Austrálie, Oceánie, Polární oblasti a oceány

1. Austrálie

2. Oceánie – Papua-Nová Guinea, Havajské ostrovy, Nový Zéland

3. Polární oblasti – Arktida, Antarktida

4. Světový oceán – Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní (ledový) oceán

A) Austrálie

„země protinožců“ – J polokoule; nejmenší kontinent, asi 9 mil km2; podobná Kanadě (státně, zemědělstvím)
státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealth (hlavou královna; zastoupena gen. guvernérem)
- federace 6 států a 2 teritorií (Severní teritorium, teritorium hlavního města)
hlavní město: Canberra; další města – Sydney, Melbourne, Perth, Brisbane, Adelaide; Hobart (Tasmánie)
obyvatelstvo: nerovnoměrné rozmístění, většina na JV pobřeží; vnitrozemí – periferie, nízké zalidnění na km2
- vysoká urbanizace 60 % v 5 největších městech
- potomci Evropanů (92 %); menšina domorodců (Aboridžinci); přistěhovalci z Asie, Afriky, Oceánie
- vysoká střední délka života, téměř 100% gramotnost, velmi nízká kojenecká úmrtnost
- náboženství – křesťanství (protestanté i katolíci)
přírodní poměry:
- Západoaustralská plošina – Velká Viktoriina, Gibsonova, Velká písečná poušť, Tanami
- Středoaustralská pánev – Velká artéská pánev (zdroje podzemních vod); nejnižší místo – Eyerovo jezero
- Jihoaustralské hory; Východoaustralská hory – Velké předělové pohoří, Australské Alpy (Mt. Kosciuszko)
- Yorský poloostrov, Velký australský záliv, Carpentarský záliv, Spencerův záliv, Žraločí zátoka, Tasmánie
- málo vyvinutá říční síť, vodní stavy silně kolísají – creeky (periodické řeky, obdoba afrických vádí)
- více než polovina území – bezodtoké oblasti; největší řeka Murray s přítokem Darling
- Eyerovo (největší); Torrensovo, Gairdnerovo, Mackay
podnebí: S – tropické vlhké; tropické suché; subtropické; mírné – Tasmánie (mimo S)
- nejsušší světadíly; tropické cyklóny (místní označení willy-willy)
rostlinstvo: zvláštní ráz, vegetační pásy – tropické deštné lesy, savany, pouště a polopouště, tvrdolisté lesy
- blahovičník (eukalyptus);
živočišstvo: mnoho endemitů – vejcorodí savci (ptakopysk, ježura); vačnatci (klokan, koala, vakoveverka)
- krokodýli; ryby – bahník australský; ptáci – emu, papoušci; termiti; pes dingo
- ochrana přírody – Velký bariérový útes – korály
nerostné bohatství: obrovské, vývozní – bauxit, rudy železa, uranu, manganu, mědi, zinku, olova, niklu
- fosfáty, stříbro, zlato, zirkonium, diamanty, titan, opály, ropa a zemní plyn
hospodářství: vyspělý stát (těžba a vývoz surovin; vyspělý průmysl i zemědělství)
- největší obchodní partner a odběratel surovin – Japonsko
- průmysl: zpracovatelský – mnohostranný, hlavně u velkých měst
  - hutnický – barevná i černá metalurgie (Nový Jižní Wales); strojírenský (dopravní prostředky)
  - těžební a stavební stroje; chemický (rafinerie); textilní (vlna, umělá vlákna); potravinářský
- zemědělství: významné postavení ve světě, vyspělé (srovnatelné s Kanadou); hlavně JV
  - silné živočišné – farmářský způsob; chov ovcí (1. místo světově, pro vlnu i maso); chov skotu
  - rostlinná – pšenice (světová obilnice); ječmen, oves, bavlník, cukrová třtina, rýže, vinná réva
    - ovoce (citrusy, jablka, hrušky, broskve); brambory, luskoviny, olejniny
  - lesnictví (těžba dřeva na Yorském poloostrově); rybolov
doprava: všechny druhy dopravy; „létající doktoři“, školství po telefonu a internetu – periferní oblasti
- silniční – autovlak (tahač s několika přívěsy); lesní dálnice
- železniční – nejhustší síť na J, JV, JZ; nestejný rozchod kolejí
  - transkontinentální trať Perth-Melbourne (Indian-Pacific)
- námořní – hlavně vývoz surovin; přístavy – Brisbane, Sydney, Melbourne, Adelaide, Perth, Newcastle
- letecká – spojení s ostatními kontinenty, ale i hustá síť vnitrostátních linek
  - největší letiště – Sydney, Brisbane, Melbourne, Perth, Darwin

