Planetologie

Země – těleso sluneční soustavy vykonává několik druhů pohybů, z nichž dva považujeme za základní a to rotační pohyb a oběh Země kolem Slunce

Rotační pohyb: Země se otáčí kolem své osy ve směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu. Jedno otočení kolem osy trvá necelých 24 hodin – přesně 23 hod 56 min a 4 sec – to je tzv. hvězdný (siderický) den

Probíhá od západu k východu, největší rychlost otáčení Země je na rovníku, nejmenší na pólech. Celá atmosféra se pohybuje, takže pohyb Země nevidíme

Nepřímý – teoretické (pozorování), kdyby Země nerotovala, musela by rotovat ostatní tělesa (nemožná rychlost)

stejné oběžné doby také absurdní (v době 24 hodin), nemohou se všechna tělesa otáčet stejně rychle
všechna tělesa pozorovatelná se otáčí (my tedy také)

Přímý – změřitelné, Koriolisova síla – setrvačná síla, která působí na jakékoliv těleso, které se otáčí (vychýlení ze směru otáčení – gramofonová deska), rotující tělesa se vychylují ze své dráhy na severní polokouli doprava, na jižní doleva

mořské proudy (důsledek), ledovec, větrné systémy, asymetrie říčních koryt – Baerův zákon – netýká se všech řek. Pravé břehy řek na severní polokouli , které tečou v poledníkovém směru jsou více vymleté než levé (Ob, Jenisej), pravé kolejnice jsou více používané (Švédsko), říční proudy na S polokouli se otáčí ve směru hodinových ručiček, taktéž i ledovce. Řeky tekoucí ze Severu na Jih mají zrychlený pohyb, ty, které tečou z J na S mají pohyb zpomalený
odchylka padajících těles
Foucaltův kyvadlový pohyb – do věže panteonu lano, dolu ocelovou kouli vážící 28 kg. Pod tělesem byla rovina kyvu. Netočí se kyvadlo, otáčí se Země. O 15°za hodinu

Důsledky rotace: Střídání dne a noci, slapové jevy (přílivová vlna přes celou Zemi), pohyb nebeské sféry (tělesa, kulminace těles), hvězdy ve stejné poloze uvidíme přesně za rok

Evoluce – oběh Země kolem Slunce; směr od Západu k Východu (proti směru hodinových ručiček), obíhá po dráze Ekliptice – elipsa mírně výstředná (více od S). Vzdálenost Země od Slunce není stálá. Nejbližší bod – přísluní – perihélium (začátek ledna), nejvzdálenější bod – odsluní – afelium (začátek července). Země má v perihéliu největší rychlost, v afeliu nejmenší. Sklon zemské osy k rovině dráhy pohybu – vliv na roční období (sklon 22,5°). Díky sklonu zemské osy k rovině dráhy je Země rovnoměrně zahřívána a nedochází tím k obrovským teplotním změnám.

Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník – slunce v nadhlavníku stále.

Obratníky jsou poslední místa, kam sluneční paprsky dopadají kolmo (pouze v určitý den)

Směrem k polárnímu kruhu se snižuje počet slunečních dnů v roce

Vzhledem k pohybu Slunce se mění délka světlé a tmavé části dne

Podzimní rovnodennost – 23. 9. – stejně dlouhý den a noc – zima – prodlužuje se noc a zkracuje den

Zimní slunovrat – 21. 12. – Slunce se nachází v odsluní, jde do přísluní (16 h noc, 8 h den)

Jarní rovnodennost – 21. 3. – stejně dlouhý den a noc – léto – prodlužuje se den, zkracuje noc

Letní slunovrat – 21. 6. – Slunce se nachází v přísluní, jde do odsluní (16 h den, 8 h noc);

Precese – pohyb zemské osy, Země není homogenní (ve všech místech stejnou hustotu, není pravidelný tvar koule). Pohyb zemské osy opisují kružnice – elipsu, pohyb není rovnoměrný. Zemská osa jednou za 26 000 let opíše kružnici (51 s za rok)

Nutace – gravitační síla měsíce a Slunce (přitahuje).