nástěnek
  • dotaz může být ústní i písemný
  • musí se vést kartotéky dotazů a jejich odpovědí
  • podle obsahu poskytuje následující služba:
  1. bibliografické inf. – služby o vnějších a obsahových znacích knihy; o dokumentech a pramenech inf.
  2. faktografické informace – zodpovídání dat, faktů, údajů, nikoli lit. o této problematice
  3. personální inf. – o životě a díle osobnosti
  4. orientační inf. – inf. o knihovně, službách knihoven, o katalozích, bibliografických a­pod.
  • podle formy poskytovaných inf. se BIS člení na inf.:
  1. ústní inf. – bezprostřední odpovědi na dotazy čtenářů; při zodpovídání dotazů používáme příručkové publikace, katalogy, kartotéky, bibliografie
  2. písemné inf. – písemná odpověď na dotaz, soupisy lit. na dané téma, rešerše; je možné zodpovězené dotazy zasílat elektronickou poštou. Každý zodpovězený dotaz si evidujeme (dotaz se může opakovat nebo může být podobný)
  3. inf. poskytované názorně – výstavky, nástěnky

Kolektivní formy práce s dospělými:

  • Čtenářská beseda
  • propagační besedy – jedná se o seznámení s určitou knihou, knihami určité tematiky, inf. o nových službách knihovny – je pojímána jako původní přednáška s předčítáním ukázek – může být doplněna zodpovídáním dotazů účastníků – účastníkem může být autor knihy, výtvarník, herec
  • diskusní beseda – vyžaduje, aby byli čtenáři s knihou anebo tematickým okruhem seznámeni – knihovník se omezí jen na úvodní slovo a dále besedu jen řídí – pro zpestření besedy příp. usměrnění besedy je vhodné zařadit předčítání, recitaci, promítnutí filmu, užití audiovizuálních pomůcek – v závěru besedy by mělo být shrnutí poznatků, mluvená bibliografie, inf. o službách knihovny, poděkování a rozloučení

Diskuse

  • bývá součást besedy
  • plánovaná i samostatná akce
  • pro diskusi je vhodnější malá skupina lidí, měla by být vedena knihovníkem
  • pro větší počet účastníků je možné pořádat diskusi panelovou
  • při panelové diskusi diskutují odborníci mezi sebou a současně také odpovídají na dotazy účastníků akce
  • knihovník celou diskusi řídí, musí dbát na to, aby každý kdo se do diskuse přihlásí mohl promluvit a aby všechny dotazy byly zodpovězeny
  • pokud z časových důvodů nejsou dotazy zodpovězeny, je třeba zajistit písemné zodpovězení dotazů
  • knihovník musí dbát, aby se diskuze týkala vytyčené problematiky

Přednáška

  • pokud se netýká knihovnické problematiky, svěříme ji odborníkovi
  • strukturu přednášky určuje její téma, např. život a dílo určitého spisovatele, dějiny literatury, současná ediční politika
  • členíme ji na: • úvod • výklad • závěr
  • jedná-li se o cyklus přednášek, má každá následující přednáška začít stručným zopakováním poznatků z přednášky minulé
  • ukázat návaznost myšlenek, problémů a souvislostí
  • v úvodu musí přednášející sdělit posluchačům téma přednášky, její členění → je tím vzbuzován zájem a pozornost posluchačů
  • vlastní výklad dělíme
  1. základní teze (hlavní myšlenky, osa výkladu)
  2. důkazy (zdůvodnění základních myšlenek)
  3. praktické příklady
  4. zajímavé podrobnosti, které dokreslují problém (pomáhají k snazšímu zapamatování, porozumění)
  5. v závěru shrneme základní myšlenky
  • stručný a výstižný
  • doplňkem každé přednášky je uvedení základní lit. ke studiu
  • může být uvedena formou mluvené bibliografie, příp. bibliografickým letákem, výstavkou doporučené literatury
  • u přednášky je důležitá kultura mluveného projevu
  • dobrý přednášející by měl reagovat na pozornost posluchačů, měl by od sebe oddělovat vlastní přednášku, citace a definice
  • není možné přednášku předčítat— předčítat se smí pouze citace, ukázka z díla
  • přednášející by měl mluvit zřetelně.