B) Oceánie

souhrnné označení ostrovů v Tichém oceánu
dělení ostrovů dle původu:

pevninské (kontinentální) – Nová Guinea, …
sopečné – Havajské ostrovy (patřící USA), …
- sopka Mauna Loa; nejvyšší hora planety – Mauna Kea; ale asi 6000 m pod mořskou hladinou
korálové (atoly) – Vánoční ostrov, …

členění Oceánie:

Melanésie – černé ostrovy
- Fidži, Vanuatu, Nová Kaledonie, Šalamounovy ostrovy, Papua-Nová Guinea, …
Mikronésie – malé ostrovy
- Palau, Marshallovy ostrovy, Guam, Kiribati, …
Polynésie – mnoho ostrovů
- Cookovy ostrovy, Společenské ostrovy, Tonga, Samoa
- Nový Zéland – někdy součást Polynésie, jindy samostatnou skupinou

obyvatelstvo: celý region okolo 13 mil. obyvatel; domorodé kmeny, menšiny přistěhovalců
podnebí: od rovníkového po mírné; nejvíce srážek světa na ostrově Kauai (Havajské ostrovy)
- cyklóny – na Z označení tajfun, na V označení hurikán
hospodářství:
- průmysl: těžební – vzácná dřeva, nikl (Nová Kaledonie), fosfáty (Nauru)
- zemědělství: rostlinná – cukrová třtina, banány, kakao, palmy (hlavně kokosová); rybolov
- cestovní ruch
doprava: hlavně letecká, námořní; v rámci vnitrozemí ostrovů silniční

Papua-Nová Guinea

V část ostrova Nová Guinea; Z část patří Indonésii (Z Papua)
státní zřízení: konstituční monarchie; člen Commonwealth (hlavou královna, zastoupena gen. guvernérem)
hlavní město: Port Moresby
úřední jazyk: angličtina
obyvatelstvo: Papuánci (melanéská skupina); asi 7 mil. obyvatel
nerostné bohatství: těžba mědi, zlata, manganu
hospodářství:
- průmysl: těžební; zpracovatelský (dřevozpracující, potravinářský – kopra (kokosy), tabák)
- zemědělství: tropické plodiny; tropické dřeviny; tabák

Havajské ostrovy

souostroví – hlavní ostrovy Hawaii, Oahu (záliv Pearl Harbor), Kauai, Maui
státní zřízení: 50. stát USA
hlavní město: Honolulu (na ostrově Oahu)
úřední jazyk: angličtina
obyvatelstvo: 1,3 mil. obyvatel
přírodní poměry: ostrov sopečného původu – černý písek, největší sopka Oceánie Mauna Loa
- Mauna Kea – absolutně nejvyšší hora světa, ale 6000 m pod hladinou moře
podnebí: tropické – nejvíce srážek na světě (ostrov Kauai, 12000 mm/rok)
hospodářství: hlavní cestovní ruch (centrum ostrov Oahu – Honolulu, Pearl Harbor)
- zemědělství: cukrová třtina, ananasy, káva; tradiční rybolov

Nový Zéland

řazen zvlášť nebo jako součást Polynésie; 2 hlavní ostrovy
- S („ostrov ohně“) – zvlněný, aktivní sopky a gejzíry (světové velikostí), vodopády
- J („ostrov ledu“) – hornatý s ledovci, pohoří Jižní Alpy; na Z pobřeží fjordy
státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealth (formálně královna, zastupuje gen. guvernér)
hlavní město: Wellington; největší město – Auckland
úřední jazyk: angličtina, maorština
obyvatelstvo: potomci Evropanů; původní (asi 10 %) – Maorové – polynéského původu
podnebí: subtropické; mírné (vlhké, přímořské)
rostlinstvo: smrk kauri, pabuk, stromové kapradiny
živočišstvo: starobylé druhy, chybí savci; endemité – kivi jižní, haterie novozélandská, vyhynulý pták moa
nerostné bohatství: biomasa, uhlí, železná ruda, písek a vápenec
hospodářství: patří k nejvyspělejším zemím
- průmysl: energetika (80 % hydroelektrárny, 5 % geotermální)
  - zpracovatelský – potravinářský (mléčné; masné; ovoce); strojírenský; chemický; hutnický
    - dřevozpracující – stavební dřevo (vývoz do Japonska); papírenský (celulóza, papír)
- zemědělství: živočišná – chov ovcí (vlna, maso – největší vývoz); dobytek (mléko);
  - rostlinná – kiwi, obiloviny; lesnictví

