Finanční trh a podnik v hotelnictví a turismu

FINANČNÍ TRH

• trh se všemi formami peněz

• umožňuje tok finančních prostředků v NH mezi jednotlivými ekonomickými subjekty

• umožňuje střet nabídky (spořitelny, banky, investiční a podílové fondy, domácnosti) a poptávky (stát, podnikatelé, domácnosti) po penězích. Cenou peněz je úrok

⇒ čím menší je úroková míra, tím je větší množství peněz v oběhu (hotovostní peníze) ⇒ čím vyšší je úroková míra, tím je menší množství peněz v oběhu a lidé více vkládají do bank (termínované vklady) ⇒ větší zisk

Rozdělení finančního trhu:

I. Dle doby splatnosti

1. Peněžní trh

• Přerozděluje krátkodobé finanční prostředky (doba do 1 roku)

 Netermínované vklady (podnik si je může kdykoliv vybrat)

 Krátkodobé terminované vklady

 Krátkodobé úvěry

 Depozitní certifikáty se splatností do 1 roku (obvykle úročeny pevnou úrokovou sazbou)

 Směnky (cenný papír, který potvrzuje určitý dluh)

 Státní pokladniční poukázka (cenný papír vydaný státem ke krytí krátkodobého schodku SR)

2. Kapitálový trh

• Přerozděluje střednědobé a dlouhodobé finanční prostředky:

(takto získané prostředky se používají na dlouhodobé investice)

 Střednědobé a dlouhodobé termínované vklady a úvěry

 Akcie (majetkové cenné papíry) Motiv: růst tržní hodnoty, vyšší procento výnosnosti než u vkladů u bank

 Obligace (úvěrové cenné papíry)

 Podílové listy (cenné papíry emitované podílovými fondy)

 Hypoteční zástavní listy (úvěrové cenné papíry zajištěné nemovitostmi)

 Penzijní připojištění, stavební spoření

Kapitálový trh:

  1. Primární: obchoduje s nove vydanými cennými papíry
  2. Sekundární: obchoduje s dříve vydanými cennými papíry

II. Dle druhu používaných nástrojů

  1. uvěrový trh: úvěry
  2. devizový trh: (bezhotovostní platby do zahraničí,…)de­viza:pohledáv­ka nebo závazek v měně cizího státu
  3. trh s cennými papíry
  4. trh s drahými kovy, uměleckými předměty

Vedle klasického bankovnictví se začalo prosazovat i bankovnictví investiční (zaměřené na obchodování a správu cenných papírů)

BURZA CENNÝCH PAPÍRU

1. Burza cenných papíru

• místo, kde se setkává poptávky po cenných papírech s jejich nabídkou.

• cena obchodovatelného papíru = kurz cenného papíru. Kurz, který vyplývá z okamžité nabídky a poptávky určuje tržní hodnotu (cena za kterou se obchoduje) může se liši od jeho nominální hodnoty (částku na kterou byl vystaven)

• (komoditní burza – obchoduje s obilím, masem, kovem,…)

V ČR fungují 4 burzy:

  1. Burza cenných papíru Praha
  2. Plodinová burza Brno – obchod s pšenicí, ječmenem, žitem
  3. Českomoravská komoditní burza v Kladně – obchod s NS, barevné a drahé kovy,…
  4. Moravskoslezská obchodní burza Brno – obchod s živočišnými produkty

Burza CP Praha

• 1871 založena pro zboží a cenné papíry

• Ve 20. letech patřila k 10. nejvýznam­nějším v Evropě

• 1938 činnost pozastavena

• 1993 obnovena jako a. s.

Orgány burzy jsou:

• Valná hromada (nejvyšší orgán)

• Burzovní komora (statutární orgán, který řídí činnost burzy) rozhoduje také o pravidlech přijetí CP k obchodování na burze

• Dozorčí rada (kontrolní orgán)

• Burzovní rozhodčí soud, výbory, atd.…

Faktory ovlivňují vývoj kurzu

  1. Ekonomické – ekonomická situace emitenta, státu, mezinárodní ekonomická situace
  2. Neekonomické – stabilita domácí politické scény i zahraniční

Na burze obchodují:

