Region střední Evropy

1. Úvod

2. Polsko

3. Slovensko

4. Maďarsko

  • převládají vnitrozemské státy, pouze Německo a Polsko hraničí s mořem

  • 4 ekonomicky vyspělé země – Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko

    • viz otázka 18

  • 4 postsocialistické, středně rozvinuté země – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česko (otázky 13, 14)

  • obyvatelstvo: převážně germánské a slovanské národy

    • menšiny – Švýcaři hovořící románskými jazyky; Maďaři (ugrofinské jazyky)

  • přírodní podmínky: rozmanitý povrch; S – nížiny při pobřeží Severního a Baltského moře

    • směrem k J přechází v nízká pohoří; J od vysočin velehorská pohoří (Alpy, Karpaty)

    • JV nížinný povrch (Malá a Velká uherská nížina)

  • podnebí: mírné, na Z převážně oceánské; směrem od Z k V roste kontinentalita

    • v podhůří podnebí mírně teplé; ve velehorské oblasti chladné

    • řeky náleží úmořím Severního, Černého, Baltského, Jaderského, Středozemního moře

    • nejvýznamnější středoevropskou řekou je Dunaj

  • rostlinstvo: původně listnaté a smíšené lesy, dnes vykáceny → zemědělské plochy, druhotné jehličnaté

    • smrkové monokultury; značná část lesů poškozena kvůli znečištěnému ovzduší

  • nerostné bohatství: nepostačuje potřebám hospodářství

    • v minulosti značná část vytěžena, někde se i dnes nachází významná naleziště

      • černé uhlí (Porúří, Hornoslezská pánev); hnědé uhlí (Středoněmecká pánev)

      • draselné soli mezi Hannoverem a Kasselem

  • hospodářství postsocialistických zemí:

    • nadměrná těžba a spalování nekvalitních paliv → ekologické problémy

    • zdevastované přírodní prostředí – „černý trojúhelník“ – hranice ČR, Německo, Polsko

      • způsobeno těžbou hnědého uhlí

    • průmyslově-zemědělské státy procházející transformací na tržní ekonomiku

    • průmysl: velmi dobře rozvinutý (strojírenský, chemický); v zemědělství silná živočišná výroba

Polsko

  • přímořský stát ve střední Evropě při pobřeží Baltského moře

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem; 16 vojvodství

  • hlavní město: Varšava – politické, správní, hospodářské, církevní, kulturní centrum

  • obyvatelstvo: Poláci (95 %); menšiny Slezanů, Kašubů, Němci, Ukrajinci, Bělorusové

    • během 2. sv. v. zahynulo asi 6 milionů Poláků (převážně Židé) v koncentračních táborech

      • další občané zahynuli v bojích při napadení Polska, v zahraničním odboji

      • brutální potlačení varšavského povstání, katyňský masakr (hromadná poprava Poláků)

    • po 2. sv. v. došlo na Postupimské konferenci ke změně polských hranic

      • na Z se posunula na Odru, Nisu – Němci odsunuti do Německa

      • část V se stala součástí SSSR

  • přírodní poměry: ¾ nížiny, v J – pahorkatiny, hornatiny; pobřeží ploché a písčité

    • S – jezerní plošiny; JZ – Krkonoše, Jizerské hory (hranice ČR); JV – oblouky Karpat

      • Vnější západní Karpaty (Beskydy), Vnější východní Karpaty

      • malá část Vnitřních západních Karpat – Vysoké Tatry (nejvyšší hora Rysy)

    • řeky Odra, Lužická Nisa, Vatra, Visla, Narewem se vlévají do Baltského moře

    • mnoho (většinou ledovcových) jezer, největší Sniardwy a Mamry

  • podnebí: mírné, přechodné mezi oceánským a vnitrozemským; směrem k V ubývá srážek

  • rostlinstvo: nížiny a roviny – listnaté lesy; písčité oblasti – borovice, horské oblasti – buky

    • ve Vysokých Tatrách alpinská a subalpínská vegetace

  • nerostné bohatství: pestré a bohaté zásoby; černé a hnědé uhlí, rudy kovů (olovnato-zinkové, měďnaté)

    • také nerudné suroviny – kamenná sůl, síra

  • hospodářství: člen EU

    • průmysl: těžební (významný vývoz černého uhlí); hutnictví (Katowice, Nowa Huta)

      • strojírenský (dopravní), kovoobráběcí stroje, těžební zařízení

      • chemický (zpracování ropy, síry, kuchyňské soli); textilní; potravinářský

    • zemědělství: ½ území obdělávána – brambory, pšenice, žito, cukrová řepa, len, ovozel, chmel

      • živočišná – chov prasat, skotu, ovcí, drůbeže

  • doprava: významná námořní – největší přístavy Štětín (vývoz uhlí); Gdaňsk (hromadné náklady)

    • Gdynia (přeprava kusového zboží)

Slovensko

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentkou (Zuzana Čaputová); 8 krajů