C) Polární oblasti

Arktida

Severní polární oblast
vymezení – Severní ledový oceán + nejsevernější části Evropy a Asie, Island, Grónsko, nejsevernější části Ameriky
hranice se subpolární oblastí – červencová izoterma 10 °C (rozhraní tundra/tajga)
rozloha asi 26,4 mil. km2; zalednění – mořský led asi 12 mil. km2, pevninský ledovec přes 2 mil. km2
obyvatelstvo: řídké osídlení – přistěhovalí běloši; Inuité (Eskymáci); Laponci, Něnci (kočovní), Jakuti, Čukčové
- poznávali Vikingové, R. Amundsen, F. Nansen, Fr. Běhounek
- 1. člověk na Severním pólu – Robert E. Peary (1909)
podnebí: polární (arktické); průměrná lednová teplota vzduchu záporná až 0 °C, v červenci až 10 °C
- srážky v centrální části malé (100–150 mm/rok), okrajové oblasti 200–400 mm/rok; sněhové
rostlinstvo: 2 vegetační pásy – polární pustiny; tundry (mechy, lišejníky, vytrvalé byliny, zakrslé keře a stromy)
živočišstvo: ryby (tresky, platýzi), velryby, mroži, tuleni; medvěd lední, liška polární, zajíc, sob, vodní ptáci
- v létě hmyz (hlavě komáři)
nerostné bohatství: ropa, zemní plyn (Aljaška, S. Ruska, Arktické ostrovy); černé uhlí (Špicberky)
zemědělství: rybolov – okrajové části oceánu pod vlivem teplého mořského proudu
doprava: obtížná, nepravidelná – ledoborce; Severní mořská cesta (podél pobřeží Ruska)

Antarktida

střední část jižní polární oblasti; rozloha asi 13,2 mil. km2; včetně šelfového ledu a ostrovů 14,1 mil. km2
dělení – V Antarktida (sopka Mt. Erebus); Z Antarktida (Ellsworthovo pohoří – Vinson Massif)
obyvatelstvo: není trvalé osídlení, pouze vědecké stanice
- 1. člověk na Jižním pólu – R. Amundsen (1911)
přírodní poměry: základ povrchu tvoří antarktický štít; shodná geologická stavba s J Amerikou, Afrikou
- 96% pokrytí ledovcem, průměrná mocnost 2200 m, maximální mocnost 4776 m
- na ½ pobřeží sestup ledovce do moře = šelfové ledovce; místa bez ledu – antarktické oázy
- (jurské) masivy i jednotlivé skály vyčnívající nad ledovcový příkrov (nunatak)
- ledovcové kryptodeprese – ledovec na pevnině sahá pod úroveň mořské hladiny
podnebí: polární (většinou pevninské); nejstudenější a největrnější světadíl (chladnější než Arktida)
- extrémní sucho a chlad, světové minimum – stanice Vostok (-89,2 °C)
  - průměr v zimě kolem -60 °C, průměr v létě kolem -40 °C
- na pobřeží tepleji, nejvyšší zjištěná teplota vzduchu 10 °C
- sněhové bouře, silné větry, mlhy, ozonová díra
rostlinstvo: vegetační pás polárních pustin; mechy, lišejníky, asi 10 druhů krytosemenných rostlin
živočišstvo: velryby, delfíni, lachtani, rypouš sloní, tučňáci (pouze na J polokouli, ne na S!)
- albatrosi, buřňáci, ryby (tuňák), korýši (krevety), hvězdice, ježovky, medúzy, hlavonožci, houbovci
nerostné bohatství: nelze je využívat; uhlí, ropa a zemní plyn (na šelfu), diamanty, slídy, grafit
- rudy – železo, měď, cín, stříbro, uran
žádné využití; ale přesto sféra zájmu různých zemí, proběhly v minulosti střety
- → 1959 Antarktická smlouva – světadíl bez hranic, pouze mírové a vědecké užívání
  - zákaz těžby, zkoušek jaderných zbraní, budování vojenských základen