• ČNB

• Akcionáři burzy – většinou velké burzy

• Členové burzy (makléři, kteří založili zkoušky za členy je převzata burzovní komora) ⇒ zprostředkovávají obchody s CP jménem svých klientů na jejich účet Obchody můžeme rozdělit na:

• Promptní – uskutečňují se ihned

• Terminované – uskutečňují se v předem stanoveném pozdějším termínu

Vývoj na burze se sleduje pomocí indexu

• Index = denní průměr cen vybraných cenných papírů

• Nejznámější index = Dow – Jonesův (sleduje 134 CP na New Yorské burze

• Index CP Praha je PX – 50 (sleduje vývoj kurzů = 50 CP) =>např. Česká spořitelna, Komerční banka, Radegast…

2. Středisko cenných papíru

• výsledkem kuponové privatizace ⇒ miliony občanů se stává akcionáři. Jejich CP nemají listinou podobu, ale jsou zaknihované (v PC). Tento registr CP se nazývá Registr cenných papírů 1993 bylo zařízeno jako příspěvková organizace (fungující bez příspěvku ze SR)

• poskytuje informační služby uživatelům, spolupracuje ministerstvem financí, ČNB, s burzou CP

3. R-M systém

• je a. s., kterou vlastní Podnik výpočetní techniky (PVT)

• Předmětem je organizování trhu s CP, kterou vykonává prostřednictvím PC sítě

• Může obchodovat libovolná fyzická nebo právnická osoba – bez nutnosti využít makléře

• Dělí se:

 Centrální pracoviště = úkolem je, které požadavky budou uspokojeny a v jakém rozsahu

 Vstupní pracoviště = zadávají do systému data

CENNÝ PAPÍR

• je listina, která představuje nějaký právní nárok toho, kdo tuto listinu vlastní, vůči tomu, kdo je z listiny zavázán

• ten, kdo cenný papír vydal, se nazývá emitent

• jsou druhem kapitálu, se kterým se obchoduje na finančním trhu

Každý cenný papír je spojen s určitým výnosem, ale i rizikem. Riziko ztráty se sníží nákupem různých druhů cenných papírů. Soubor cenných papírů jednoho investora se nazývá portfolio.

Druhy cenných papíru

• podle podoby

 listinné (materializované) – jsou vytištěny na zvláštním papíře v tiskárně cenin

 zaknihované (dematerializo­vané) – existují ve formě zápisu v evidenci cenných papíru ve Středisku cenných papírů

• podle druhu právního nároku

 úvěrové: obsahují nárok na splacení dluhu, jsou vyjádřením úvěru (obligace, směnky, šeky, vkladové listy, vkladní knížky, hypotéční zástavní listy)

 majetkové: obsahují nárok na podíl na majetku emitenta (akcie, podílové listy)

 dispoziční: vyjadřují oprávnění disponovat se zbožím (konosament – nákladní list, warant – skladní list)

• podle doby splatnosti

 krátkodobé: splatné do 1 roku (např. směnky, šeky)

 dlouhodobé: splatné za dobu delší než 1 rok (např. akcie, obligace)

• podle převoditelnosti

 na majitele: na cenném papíru není uvedeno jméno osoby, která je oprávněná s tímto cenným papírem nakládat, a může být převeden pouhým předáním jiné osobě

 na jméno: na cenném papíru je uvedeno jméno osoby, která je oprávněná s tímto cenným papírem nakládat, a k převodu na jinou osobu je nutný rubopis (indosament) – tj. písemný převod na rubu cenného papíru

• podle emitenta

 státní: vydává je stát a slouží zejména ke krytí státního dluhu nebo k uskutečňování monetární politiky (státní obligace, státní pokladniční poukázky),

 komunální: vydávají je města a boce zejména proto, aby získali peněžní prostředky pro uskutečnění investičních záměrů (komunální obligace)

 soukromé: jsou emitovaný soukromými podniky (akcie, směnky, podnikové obligace, bankovní obligace, atd..)

• podle obchodovatelnosti

 veřejné obchodovatelné: můžeme s nimi obchodovat na veřejných trzích (na burze cenných papíru, v RM-S) – cenné papíry, které budou obchodovatelné schvaluji ministerstvo financí

 neobchodovatelné: nelze s nimi veřejně obchodovat – emitent má přehled o vlastnících cenného papíru. Může se jednat např. o cenné papíry převoditelné pouze mize zaměstnanci.