  • hlavní město: Bratislava – politické, hospodářské, kulturní centrum; sídlo vlády a prezidenta

  • obyvatelstvo: Slováci; menšiny Maďarů, Romů, Čechů, Rusínů, Ukrajinců, Poláků

    • nadprůměrný (na Evropu) přírůstek; mezi městy dominují Bratislava a Košice

    • značná nezaměstnanost (5,6%) – způsobena transformací na tržní ekonomiku

  • přírodní poměry: geologicky mladé alpinsko-himalájské vrásnění

    • občasná zemětřesení, silnější výjimečně (1764 Komárno)

    • geomorfologicky náleží ke Karpatům a Panonské pánvi

    • Západní a Východní Karpaty

      • Vnější západní Karpaty – Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy

      • Vnitřní západní Karpaty – Malá a Velká Fatra, Vysoké Tatry (nejvyšší Gerlachovský štít)

        •  Nízké Tatry, Slovenské rudohoří, vulkanická pohoří Štiavnické vrchy, Polana

      • Vnější východní Karpaty – Bukovské vrchy, Nízké Beskydy

      • Vnitřní východní Karpaty – vulkanické pohoří Vihorlat

    • většina řek patří do úmoří Černého moře, z toho většina do povodí Dunaje

      • hlavní přítoky Morava, Váh, Hron, Ipel

    • malá část řek patří do úmoří Baltského moře

    • největší průtok řek na jaře – tání sněhu

    • v Tatrách ledovcová jezera (plesa) – Hincovo pleso, Štrbské pleso, …

    • velké zásoby podzemních vod v Podunajské a Východoslovenské nížině

    • velké bohatství minerálních vod – Piešťany, Trenčianské Teplice, Sliač, Bardějov

  • podnebí: mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním; nestálost počasí

    • v horách ovlivněno nadmořskou výškou; v kotlinách značně znečištěné ovzduší

  • rostlinstvo: přes 40 % zalesněno; v horských oblastech na S a Z smrkové lesy, na V bukové

    • v níže položených oblastech časté doubravy; v nížinách častá přeměna krajiny na kulturní step

  • nerostné bohatství: zásoby magnesitu a vápenců; menší ložiska rud železných a barevných kovů

  • hospodářství: člen EU; rozvíjí se cestovní ruch

    • přírodní krásy – Slovenský ráj, Jánošíkove diery; termální prameny;

    • kulturně-historické památky – Spišský hrad, Oravský hrad, zámek Bojnice, hrad Budatín

    • průmysl: těžební (hnědé uhlí, lignit, kovy); elektrárenství – jaderné, tepelné, hydro

      • hydroelektrárny soustředěny na Váhu; na Dunaji Vodní dílo Gabčíkovo

      • hutnictví, strojírenství (nejdůležitější; dříve významná zbrojní výroba); chemický

      • petrochemický (Slovnaft v Bratislavě – zpracování ropy); gumárenství

      • dřevozpracující – Ružomberok, Štúrovo

      • textilní – bavlnářství, vlnařství (Trenčín), oděvní (Trenčín, Púchov)

      • potravinářský – Bratislava, Trnava, Nitra

    • zemědělství: polovina orné půdy v Podunajské nížině

      • silná živočišná – chov prasat, skotu, ovcí (horské oblasti – bačové)

      • rostlinná výroba – obilniny (pšenice, ječmen, kukuřice), cukrová řepa, ovozel, víno, brambory

  • doprava: hustá a kvalitní silniční i železniční síť; lodní na Dunaji; mezinárodní letiště Bratislava, Poprad

Maďarsko

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem; 19 žup

  • hlavní město: Budapešť – politické, hospodářské, kulturní centrum; sídlo vlády a prezidenta

    • přes 120 termálních pramenů → významné lázeňské středisko

  • obyvatelstvo: Maďaři; menšiny Romů, Němců, Slováků

    • přes 4 miliony Maďarů žijí v okolních zemích (Rumunsko, Srbsko, Slovensko)

    • nejvýraznější depopulační vývoj v Evropě (úmrtnost vyšší než porodnost)

  • přírodní poměry: Panonská pánev je rozdělena Zadunajským středohořím na Malou a Velkou uherskou nížinu

    • S – pohoří Mátra (vrchol Kékes); J – pohoří Mecsek

    • osu říční sítě tvoří Dunaj; V – Tisa (přítoky Bodrog, Slaná, Kriš, Maruš)

    • tektonické jezero Balaton (největší); velké množství termálních pramenů

  • podnebí: mírné vnitrozemské – horká suchá léta, chladné zimy

  • rostlinstvo: horové a listnaté lesy (buk, dub, akát); silně ovlivněno činností člověka

  • nerostné bohatství: bauxit, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn; nepostačující energetické zdroje

  • hospodářství: člen EU; roste význam cestovního ruchu

  • doprava: rozvinutá dopravní síť; největší podíl železniční doprava; říční – přístavy Budapešť, Györ

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.