Jihovýchodní a Východní Evropa

1. Jihovýchodní Evropa

2. Bosna a Hercegovina

3. Chorvatsko

4. Srbsko

5. Černá Hora

6. Makedonie

7. Slovinsko

8. Rumunsko

9. Bulharsko

10. Albánie

11. Jihovýchodní Evropa 2

12. Pobaltské republiky

13. Estonsko

14. Lotyšsko

15. Litva

Jihovýchodní Evropa

  • státy ležící na Balkánském poloostrově – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie

  • kromě Makedonie a Srbska mají všechny přístup k moři

  • historie: podstatná část v minulosti součástí Osmanské říše

    • Osmanská říše se od 17. století postupně rozpadala – úplný zánik 1922

    • jižní slovanské národy → Království Srbů, Chorvatů a Slovinců → od 1929 Jugoslávie

    • rozpad ve 2. sv. v. → po válce vznik komunistické Jugoslávie (v čele maršál Tito)

    • Srbsko bylo „nejdůležitější“ částí Jugoslávie – největší vliv, nejvíce obyvatel

    • po pádu komunismu i rozpad Jugoslávie → občanská válka 1991–2001

      • Jugoslávie/Srbsko (proti rozpadu) vs. budoucí Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina

      • během války také etnické čistky – povraždění přes 8000 muslimů Srby

      • válka v Bosně končí 1995, v Kosovu vyústila v roce 1999 (podpora NATO)

      • zahynulo přes 200 tisíc lidí, miliony lidí přišly o domovy

      • → vyrovnávání se s válkou dodnes

      • konečný rozpad 2006 vznikem Černé Hory (referendum pro samostatnost)

    • vzniklo 6 států – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko

  • přírodní podmínky: povrch převážně hornatý; celé území seismicky aktivní

    • Rumunsko vyplňuje z větší části horský oblouk Karpat; v Bulharsku pohoří Stará Planina

    • J/JZ Bulharsko pohoří Rila, Pirin, Rodopy

    • Z část vyplňují Dinárské hory

    • osu JV Evropy tvoří Dunaj; podél Dunaje nížiny; nejrozsáhlejší Valašská nížina (Rumunsko)

  • podnebí: většinou mírné, vnitrozemské; převládají listnaté lesy; výše položené oblasti jehličnaté lesy

    • pouze úzký pruh pobřeží podél Jaderského moře středomořské podnebí s mírnými zimami, subtropickou vegetací vždyzelených rostlin

  • nerostné bohatství: pestré, významná je těžba rud kovů, ropy, zemního plynu

  • obyvatelstvo: převážně národy jižních Slovanů; dále Rumuni (rumunský národ), Albánci (indoevropský)

Bosna a Hercegovina

  • nezávislost na Jugoslávii od 1992; vnitrozemský stát na Z Balkánského polo-ova, 20 km dlouhý přístup k moři

  • státní zřízení: republika federativního typu v čele s předsednictvem

  • hlavní město: Sarajevo – kulturní a hospodářské centrum

  • obyvatelstvo: Bosňané (muslimové); pravoslavní Srbové a katoličtí Chorvati

    • náboženské rozpory dříve způsobovaly občanské války

  • přírodní poměry: převážně hornatá země s bohatstvím

  • nerostné bohatství: rudy kovů – bauxit, železné, manganové; kvalitní vápenec; hnědé uhlí, lignit

  • hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát, hospodářství poznamenáno válkou

Chorvatsko

  • nezávislost na Jugoslávii od 1991; přímořský stát při pobřeží Jaderského moře

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Záhřeb

  • obyvatelstvo: Chorvaté, Srbové

  • přírodní poměry: rozmanitý povrch; pobřeží příkré a skalnaté s mnoha ostrovy (Krk, Hvar), poloostrovy

    • ve vnitrozemí nížiny podél Sávy a Drávy

  • podnebí: přímořské podnebí; až mírné vnitrozemské

  • hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; ekonomika silně postižena válkou

    • většina obyvatel pracuje v průmyslu; na pobřeží a ostrovech významný cestovní ruch

    • průmysl: těžební (bauxit, ropa, vápenec); hutnický; strojírenský; chemický; potravinářský

    • zemědělství: silná rostlinná – obilniny, cukrová řepa, olejniny, ovoce, vinná réva, zelenina

      • živočišná – chov prasat, skotu, ovcí; rybolov

Srbsko

  • vnitrozemský stát; největší část bývalé Jugoslávie; vznik 2006 po zániku Svazové republiky Srbsko a Černá Hora

    • dvě autonomní provincie – Vojvodina, Kosovo (pod mezinárodní vojenskou správou, sporné)

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Bělehrad

  • obyvatelstvo: velmi pestré – Srbové, Albánci, Maďaři (Vojvodina); menšiny; válkou způsobeny přesuny obyvatel

  • přírodní poměry: S – Podunajská nížina; J – Dinárské hory; velká část Srbska krasové oblasti

    • hlavní řekou Dunaj – přítoky Tisa, Sáva, Morava

  • podnebí: mírné s kontinentálními rysy

  • hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát

    • průmysl: těžební (měděné rudy, rudy olova a zinku); strojírenství; textilní; potravinářský