OBLIGACE

• je úvěrový cenný papír, který vyjadřuje dlužnický závazek emitente vůči vlastníkovi tohoto cenného papíru.

• emisí obligací získává emitent dlouhodobé finanční prostředky, protože jsou vydávány na 5, 10, 15, i více let.

• po uplynutí doby splatnosti se emitent zavazuje obligaci koupit zpět.

• vlastník obligace má nárok na pravidelné vyplácení úroku.

• k tomu, aby mohl podnik vydat emisi obligací, musí získat povolení ministerstva financí, které posuzuje jeho finanční situaci, zadluženost, stabilitu a výnosnost.

Výnos z obligace Může být stanoven těmito způsoby:

• Pevný úrok = úrok je stanoven procentem z nominální hodnoty obligace

• Pohyblivý úrok = výše úroku se stanoví v závislosti na aktuální úrokové sazbě na finančním trhu

• Zisková obligace = výnos je závislý na výši zisku emitenta a je stanoven částečně jako pevný úrok a částečně jako podíl na jeho zisku

• Neúročená obligace = obligace se prodávají za cenu nižší než je nominální o výši úroků, při splacení obligace je vyplacena celá její nominální hodnota a tím i vyplacen úrok

• Indexované obligace = emitent se zavazuje zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace a ím se zvyšuje i její výnos

Listinná podoba obligace = se skládá z pláště a kupónového archu

• Plášť

 obsahuje všechny náležitosti obligace (určení emitenta, nominální hodnota, způsob stanovení výnosu, datum vydání, povolení emise, podpisy, atd.…)

• Kuponový arch

 obsahuje kupóny, které se předkládají a odstřihují při výplatě úroků. Pokud delší doba splatnosti vyžaduje vydání dalšího kupónového archu, je tento arch vydán na základě posledního kupónu se nazývá TALON

Nominální hodnota = hodnota, která je uvedena na obligaci (obligace se za tuto cenu prodává málokdy)

Tržní hodnota = cena, za kterou se obligace prodává nebo kupuje

HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY

• úvěrový cenný papír je emitován bankou a zajištěn zástavou nemovitosti (bývají veřejně obchodovatelné)

• banka vydáním tohoto cenného papíru získává kapitál, který využívá k poskytování hypotečních úvěrů na výstavbu, pořízení nebo rekonstrukci nemovitostí ⇒ hypotekárního úvěru

• úrok z tohoto cenného papíru je osvobozen od daně z příjmu fyzických osob.

• mohou ho emitovat pouze ty banky, které k tmu získaly oprávnění.

DEPOZITNÍ CERTIFIKÁTY

= vkladový list, vkladový certifikát • úvěrový cenný papír emitovaný banku, která tím potvrzuje přijetí jednorázového termínovaného vkladu (nemohou být emitovány žádným jiným subjektem, kromě banky)

• na rozdíl od obligací jsou krátkodobé nebo střednědobé a úrok z tohoto cenného papíru je vyplácen až v okamžiku splatnosti certifikátu

• depozitní certifikáty (vkladové listy, vkladové certifikáty) mají splatnost 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců, ale i několik let. Většinou jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou

• někdy se certifikát prodává za nižší hodnotu, tzv. pod pari. Tato hodnota je nižší o úrok. Tím, že při výplatě certifikátu banka vyplatí celou částku, vyplatí také úrok.

SMĚNKY

• vyjadřuje bezpodmínečný písemný dlužnický závazek.

• = cenný papír, který potvrzuje určitý dluh.

• vydávání směnek se řídí zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb., který upravuje také náležitosti směnky.

Náležitosti směnek:

• označení, že jde o směnku

• bezpodmínečný závazek zaplatit určitou peněžní částku nebo bezpodmínečný príkaz zaplatit určitou peněžní částku v existující měně.

• údaj o splatnosti

• domicil – místo, kde má výt zaplaceno

• jméno toho, komu má být zaplaceno (remitent)

• datum a místo vystavení směnky

• podpis výstavce (emitenta) – v pravém dolním rohu směnky

Pokud na listině chybí některá z těchto náležitostí, tato listina není směnkou.

