Osobnost a vývoj osobnosti

ontogenetická psychologie – zabývá se psychickým vývojem jedince a základními biologickými mezníky jeho života (početí a smrt)

Periodizace vývoje lidského jedince

1. Prenatální období

již v tomto období jsou patrné určité psychické funkce a reakce
matka by se po dobu těhotenství měla vyhnout kouření, alkoholu a drogám
psychický stav matky má na plod také vliv (pozitivní je chtěné těhotenství, podpora okolí, harmonický vztah s otcem dítěte, atd.)

2. Novorozenecké období

zahrnuje prvních šest týdnů po narození
porodem dítě přechází z nitroděložního prostředí, což způsobuje šok – samo dýchá, je mu zima, atd.
důležité jsou první okamžiky po porodu (porodní trauma způsobuje pozdější neurózy)
velmi důležitý je poporodní kontakt s matkou (tzv. „rooming in“)
biologické zrcadlo – napodobování dětí dospělými
symetrická (matčina snaha) a nesymetrická (egoismus, nezralost, empatie) komunikace
normální porodní váha dítěte je 3–3,5 kg, výška kolem 50 cm
dítě se vyživuje mateřským mlékem
krátké úseky mezi bděním a spánkem

3. Kojenecké období

trvá do konce prvního roku života
tělesný vývoj dítěte – ztrojnásobí se mu počáteční váha a má zvětšenou hlavu
rychlý rozvoj dítěte po stránce motorické (sezení, lezení, uchopování předmětů)
rozvoj vnímání (smysly – zrak, sluch, hmat)
rozvoj psychiky dítěte
příprava na osvojení řeči – předřečové období (broukání, žvatlání, jednoslovná řeč)
diferenciace emocí a citů
formování prvních trvalejších sociálních vztahů (s těmi, kteří o dítě pečují, včetně biosociálního kontaktu s matkou

4. Batolecí období

zahrnuje druhý a třetí rok
pokračuje všestranný rozvoj dítěte (osvojení lokomoce – běhání, skákání, chození)
rozvoj jemné motoriky – motorika rukou (samoobsluha)
rozvoj tvořivosti (kreslení)
vývoj řeči (ve 2 letech až 300 slov, ve třech letech až 1000 slov a spojování do vět)
dítě dokáže vyjádřit své přání a začíná klást otázky – rozvoj logického myšlení
dítě si uvědomuje svoje „já“ (jáství)
rozvoj sociálních vztahů – postupně se odpoutává od matky a navazuje vrstevnické vztahy
dítě začíná spolupracovat s okolím

5. Předškolní věk

končí vstupem do školy
dítě rychle roste a zeštíhluje
rozvoj pohybové koordinace a zručnosti
umí 3–4000 slov
vývoj k samostatnosti a udržování pozornosti
velmi bohatá představivost (dětské lži)
rychlý společenský vývoj, pociťování ženské a mužské role
dítě poprvé výrazněji překračuje rámec své rodiny a se svými vrstevníky dokáže realizovat hry (manipulační, pohybové, tematické – „hraní rolí“, konstruktivní, didaktické – výchovné)
hry jsou důležité pro vývoj
dítě umí kreslit, převažuje konkrétně názorné a pojmové myšlení, formuje se svědomí

6. Mladší školní věk

od vstupu do školy po jedenáctý až dvanáctý rok, kdy se objevují první známky pohlavního dospívání
postupuje rozvoj myšlení, veliká změna – dítě má určitou úroveň školní zralosti – biologická a psychosociální

biologická – nesmí se začít moc brzy, ani moc pozdě – v 6–7 roce se dítě učí číst, psát, počítat (nejvhodnější doba – tzv. „kritické období“)
psychosociální – rozumová vyspělost, citová, motivační a sociální zralost, sebeovládání, rozvíjení schopností, menší závislost na rodičích (stát se žákem)

7. Období pubescence (puberta)

trvá přibližně do patnácti let
vývojové období plné biologických (pohlavní dospívání), psychických a sociálních změn
rozvoj rozumových schopností,
nové začlenění jedince do společnosti
zkomplikování vztahů – citová nestálost, změny nálad, prostořekost, nestálost a nepředvídatelnost postojů
postupné odpoutávání od rodiny, hledání sama sebe – nutná tolerance

8. Období adolescence

končí mezi dvacátým až dvaadvacátým rokem
charakteristické je postupné osamostatňování od původní rodiny, prohloubený vztah k vrstevníkům a rozvoj sexuality
důležitá je volba povolání a profesní příprava

9. Časná a střední dospělost