    • zemědělství: silná rostlinná (Podunajská nížina) – kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, tabák

Černá Hora

  • přímořský stát u Jaderského moře; nezávislost od 2006 (vystoupila ze Svazové republiky)

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Podgorica (v 1946–1992 Titograd)

  • obyvatelstvo: Černohorci; menšiny Albánců a Srbů

  • přírodní poměry: převážně hornatá – Dinárské pohoří (s krasovými poli a planinami)

    • nížiny u Skadarského jezera

  • podnebí: ve vnitrozemí mírné, kontinentální; na pobřeží subtropické, středomořské

  • hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

    • není v EU, ale platí se zde eurem

Makedonie

  • vnitrozemský stát, nezávislost od 1991

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Skopje – v 1963 ničivé zemětřesení, z velké části znovu vybudováno

  • obyvatelstvo: Makedonci, Albánci; menšiny Turků, Romů, Srbů

  • přírodní poměry: hornatý stát s řadou mezihorských pánví a kotlin; nejvyšší horská soustava Šar planina

    • některé mezihorské kotliny vyplněny jezery (Ochridské a Prerspanské jezero)

    • hlavní řeka Vardar – odtéká k J do Řecka, tam ústí do Egejského moře

  • podnebí: mírné s kontinentálními rysy; v horách drsné horské; v údolí řeky Vardar středomořské

  • hospodářství: málo rozvinutý, převážně zemědělský stát

    • průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, potravinářský, textilní

    • zemědělství: silná rostlinná – pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva

Slovinsko

  • Slovinská republika – vznik 1991 nezávislostí na Jugoslávii; JV Evropa, přístup k Jaderskému moři

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Lublaň – politické, hospodářské, kulturní centrum; dopravní křižovatka, mezinárodní letiště

    • město mezinárodních veletrhů a festivalů

  • obyvatelstvo: Slovinci; menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů, Italů

  • přírodní poměry: různorodé krajinné typy; SZ vápencové Julské Alpy, J Dinárské hory s krasovými oblastmi

    • na V nížiny podél řek Mury, Drávy, Sávy

    • většina území povodí Dunaje → Černé moře; řeka Soča na Z → Jaderské moře

  • podnebí: mírné, ovlivněno nadmořskou výškou; na Jadranu podnebí středomořské

  • nerostné bohatství: nedostačující; těžba rud olova a zinku

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku

    • ekonomicky nejvyspělejší stát bývalé Jugoslávie; člen EU; rozvinutý cestovní ruch

    • průmysl: hutnictví, strojírenský, elektrotechnika, chemický, textilní, potravinářský

      • známé lyže značky Elán

    • zemědělství: převažuje živočišná – chov skotu a prasat

      • rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina

Rumunsko

  • přímořský stát při pobřeží Černého moře

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Bukurešť

  • obyvatelstvo: Rumuni; menšiny Maďarů, Romů, Němců, Ukrajinců

  • přírodní poměry: prostupuje horské pásmo Karpat – Východní, Jižní Karpaty

    • uvnitř Karpat je Transylvánská plošina, na Z uzavřena pohořím Apuseni

    • na J podél Dunaje – Valašská nížina; do Z zasahuje z Maďarska Velká uherské nížina

    • celé Rumunsko – povodí Dunaje, přítoky Olt, Siret, Prut

  • podnebí: mírné, převážně kontinentální ráz

  • nerostné bohatství: ropa, zemní plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, kamenná sůl

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku; člen EU

    • průmysl: těžební; hutnický; petrochemický; strojírenský; textilní; potravinářský

    • zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, ovoce

  • doprava: dopravní síť v nížinách hustá; přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy

    • významná námořní doprava – přístav Constanta

Bulharsko

  • při pobřeží Černého moře

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Sofie

  • obyvatelstvo: Bulhaři; menšiny Turků, Romů, Makedonců; velký úbytek obyvatel v důsledku emigrace Turků

    • od roku 1990 vyšší úmrtnost než porodnost = depopulizace

  • přírodní poměry: středem státu probíhá horské pásmo Stara planina až k pobřeží Černého moře

    • Z, JZ – horské masivy Vitoša a Rila (nejvyšší hora Balkánského poloostrova Musala)

    • J – pohoří Rodopi

    • podél toku řeky Marice je Hornotrácká nížina; při Dunaji se rozkládá Podunajská nížina

  • podnebí: mírné, kontinentální; J, V – středomořské

  • nerostné bohatství: hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, rudy kovů – železo, měď, olovo

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace; člen EU; cestovní ruch

    • průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, chemický, potravinářský

    • zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, ječmen, brambory, tabák, vinná réva, ovoce, zelenina

      • růže – 80 % produkce růžového oleje

Albánie

  • při pobřeží Jaderského moře a Otrantského průlivu

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Tirana

  • obyvatelstvo: Albánci; menšiny Řeků a Makedonců

    • nejvyšší porodnost a přirozený přírůstek v Evropě → mladá populace

    • značná nezaměstnanost, migrace za prací do ciziny

  • přírodní poměry: převážně hornatá země, prostoupena vrásným pohořím dinárské horské soustavy