Osoby směnečných vztahů:

• Remitent = směnečný věřitel (osoba, které má být zaplaceno)

• Směnečný dlužník = v případě cizí směnky se nazývá směnečník (osoba, která je zavázána zaplatit směnečnou částku)

• Emitent = výstavce (osoba, která směnku vystavila) Další pojmy: Akcept = podpis směnky směnečníkem – uznání směnečného dluhu Rubopis = (indosament) – písemný převod na rubu směnky na jiného majitele Eskont = převod práv majitele směnky na banku Diskont = úrok (poplatek) bance za odkup směnky

Druhy směnek:

• Směnka cizí

 vyjadřuje příkaz emitente směnečníkovi (směnečnému dlužníkovi) zaplatit remitentovi přesně stanovenou částku v přesně stanovenou dobu na stvořeném místě

 vyžaduje se akcept, tj. souhlas směnečníka. Akcept má podobu podpisu na líci směnky.

 cizí směnka je vyjádřena např. slovy: „Banko zaplať Kč 10.000,–- Františku Novákovi (remitent)….“

 druhem cizí směnky je směnka cizí na vlastní řad, kde je emitent současně remitentem a je vyjádřena např. slovy: „Františku Novákovi zaplaťte mi na řad můj vlastní Kč 10.000,–-….“

• Směnka vlastní

 Obsahuje závazek výstavce zaplatit remitentovi přesně stanovenou částku v přesně stanovenou dobu na stanoveném místě

 Je vyjádřena např. slovy: „Zavazuji se zaplatit Františku Novákovi Kč 10.000,–-…“

Splatnost směnky:

Splatnost na viděnou (vistasměnky) • splatná kdykoliv při předložení, nejpozději do 1 roku ode dne vystavení, ale výstavce může tuto lhůtu změnit.

• vyjadřuje se slovy: „zaplaťte na viděnou (oproti předložení nejdříve) 15. ledna 2004, nejpozději 30. září 2004.“

Splatnost určitou dobu po viděné (lhůtní vistasměnky)

• předložení směnky potvrdí dlužník podpisem a uvede datum, kdy byla předložena. Od toho dně se počítá splatnost směnky.

• vyjadřuje se slovy: „zaplatím 14 dnů po viděné (po předložení)“.

Splatnost v určitý den (fixní směnky)

• splatnost je stanovena na určitý konkrétní den, např.. 29. srpna 2004. Toto datum musí existovat, tj. splatnost nemůže být stanovena na 30. únor

Splatnost v určitou dobu po vystavení (datosměnky)

• splatná např. ode dneška za 3 měsíce

Lhůtní vistasměnky, fixní směnky a datosměnky musí jejich majitel přeložit k proplacení v den splatnosti, nebo ve dvou následujících pracovních dnech.

Za zaplacení směnky se může zaručit osoba tím, že se na směnku podepíše s poznámkou, že se jedná o ručitele. Ke vzniku směnečného rukojemství však stačí i pouhý podpis na líci směnky. Směnečné rukojemství se nazývá aval.

Směnka může být převedena na třetí osobu prostřednictví indosamentu (rubopisu). Převodů se může uskutečnit více, ale tato řada indosamentů musí být nepřetržitá. Přeškrtnutý indosament je neplatný.

Při obchodu se směnkami hrají důležitou roli banky. Jsou často uváděny jako domicil, mohou směnky eskontovat (prodej směnečných práv bance, banka poskytne úvěr krytý směnkou), zajišťovat jejich inkaso, mohou je akceptovat nebo avalovat.

ŠEKY

• cenný papír využívaný při platebním styku. Jeho výstavce dává v šeku příkaz bance, aby zaplatila osobně uvedené na šeku nebo doručiteli šeku přesně stanovenou částku.

• Šeky: a, soukromé b, bankovní (banka vytavuje pro jinou banku)

• Jednotlivé šeky jsou obsaženy šekové knížce, o jejiž vydání může banku požádat majitel běžného účtu

• Náležitosti šeků (dle směnečného a šekového zákona):  označení, že jde o šek  bezpodmínečný příkaz, zaplatit určitou peněžní částku  jméno toho, kdo má platit  místo, kde má být zaplaceno  datum a místo vystavení šeku  podpis výstavce šeku Pokud na listině chybí některá z těchto náležitostí, není tato listina šekem

• Na šeku může být uvedeno jméno osoby, které má být šek proplacen, ale může být vystaven také na doručitele (v tom případě banka proplácí částku tomu, kdo šek předloží)

• Šek je splatný na viděnou (při předložení a k proplacení musí být předložen do 8 dnů ode dne vystavení /pokud je šek splatný v tomtéž státě). Po uplynutí této lhůty může výstavce svůj šek odvolat. Pokud tak neučiní, může banka proplatit šek i po uplynutí této lhůty.

