Někteří američtí studenti chtějí kvůli situaci v USA zůstat v Evropě

Kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí některé studenty z USA zůstat v Evropě. Důkazem jsou nedávné studie i vyjádření samotných amerických studentů. S návratem do domoviny otálí zejména kvůli škrtům v rozpočtech škol nebo osočování univerzit z antisemitismu ze strany Trumpa.

„Všiml jsem si, že vzrůstající počet amerických studentů chce zůstat v Evropě po získání bakalářského titulu anebo zde chtějí pokračovat v magisterském studiu,“ říká Petr Kutílek, který vyučuje politiku střední Evropy na CIEE Study Abroad Prague.

Potvrzují to i některé studie. Podle odborníků zájem amerických studentů o studium a práci v zahraničí roste. Mezi nimi je například Eli Main z univerzity ve Washingtonu. Obává se hlavně škrtů v rozpočtu na výzkum. Původně se měl vrátit do USA teď v létě, ale momentálně zvažuje, že zůstane v Praze.

Studentům nedělá starosti pouze financování škol, ale rovněž omezení akademické svobody. Stále více a více studentů se vymezuje proti prostředí, v němž učitelé nemohou volně diskutovat se studenty, protože by jinak mohli čelit problémům. „Mnoho studentů cítí, že Evropa poskytuje větší prostor pro výzkum a akademickou nezávislost,“ doplnil Kutílek.

Z lednové studie vyplývá, že více než třetina členů amerických fakult zaznamenala narůstající omezení, která měla během posledních šesti až sedmi let dopad na jejich možnost učit, provádět výzkum a svobodně vyjadřovat své názory.

Trumpova administrativa se také ostře vyhradila proti propalestinským studentským protestům, které proběhly například na Kolumbijské univerzitě. Ačkoliv prezidentova administrativa tyto kroky obhajuje jako snahu bojovat s antisemitismem a navýšit bezpečnost univerzit, mnozí lidé to vnímají jako snahu kontrolovat akademické prostředí. Podle nich to ohrožuje základní hodnoty vyššího vzdělávání.

„Pokud si chci prodloužit vízum, musím zůstat zapsaný na škole,“ říká Eli. „Prostě bych si dál zapisoval předměty, konkrétně češtinu, protože se ten jazyk chci naučit.“

Podle některých studentů je motivací zůstat v Evropě i údajná větší stabilita a svoboda. Příkladem je Luke Wiener, Američan s polskými kořeny, který studuje antropologii na univerzitě Wake Forest ve Winstom-Salemu v Severní Karolíně.

„Zkoumal jsem možnosti občanství v několika zemích a Polsko je mým favoritem. Můžete o občanství zažádat, pokud máte dokumenty dokazující pouta vaší rodiny k zemi. Žít v Evropské unii s pasem EU by bylo ideální, zejména protože netoužím po tom, se do Států vrátit,“ říká Luke.

Pro Lukea jde zase o hluboce osobní záležitost. „Momentálně (USA) vážně podrývají svobodu projevu a vyjádření, což je v demokratickém systému znepokojivé,“ vysvětluje Luke. „Posun ve svobodě vzdělávacího systému mě přiměl přehodnotit návrat na mou domovskou univerzitu.“

Coby židovského vysokoškoláka ho znepokojují zejména obvinění z antisemitismu, která americká administrativa stále více používá k umlčení mírumilovných protestních hnutí.

„Kritizovat Izrael se nerovná antisemitismu,“ říká Luke. „Je nebezpečné spojit judaismus a Izrael, protože to akorát povede k většímu antisemitismu, zejména pro ty z nás, kteří jsme součástí diaspory.“

Studenti nejsou jediní, kdo se staví proti změnám. Stejný postoj zaujaly i samotné univerzity. Eliho alma mater je jednou z více než 200 institucí, jejichž vedení podepsalo dopis protestující proti „vládě, která zašla příliš daleko”.

Pro Eliho je obhajoba akademické svobody klíčová. „Současná pravidla ohrožují samou podstatu toho, co Amerika reprezentuje: právo protestovat a vyjádřit svůj názor,“ říká.

Zatímco americké univerzity kvůli tamní situaci mohou přijít o nadané studenty, české vysoké školy naopak evidují zvýšený zájem. Kromě studentů lákají i americké vědce, kteří nesouhlasí s omezením rozpočtů a postoji Trumpa. Například Univerzita Karlova v Praze sama oslovuje americké vědce a studenty, kteří uvažují o pobytu v Evropě.

Od listopadu 2024 největší středoevropská univerzita eviduje víc než trojnásobek dotazů na možné působení v Česku. Studenti a výzkumníci mají také větší zájem o programy a soutěže určené pro začínající i špičkové vědce.

„Akademická svoboda, nezávislý výzkum a mezinárodní spolupráce patří mezi základní hodnoty, na kterých Univerzita Karlova stojí. Tyto hodnoty však nejsou samozřejmostí a víme, jak křehké mohou být. O to víc si vážíme možnosti je sdílet s akademičkami a akademiky i se studujícími ze zahraničí, kteří hledají stabilní a otevřené prostředí pro své další působení,“ vysvětlila rektorka školy Milena Králíčková.

Zdroj: expats.cz, Novinky.cz