Problematika věcného zpracování lékařské a přírodovědné literatury

Přírodní vědy: vznik v 18. století nejstarší vědou je matematika zkoumají projevy živé a neživé přírody dělí se: hmota (fyzika, chemie), život (biologie, botanika, zoologie), člověk (anatomie, genetika, fyziologie), země (geologie, panteologie, mineralogie, meteorologie), vesmír (astronomie, astrofyzika, astronomie), matematika specifickým podoborem je lékařství aktuálnosti informací je 8 let velmi rychle se mění – díky rychlému vývoji techniky specifickým podoborem […]

číst více

Informační management

Informační společnost: = znalostní společnost, postindustriální společnost autor výrazu: Peter Drucker charakteristika inf. společnost = velké množství informací, na nichž závisí kvalita života, sociální změny a ekonomický rozvoj rozvoj inf. společnosti je ovlivněn rozvojem inf. technologií (zejména internetem) rozdíl mezi industriální a informační spol.: industriální klade důraz na výrobní odvětví, informační na odvětví zpracování informací Management: […]

číst více

Reprografické služby v knihovnách

Reprografie (z řečtiny – repros = opakovat, grafain = psát) = vytváření opakovaného písemného sdělení nejstarší reprografická metoda: kymografie (= reprografie založená na kyanidech, je to jedovaté > už se to nepoužívá) Jednotlivé metody reprografie diazografie termografie elektrografie digitální zobrazení fotografie Reprografické metody konverze informace = převedení informace do reprograficky zpracovatelné formy (dvourozměrná předloha – papír) transformace informace = […]

číst více

Automatizované knihovnické a informační systémy

automatizace = zavádění PC do systému knihoven (práci na PC řídí knihovník) – ulehčení rutinních prací, pokrok v úrovni poskytovaných služeb, zlevnění provozu knihovny, snadnější přístup čtenářů k informacím, … nástup v 70. letech  sálové počítače (sálový počítač dokázal zpracovat jen jedu část práce) Vývoj AKIS 1. etapa (konec 60. let) sálová PC, diskové paměti, tisk bez háčků, více úloh najednou vstupní média: […]

číst více

Technologie informačního průmyslu

Informační průmysl (vznik po 2. sv. válce) zabývá se získáváním, zpracováváním a zpřístupňováním in­f. opírá se o teorii informace (přenos, kódování a měření inf.) je to hospodářské odvětví, do kterého patří kromě HW a SW i periferní zařízení, zařízení přenosu, zpřístupňování a reprodukce informací, všechny druhy služeb zabezpečující realizaci inf. procesů s max. využitím výpočetní techniky a technologií proč vznikl: existence […]

číst více

Úkoly knihoven v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých

  Charakteristika dospělého čtenáře: nejpočetnější skupina v knihovnách znakem dospělosti je fyzická vyspělost pro vykonávání životní činnosti pro dosažení dospělosti byla stanovena věková hranice 18 let po stránce biologické je jedinec dospělejší dříve než po stránce společenské (sociální) Období do 30 let je dokončen tělesný růst, psychický vývoj myšlení dosahuje vyššího stupně dochází k utváření a zpevňování nových sociálních […]

číst více

Psychologie čtenářů, vývoj čtenářských zájmů

Psychologie čtenáře: Psychologie v polovině 19. stol. se odštěpila od filozofie zabývá se psychickými jevy jako je prožívání citů, poznání = vnitřní proces, který se na venek projevuje chováním, pohyby a řečí dělí se: obecná psychologie – studuje zákonitosti lidské psychiky, uplatňuje vývojové i srovnávací aspekty a aspekty biologické a společenské determinace psychiky vývojová psychologie – zkoumá vývoj lidské […]

číst více

Četba dětí středního a staršího školního věku, informatická výchova ve školách

Věkové zvláštnosti dětí:  kolem 11 a 12 roku se projevuje výběrovost četby (projev aktuálního čtenářského zájmu) — výběr knihy, která přináší uspokojení Střední školní věk: 10 – 14 let přichází značný zájem o četbu (předvším dobrodružná literatura, cestopisy, báje, pověsti, příroda, literatura se sportovní tématikou, …) četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, logičtější uvažování — umělecko-naučná lit., vědecko-populární lit. začínají […]

číst více

Četba dětí mladšího školního věku, podíl knihoven na rozvoji čtenářství

  Mladší školní věk (6– 1O let): teprve se zvládnutím techniky čtení se objevuje skutečný čtenářský zájem nástup do školy – hra ustupuje do pozadí hlavní roli získává povinnost = objevuje se objektivní čtení (říkanky, pohádky, příběhy ze školního prostředí) dobrodružné příběhy, humorné příběhy, zájem o učivo (pravěk, zvířata) delší doba soustředění více se soustředí na techniku […]

číst více

Četba dětí předškolního věku. Práce s nimi v knihovnách

zahrnuje období od prenatálního vývoje přes nemluvně, batole až po předškolní věk (těhotenství – 6 let) prenatální vývoj a nemluvně ( – 9 měsíců – 1 rok) psychologie se snaží utvářet již v ranném věku = i v těhotenství způsobem života matky a její psychickou pohodou ONTOGENEZE – průběh individuálního vývoje psychiky běžné urychlení vývoje v jednotlivých obdobích o 2 – 3 roky Batole (1 – 3 roky) dítě si osvojuje […]

číst více