• Šek je možné použit k výběru hotovosti z bankovního účtu a k placení za nakoupené zboží a služby

• Šek může být převeden na třetí osobu indosamentem (rubopisem).

VKLADNÍ KNÍŽKY

Vkladní knížka je potvrzením banky o vkladu. Zaznamenávají se do ní všechny vklady, výběry, výběry, připsaný úrok a zůstatek.

Druhy vkladních knížek: • Na jméno – s vkladem může disponovat pouze majitel účtu po předložení průkazu totožnosti

• Na doručitele s vkladem může disponovat ten, kdo předloží vkladní knížku, obvykle bývá chráněna heslem. Tento druh vkladní knížky byl v souladu s předpisy evropské unie zrušen

Podle možnosti disponovat s vkladem rozlišujeme:

• Vkladní knížky bez výpovědní lhůty

 netermínované depozitum, vklad může být kdykoli vybrán

• Vkladní knížky s výpovědní lhůtou

 termínované depozitum, když má vkladatel zájem vybrat určitou částku, musí ji ve stanoveném předstihu vypovědět (např. 3 měsíce předem). Vklad může vybrat i bez podání výpovědi, ale v tom případě si banka účtuje náhradu za nedodržení výpovědní

AKCIE

• je cenný papír, který vyjadřuje podíl na majetku akciové společnosti

• majitel akcií (akcionáři) mají právo

 podílet se na řízení společnosti účastní na valné hromadě

 na podíl na zisku (dividendu)

 podílet se na likvidačním zůstatku při zániku společnosti

Upisování akcií – veřejná nabídka Při založení akciové společnosti může docházet k upisování akcií, kdy si budoucí akcionáři akcie objednávají a skládají minimálně 10% jejich jmenovité hodnoty. Od zakladatelů obdrží upisovací list, který je po zapsání společnosti do obchodního rejstříku vyměněn za zatímní list a po splacení částky za objednané akcie vyměněn za akcii.

Druhy akcií:

• na jméno – na akcii je uvedeno jméno majitele a převod na třetí osobu může být uskutečněn rubopisem (zápisem na rubu akcie)

• na majitele – jméno vlastníka na akcií není uvedeno a je převoditelná předáním akcie novému majiteli

Zvláštním typem akcií jsou:

• zaměstnanecké akcie

 jsou vždy na jméno a jsou převoditelné pouze mezi zaměstnanci nebo důchodci, kteří odešli do důchodu z této firmy

• prioritní akcie

 její majitel má přednostní právo na dividendu, ale nemá hlasovací právo na valné hromadě

Jmenovitá hodnota je hodnota, která je na akcii uvedena Kurz (tržní hodnota); cena, za kterou se akcie obchoduje Dividenda = vnos akcie, o její výši rozhoduje vlaná hromada na základě hospodářského výsledku.

Listinná akcie

• Skládá se:

 Plášť: obsahuje povinné náležitosti akcie (druh, počet, jmenovitou hodnotu akcie atd.)

 Kupónový arch: obsahuje kupóny pro výplatu dividend, která se uskutečňuje jednou za rok Posledním kupónem archu je talon, který slouží k vydání nového kupónového archu.

KONOSAMENT (nákladní list)

• je cenný papír, který vyjadřuje právo nakládat s určitým zbožím

• vzniká v okamžiku, kdy dodavatel předá zboží přepravci a ten vystaví potvrzení o tom, že bylo zboží naloženo. S konosamentem si může odběratel vyzvednout zboží u přepravce

• může být využit jako záruka za úvěr nebo může být prodán

• využívá se při platebním styku, aby měl dodavatel jistotu, že dostane za zboží zaplaceno

WARANT (skladní list)

• cenný papír vyjadřující právo nakládat se zbožím, které je uloženo ve skladě

• může být využit jako záruku za věr nebo může být prodán

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ

Investiční společnosti shromažďují prostředky od malých střadatelů, které pak investují. Za tímto účelem zakládají :

