Nový studijní program naučí, jak vrátit odpad zpátky do výroby

Zatímco o udržitelnosti a nových nařízeních EU se často diskutuje pouze v teoretické rovině, nový bakalářský studijní program Udržitelnost obnovitelných zdrojů surovin na FŽP UJEP volí jinou cestu – technologickou a pragmatickou. To, že jde o krok správným směrem, dokládá značný zájem partnerů z aplikační sféry i veřejné správy podílet se na přípravě a realizaci tohoto programu, o čemž hovoří garant programu, doc. Dr. Ing. Pavel Kuráň, děkan Fakulty životního prostředí: „Studijní program ještě nebyl oficiálně otevřen, ale už nyní o něj projevují zájem zástupci velkých firem, například z ČEZ, kteří se zajímají o to, kdy budou k dispozici první absolventi. Na přípravě a realizaci programu se budou podílet i další významné společnosti, mimo jiné Spolchemie a ORLEN Unipetrol. Díky jejich zapojení do výuky a úzkému propojení s praxí budeme schopni lépe reagovat na aktuální potřeby průmyslu a zároveň firmám umožníme včas vyhledávat budoucí talenty mezi studenty.

Pane docente, takový zájem průmyslu a o aktivní účast ve studijním programu svědčí o jeho atraktivitě. V čem je váš program v rámci Česka tak unikátní?

Jeho jedinečnost spočívá v komplexním multioborovém propojení vědních disciplín. My propojujeme principy oběhového hospodářství a zelené energetiky s aktuální průmyslovou transformací a k tomu přidáváme nezbytnou znalost legislativy a environmentální správy. Student nezíská jen úzký pohled, ale pochopí celý cyklus – od výroby přes energetické zdroje a právní rámec až po moment, kdy se z výrobku stane odpad.

Takže základní otázka, kterou řešíte, zní: Jak z odpadu udělat znovu surovinu?

Přesně tak. Cirkulární ekonomika je naší základní dějovou linií. Učíme studenty, jak zajistit, aby výrobní cyklus produktu nekončil na skládce, ale aby se materiál vrátil zpátky do výroby. A to souvisí s blížícím se zlomovým rokem 2030, kdy by mělo v podstatě skončit skládkování. Všechny firmy budou ekonomicky i legislativně tlačeny k tomu, aby maximalizovaly procento recyklovatelnosti svých produktů. Podniky si velmi dobře uvědomují, že musí hledat nové cesty, ale narážejí na zásadní problém – chybí jim odborníci, kteří by to dokázali vymyslet a zrealizovat.

Zmínil jste firmy. Jakou roli hrají ve výuce?

Zcela zásadní. V Ústeckém kraji, ale i v celé republice, je po těchto odbornících velký hlad. Proto jsme navázali spolupráci s těmi největšími hráči na trhu, kterým říkáme „game changers“. Jde o firmy jako ČEZ, ORLEN Unipetrol, SPOLCHEMIE nebo třeba CO2 Czech Solution Group. Odborníci z těchto firem se přímo podílejí na výuce a vypisují témata bakalářských prací.

Co to znamená pro studenta v praxi?

Student, nebo tým studentů, tak může řešit úkol, který daná firma skutečně potřebuje vyřešit, a tím si rovnou otevírat dveře k budoucímu zaměstnání. Nebude psát práci „do šuplíku“. Je to pro obě strany výhodné – firmy si takto často vychovávají své budoucí zaměstnance. Když bude student dobrý, firma si ho rovnou „stáhne“ k sobě.

Pro koho je tento program určený? Jakého člověka by to mělo bavit?

Doporučil bych to lidem, kteří chtějí skutečně a reálně něco udělat pro své okolí, ne o tom jen diskutovat. Studenty naučíme problematiku chápat a řešit komplexně, porozumět jednotlivým fyzikálně-chemickým principům a být tak připraven flexibilně a odborně řešit nové výzvy o kterých třeba ještě ani nevíme. Mě osobně k tomu motivovaly reálné záběry z Nairobi. Viděl jsem tu obrovskou spoušť, hromady textilního odpadu vyvezeného z Evropy a Severní Ameriky.

To zní jako silná osobní motivace…

Ano, protože tím si zaděláváme na obrovské problémy. Textil, to je dnes z velké části plast, polyester, směsi s bavlnou. Z těchto hald se uvolňují mikroplasty a různé polutanty, jako jsou endokrinní disruptory nebo bisfenoly. Ty pak nacházíme nejen v přírodě, ale i v lidském těle. Naši absolventi budou ti, kdo budou hledat technologie, jak tomuto zabránit – jak ten textil nebo plast efektivně zrecyklovat dřív, než skončí na takové hromadě.

Když už jsme u zaměstnání – kde konkrétně najde absolvent tohoto programu uplatnění?

Uplatnění je velmi široké a troufám si říct, že i perspektivní. Absolventi mohou pracovat jako techničtí pracovníci v chemickém či energetickém průmyslu, jako podnikoví ekologové nebo konzultanti pro zelenou transformaci. Poptávka je ale i ve veřejné správě, například na ministerstvech nebo v České inspekci životního prostředí. Zkrátka všude tam, kde jsou principy udržitelnosti a šetrného přístupu aplikované na každodenní bázi.

Současná legislativa a tlak na udržitelnost jsou často vnímány kontroverzně. Jak se k tomu stavíte v rámci výuky?

My se na nové předpisy a výzvy budeme dívat přísně realisticky. Nebudeme se dojímat nad ideologiemi, budeme hledat cesty. Nás zajímá to, co je technologicky možné a ekonomicky únosné. Firmy v našem regionu už dnes musí vyrábět a prodávat v souladu s přísnými limity, to je fakt. Obnáší to snižování emisí, dekarbonizaci a přechod na bezodpadové technologie. A my připravujeme odborníky, kteří dokáží přesně tohle v praxi zařídit.