    • při pobřeží Jaderského moře pás nížin; krátké albánské řeky odtékají na Z k moři

    • nejvýznamnější řeka Drin – vytéká z Ochridského jezera, ústí do Jaderského moře

  • podnebí: subtropické středomořské; v horách drsné horské s kontinentálními vlivy

  • nerostné bohatství: ropa, asfalt, rudy chromu a niklu

  • hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; patří k nejméně rozvinutým v Evropě

    • průmysl: těžební, potravinářský, strojírenský, textilní

    • zemědělství: rostlinná – pšenice, kukuřice, slunečnice, olivovník, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva

      • živočišná – chov ovcí, skotu, koz

  • doprava: dopravní síť je nedostatečná a nekvalitní

Jihovýchodní Evropa

  • zahrnuje východní polovinu světadílu – 3 pobaltské státy a státy SNS (Společenství nezávislých států)

    • pobaltské státy = Estonsko, Lotyšsko, Litva (od S k J)

    • SNS = Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, evropská část Ruska

  • historie: poněkud nedávno ve V Evropě jeden stát = SSSR, 1991 se rozpadá a zaniká

    • 12 bývalých sovětských republik vytvořilo seskupení SNS

      • koordinace politické, hospodářské, strategické oblasti

    • 1996 vzniká unie Běloruska a Ruska – SSR = Společenství svrchovaných republik

      • užší koordinace hospodářské politiky obou států

      • předpoklad společné zahraniční politiky, spolupráce armád

    • pobaltské republiky po rozpadu SSSR obnovily svou suverenitu, vstoupily do evropských struktur

  • přírodní podmínky: z větší části roviny, nejrozsáhlejší Východoevropská rovina

    • nejníže položené oblasti jsou v proláklině Kaspického moře (-28 m)

    • nejdelší horská soustava V Evropy – pohoří Ural – odděluje Evropu od Asie

    • S – odvodňován do Severního ledového oceánu (Pečora, Severní Dvina)

    • J, Z – odvodňován do Atlantského oceánu – úmoří Baltského moře, Černého moře a Azovského moře

      • úmoří Baltu – řeky Něva, Západní Dvina

      • Černé a Azovské moře – Dněstr, Dněpr, Don

    • V – odvodňován největší evropskou řekou Volhou do bezodtoké pánve Kaspického moře

  • podnebí: na většině území mírné, výrazný kontinentální ráz; S – subarktické, arktické

    • J – lesostepní, stepní pásmo s úrodnými černozeměmi; severněji pásmo lesů s převážně podzoly

    • S – lesotundry, tundry s permafrostem

  • nerostné bohatství: velké – železná ruda, apatity (poloostrov Kola); draselné soli (Ural, Bělorusko);

    • černé uhlí, ropa, zemní plyn

  • obyvatelstvo: převážně východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové

    • románské národy – Moldavané; ugrofinské národy – Estonci, Mordvini, Karelové

    • národy altajské jazykové skupiny – Tataři, Gagauzové, Baškirové, Čuvaši

    • národy hovořící baltskými jazyky – Litevci, Lotyši

Pobaltské republiky

  • 1940–1991 součástí SSSR; 1991 se osamostatnily, později vstoupily do EU (2004)

  • nejrychlejší rozvoj ekonomických i společenských reforem v Estonsku

  • přírodní poměry: nížinný povrch, místy zvlněný pahorkatinami ledovcového původu, četná jezera

  • podnebí: přímořské – mírné a vlhké

  • přírodní bohatství: podzolové, málo úrodné půdy; málo surovin a paliv

  • hospodářství: středně rozvinuté průmyslově-zemědělský státy v procesu transformace na tržní ekonomiku

Estonsko

  • k území také patří 1520 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři (asi 10 % plochy státu)

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Talinn

  • obyvatelstvo: Estonci (62 %); menšiny Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Finů

  • hospodářství: vývoz výrobků; dovoz surovin, ropy a zemního plynu

  • průmysl: těžební (těžba hořlavých břidlic); strojírenský, elektrotechnický, radiotechnický, elektronický

    • chemický, potravinářský; elektrárenství

  • zemědělství: silná živočišná – chov skotu a prasat

Lotyšsko

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Riga

  • obyvatelstvo: Lotyši (58 %); menšiny Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Poláků

  • průmysl: strojírenský, chemický, potravinářský; v aglomeraci Rigy 66 % produkce celého státu

  • zemědělství: silná živočišná výroba – chov skotu a prasat

  • doprava: hustá dopravní síť; námořní přístavy Riga, Ventspils

Litva

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Vilnius

  • obyvatelstvo: Litevci (81 %); menšiny Rusů, Poláků

  • průmysl: strojírenský (výroba lodí); elektrotechnický, potravinářský

  • zemědělství: silná živočišná výroba – chov skotu a prasat

  • doprava: hustá dopravní síť; námořní přístav Klajpeda

Společenství nezávislých států

  • viz následující otázka 22

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.