 Investiční fondy

 Podílové fondy

⇒ tyto zakládají většinou banky, čímž se rozšiřuji svou činnost

A, Podílové fondy Vydávají tzv. podílové listy, jejichž prodejem získává fond prostředky k obchodování s CP ⇒ kolektivní investování

Podílové listy • Vyjadřuje podíl na majetku a zisku podílového fondu

• Na rozdíl od majitele akcie nemá majitel podílového listu právo

 Rozhodovat o hospodaření společnosti

 Podílet se na řízení podílového fondu

• Podílové listy jsou vydávány podílovými fondy ⇒ podílové fondy se zabývají kolektivním investováním, které tím získávají kapitál k obchodování s cennými papíry.

Otevřené podílové fondy

• Podílové listy vydávané těmito fondy (emise jejich podílových listů není omezena ani časem ani velikosti emise) obvykle nejsou obchodovatelné na burze, ale jejich majitel má právo na to, aby jeho podíl odkoupil zpět podílový fond. (Tím se liší od investičního fondu, protože akcie nelze vrátit emitentovi, ale pouze prodat na finančním trhu)

Uzavřené podílové fondy

• Podílové listy vydávané těmito fondy (emise jejich podílových listů je limitována velikosti emise nebo časem) jsou obchodovatelné na burze, ale jejich majitel nemá nárok na to, aby podílový fondy odkoupil jeho podíl zpět

B, Investiční fondy

• Pro krátkodobé vklady a pro dlouhodobé vklady (investují do obligací a akcií)

• Je to akciová společnost, na vložené prostředky se vydávají akcie se stejnými právy jako u jiných CP (právo na dividendu a podíl na řízení společnosti)

ÚČTOVÁNÍ SMĚNEK

Účtování směnky k inkasu (rimesy)

• Při nedostatku peněžních prostředků může odběratel uhradit svou pohledávku vlastní směnkou nebo akceptovanou cizí směnkou

• Přijetím směnky u dodavatelé se změní obchodní pohledávka za odběratelem v pohledávku směnečnou. ⇒ Účtuje se na účtu 312 – Směnky k inkasu

• Směnky se oceňuji v pořizovací ceně tj. v hodnotě pohledávky.

Účtování směnky k úhradě (traty)

• Pokud podnik hradí svůj závazek vůči dodavateli předanou směnkou, mění se obchodní závazek v závazek směnečný – Zaúčtuje se na účet 322 – Směnky k úhradě na stranu D a sníží se obchodní závazek na účtu 321 – Závazky z obchodních vztahů na straně MD

• Rozdíl mezi částkou na faktuře o směnečnou sumou je úrok, který se účtuje na účtu 562 – Úroky. Úhradou směnky v den splatnosti se sníží náš směnečný závazek. I peněžní prostředky na účtě.

REZERVAČNÍ ODDĚLENÍ HOTELU

Rezervace ubytování se zaznamenává buď:

• zapsáním do knihy rezervací

• pomocí počítače

Při přijímání rezervují je automaticky kontrolován stav obsazenosti hotelu a podle toho je rezervace přijata. Je vhodné vést evidenci i těch objednávek na ubytování, které nemohly být přijaty – tyto objednávky zapisujeme do zvláštního seznamu (waiting list). V případě, že se uvolní kapacita můžeme čekatele na ubytování vyrozumět a ubytování mu zajistit.

Rezervace (objednávka ubytování):

• ústní (osobně v hotelu)

• telefonicky

• faxem

• e-mailem

• dopisem

Příjme-li hotel objednávku, musí ji zapsat do knihy objednávek. ⇒ musí obsahovat:

• forma objednávky

• příjmení, jméno, titul

• datum přijetí objednávky hosta

• doba pobytu (od-do)

• druh a typ pokoje

• doba příjezdu (čas – hodina)

• jméno pracovníka, který objednávku přijal

• zvláštní přání hosta, např. postýlka

Realizace objednávek Objednávky ze zahraničí:

• wouchery a šeky (které si host koupí u zahraniční cestovní kanceláře)

• zasláním vyplněného šeku v cizí měně, který je splatný v místní bance

• individuální

Objednávky z České republiky:

• potvrzením hotelu o přijetí objednávky

• v případě hromadné objednávky zaplacením zálohy

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.