D) Světový oceán

souhrnné označení pro všechny oceány a moře – 71 % zemského povrchu (361 mil. km2)
- 5 oceánů (seřazeny dle velikosti)
  - Tichý (Pacifický/Velký) oceán, Atlantský, Indický, Severní ledový (Arktický), Jižní ledový
- součástí jsou moře, zálivy, zátoky, průlivy (úžiny)
střední hloubka 3700 m; maximální hloubka 11034 m – Mariánský příkop)
průměrná salinita 35 ‰
hospodářský význam:
- rybolov – hlavní zóna světového rybolovu – pobřežní šelfové oblasti (místa výstupu hlubinných vod)
  - přes 90 % ryby, další organismy – velryby, řasy, bezobratlí (měkkýši, korály, …)
- nerostné suroviny – ropa, zemní plyn (dna kontinentálního šelfu – Perský, Mexický záliv, …)
  - kuchyňská sůl (1/3 světové spotřeby); hořčík, brom; konkrece železo-mangan (dna pánví)
  - další kovy (nikl, měď, kobalt); pobřežní zóny – těžké kovy, fosfority, síra
  - podmořská těžba uhlí (USA, Japonsko, VB)
- pitná voda – odsolování mořské
- námořní doprava
- energetika – přílivové elektrárny (Francie); energie mořských proudů a vlnění
znečištění – havárie ropných tankerů, škodliviny z řek, odpadní vody ze sídel, lodní doprava,
- atmosférou (déšť, vítr), jedovaté chemické látky (na mořském dně; odpady z jaderných elektráren)
pobřežní moře (teritoriální vody) – maximálně 12 námořních mil (asi 22,2 km) od pevninské hranice státu

Tichý oceán

hodně ostrovů a souostroví – např. Havajské o-vy, Kodiak, Galapágy, Velké a Malé Sundy, Japonské o-vy, Taiwan, Kurily, Sachalin, …
okrajové části – Filipínské, Korálové, Jihočínské, Tasmanovo, Beringovo, Japonské, Ochotské moře
reliéf – Východopacifický hřbet; podmořské hory (guyot), pevninský šelf (proměnlivá šířka)
- hlubokomořské příkopy – Mariánský, Tonžský, Filipínský, Boninský, Kermadecký
„ohnivý kruh“ (cirkumpacifický) – místa zemětřesení a sopečné činnosti, na obvodu 2/3 vulkánů, vlny tsunami
podnebí: V – pasáty; Z – monzuny, časté tajfuny; El Niňo – oteplení vod západního pobřeží J Ameriky
mořské proudy: Severní a Jižní rovníkový proud, Rovníkový protiproud, Kuro-šio, Oja-šio, Severopacifický,
- Aljašský (Aleutský), Kalifornský, Peruánský (Humboldtův)
rostlinstvo: plovoucí ostrovy a „podmořské lesy“ – tvořeny stélkami chaluh
živočišstvo: lachtan, vydra mořská, sviňucha, sardel ančovička, sleď, losos, sardinka, tuňák, velryby
hospodářský význam:
- námořní doprava – Panamský průplav – spojení s Atlantským oceánem, vybudován 1914
  - hlavní přístavy – Singapur, Kóbe, Chiba, Nagoja, Yokohama, Shanghai, Hongkong, Sydney,
    - Los Angeles, San Francisco, Vancouver
- nerostné suroviny – ropa a zemní plyn na šelfech; perspektivní manganové konkrece (dno)
- rybolov – hlavní oblast světového rybolovu – SZ Pacifiku, Z pobřeží J Ameriky
- cestovní ruch – Havajské ostrovy, Tahiti, pobřeží Jihočínského moře