Literární večer, iterární matiné:

  • matiné se koná ráno nebo dopoledne
  • bývají věnované kulturním výročím, osobnostem; mívají slavnostní ráz
  • návštěvníci se s tématem seznamují formou přednášky a přednáška je doplněna výběrem poezie, prózy, hudební produkce; součástí těchto akcí může být promítnutí filmu
  • na akci bychom měli zvát posluchače formou tištěných pozvánek a dobře graficky upravených plakátů

Literární pásmo

  • četba uměleckých textů propojena s uměleckým slovem
  • texty jsou vzájemně skloubené
  • i pro dětského čtenáře

Čtenářské konference

  • vyžaduje dlouhodobou přípravu, může být věnovaná buď dílu jednoho autora nebo určitému tématu
  • v zahajovacím projevu seznámíme účastníky s problematikou a tématem konference, s pořadím hlavních referátů, s jejich autory
  • k jednotlivým referátům můžou být doplňující referáty = koreferáty
  • po přednesení referátu následuje řízená diskuse
  • pořadatel by měl diskusní příspěvky, dotazy řídit podle tematiky, např. dotazy rozdělit do skupiny

Exkurze

  • pro čtenáře, pro kolegy knihovníky
  • dospělé čtenáře seznamuje se provozy knihovny, se službami
  • některé knihovny pořádají exkurze tematicky zaměřené – bývají doplněny nějakou přednáškou

Kluby maminek

  • v pravidelných intervalech od 1 týdne do 1 měsíce
  • mohou být zaměřené tematicky na výchovu dětí, péči o domácnost, hospodaření
  • někdy i počítačové kurzy nebo přednášky
  • děti jsou do dětského oddělení
  • možnost jazykové výuky – maminka jde na angličtinu pro maminky, dítě na angličtinu pro předškoláky
  • velmi využívané
  • knihovník zajistí výstavku doporučené literatury, zajistí přednášející

Názorná propagace

  • patří sem knihovnické plakáty, poskytují návštěvníků knihovny inf. regionálních a celostátních akcích, které se vztahují ke kultuře – Wolkerův Prostějov, Šrámkova Sobotka, Březen – měsíc internetu
  • tematické plakáty o zacházení s knihami – Jos. Lada : Braňte knihu
  • knihovnické nástěnky slouží k inf. o kulturně politických výročích, o nově vydaných knihách, o přírůstcích knihovního fondu, k propagaci služeb a akcí knihovny

Výstavky a vitrínky

  • inf. o nové lit., rozmanitých výročích, obměňují se 1× za 2 týdny

15 – 15 oC, vlhkost 50 – 60%

  • nevhodné je umístění exponátů na ostrém světle a přesušeném vzduchu
  • v případě rukopisů a starých tisků na výstavy zpravidla dáváme faximilie nebo makety

Práce s handicapovanými čtenáři

  • handicapovaným čtenářům jsou určena speciální oddělení + speciální zvukové knihy, které jsou většinou součástí městských knihoven
  • oddělení zvukové knihy obsahuje fondy zvukových nahrávek
  • některé knihovny mají knihy tištěné slepeckým písmem
  • Ústřední knihovna je knihovna K. E. Macana Praha – zajišťuje namluvení textu pro nevidomé studenty
  • sluchově postižení potřebují knihy psané výraznějším typem písma; jinak uvažují než lidé s rozvinutou slovní zásobou
  • immobilní čtenáři – vozíčkáři – knihovna by měla vybudovat bezbariérové podmínky, zajistit výtahy

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.