Česká filosofie 20. století

25. 7. 2010 | Filozofie

lze ji rozdělit:

  1. před 2.SV
  2. po 2.SV

ad 1) dělíme:

  1. pozitivismus (Krejčí, Král, Tvrdý)
  2. filosofie vycházející z křesťanství (protestantská a katolická pozice)
  3. strukturalismus
  4. femenologie

ad b) protestantská pozice

Emanuel RÁDL (1873–1942)

  • byl profesorem na UK v Praze
  • zpočátku se zabýval biologií a fyziologií (vědec světové úrovně); před 1.SV publikoval práce z biologie, zejména své syntetické „Dějiny vývoje teorií v biologii 19.století“
  • zabývá se poznáním pravých morálních hodnot
  • usiluje o spojení vědy s vírou
  • základní osou jeho filosofie jsou otázky „empirické vědy“ a „nadosobní pravdy“; problém teologický(smysl věcí, vývoje, dějin) a praktický (/osobní angažovanost, aktivita a mravní odpovědnost člověka)

katolická pozice

  • filosofové byli ovlivňováni novotomismem, představitel Dominik PECKA, Jaroslav DURYCH

ad c) strukturalismus

rozvíjí se od 20.let, představitelé Jan MUKAŘOVSKÝ (1891–1975), Josef Ludvík FIŠER (1894–1973)

ad d) femenologie

Jan PATOČKA ( 1907-.1977)

  • působil na UK v Praze, od 70.let mu byla výuka znemožněna, aktivně vystupoval v oppozici proti oficiální moci, byl jedním z prvních mluvčí Charty 77;
  • ústředním tématem jeho filosofie je hledání uceleného obrazu světa a místa člověka v něm
  • snaží se ukázat člověku cestu z přetechnizo­vaného, odcizeného světa
  • dílo: Přirozený svět jako filosofický problém

Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové

Platón a Evropa

Kacířské eseje o filosofii dějin

ad 2) je třeba si uvědomit, že jedinou přístupnou filosofií po r. 1948 byla oficiální filosofií filosofie marxistická a proudy, které se nepříčily této filosofii. Mnozí nemarxističtí filosofové působili

  1. v exilu nebo
  2. zůstali v ČSSR a nemohli publikovat oficiálně

ad a) v exilu:

Ferdinand PEROUTKA (1895–1978)

  • v meziválečném období vedl deník Přítomnost
  • patří k tzv. poúnorové emigraci
  • díla: Jací jsme

Budování státu I.-IV.

Ivan SVITÁK ( 1925–1995)

  • v letech 1970–1989 působil na univerzitě v Kalifornii, v roce 1990 se vrátil z emigrace
  • v 60.letech reprezentoval tzv. „revizionistický“ marxismus, levicové pozice zastával i v současnosti

Václav BĚLOHRADSKÝ (1944)

  • profesor sociologie na univerzitě v Janově, známý svými sociologicko-filosofickými úvahami, eseji, přednáškami

ad b) zůstali v ČSSR a nemohli publikovat oficiálně:

Josef ŠAFAŘÍK(1907–1992)

  • žil v Brně
  • v r. 1947 publikoval „Sedm listů Melinovi“ – eseje o tom, co v moderním světě „ohrožuje základy lidského bytí“
  • dále publikoval v samizdatech

Milan MACHOVEC (1925)

  • původně profesor na filosofické fakultě UK
  • zabývá se problematikou dějin českého myšlení, etikou, otázkami náboženství

Karel KOSÍK ( 1926)

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

  • původně profesor na filosofické fakultě UK
  • zabývá se historií českého myšlení
  • nejznámnější dílo –„Dialektika konkrétního“ (1965)

další představitelé: Ladislav Hejdánek, Josef Zumr, Zbyněk Fišer