Atlantský oceán

okrajové části – Grónské, Irmingerovo, Labradorské, Sargasové, Karibské, Norské, Severní, Baltské, Středozemní, Weddelovo moře; Mexický záliv, Lamanšský průliv
typický reliéf – Středoatlantský hřbet – uprostřed oceánu, místy vyčnívají ostrovy
- dlouhé horské pásmo; osou úzké hluboké údolí (rift)
  - častá zemětřesení, výlevy sopek
mořské proudy: Severní rovníkový proud, Rovníkový protiproud (poblíž Afriky označován jako Guinejský proud),
- Jižní rovníkový proud – 2 větve poblíž Jižní Ameriky
  - S – spojení se Severním rovníkovým → Guyanský, Karibský, Antilský, Golfský
    - Golfský je od 40° z. d. Severoatlantský proud
      - větve – Irmingerův, Norský, Špicberský, Kanárský, Labradorský
  - J – Brazilský proud, Benguelský proud
největší dmutí – záliv Fundy (až 20 m)
salinita – největší kolem obratníků; menší v rovníkových oblastech a chladnějších mořích (Baltské, …)
rostlinstvo: velké plochy řasových luk – Sargassové moře (Sargassum – hroznovice)
živočišstvo: sledi, tresky, tuňáci, makrely, lososi, krill
hospodářský význam:
- rybolov – hlavní loviště při Newfoundlandu, pobřeží Islandu, Severní a Norské moře, JV pobřeží J Am.
- nerostné suroviny – ropa a zemní plyn – šelf Severního moře a Mexického zálivu,
  - Venezuelský a Guinejský záliv; dopravováno tankery, podmořskými ropovody a plynovody
  - kuchyňská sůl – pobřeží Středozemního moře
- námořní doprava – nejfrekventovanější spojení Z Evropa-S Amerika
  - nejdůležitější přístavy – Rotterdam, Londýn, Hamburg, Antverpy, Le Havre, Marseille, Dakar,
    - Cape Town, Buenos Aires, Salvador, Santos, Recife, Belém, New Orleans, NYC, Houston, Boston, Philadelphia
  - Panamský průplav – spojení s Tichým oceánem; Suezský průplav – spojení s Indickým o.
- mezikontinentální letecké a telekomunikační linky
- cestovní ruch – Středozemní moře, Karibské moře, pobřeží Floridy

Indický oceán

okrajové části – Andamanské, Arabské, Rudé, Timorské moře
- Adenský, Bengálský, Ománský, Perský, Velký australský záliv
- průlivy – Bab al-Mandab, Hormuzský, Malacký, Mosambický
ostrovy pevninské, sopečné, korálové – např. Madagaskar, Cejlon, Komory, Maskarény, Maledivy, Nikobary, Andamany, Lakadivy, Zanzibar, Seychely
poloostrovy: Sinajský, Somálský, Arabský, Přední a Zadní Indie, Malajský
reliéf – hřbet Středoindický, Západoindický, Východoindický
- největší hlubokomořský příkup – Sundský (Jávský)
podnebí: převážně tropický a subtropický pás; S – monzunové; J – JV pasáty, bouřlivé Z větry
- J – časté tropické bouře, tropické cyklóny
mořské proudy: S – Monzunový příhon; Rovníkový protiproud; J – Jižní rovníkový proud
vyšší salinita; největší v Rudém moři a v Perském zálivu
hospodářský význam
- nerostné suroviny – ropa a zemní plyn (šelf Perského zálivu, ropné přístavy)
  - kuchyňská sůl – pobřeží Rudého moře
- pitná voda – odsolováním mořské vody (SAE, Kuvajt)
- námořní doprava – ropné tankery, dále rudy a zemědělské produkty
  - hlavní trasy přes Suezský průplav
  - přístavy – Rás Tannura, Miná al-Ahmadí, Maputo, Durban, Richard’s Bay, Perth, Kalkata, Chennai
- rybolov – pouze místní význam

Severní ledový oceán

většina za polárním kruhem, pokryta ledem; Arktida – viz výše; členité pobřeží
- jen okrajová moře v létě částečně rozmrzají
okrajové části – Baffinův záliv; Barentsovo, Bílé, Pečorské, Beaufortovo, Čukotské, Grónské, Karské, Laptěvů, Východosibiřské moře
ostrovy – Grónsko, Arktické, Island, Faerské, Shetlandy, Lofoty, Špicberky, …
poloostrovy – Skandinávský, Kola, Jamal, Tajmyr, Čukotský, …
povrch: podmořské hřbety – Gakkelův (Středoarktický), Lomonosův, Mendělejův
- hlubokooceánské pánve – Nansenova, Kanadská, Wrangelova, …
mořské proudy: pobřeží S Evropy nezamrzá – vliv teplého mořského proudu
- větve Severoatlantského proudu – Irmingerův, Norský, Špicberský
- studené mořské proudy – Labradorský, Východogrónský
nižší salinita – přítok z řek, nízký výpar
podnebí: studené, severní arktický pás
živočišstvo: kytovci (velryba, narval), ploutvonožci (tuleň, mrož), medvěd lední, ptáci (racci, alky)
hospodářský význam:
- námořní doprava – složitá, jen okrajová moře, v létě; jinak ledoborce
  - Severní mořská cesta – podél pobřeží Ruska; přístavy Murmansk, Archangelsk
- nerostné suroviny – ropa, zemní plyn (dno šelfových moří – pobřeží Aljašky, Obský záliv)
- rybolov – jen část ovlivněná teplým mořským proudem; treska, sleď, platýz, mořský okoun
- vědecké a meteorologické stanice
- letecké linky