Zásoby

= stála aktiva

• Dlouhodobý majetek tvoří 3. skupiny majetku:

  1. Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)
  2. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)
  3. Dlouhodobý finanční majetek (DFM)

• Zahrnutí majetku mezi dlouhodobý majetek je dáno:

 dlouhodobostí jeho používání nebo vlastnění (doba delší než 1 rok)

 jeho postupnou spotřebou – opotřebováním (tj. přenášení hodnoty majetku postupně do vytvářeného výrobků, práce nebo služby)

 limitem cen

1. Dlouhodobý nehmotný majetek

• je majetek, který má nehmotnou podstatu a dobu použitelnosti delší než 1 rok

• vstupní cena je vyšší než 60 000,–

• zřizovací výdaje

= jsou výdaje spojené se založením nového podniku, např. soudní a notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, odměny za poradenské služby a nájemné předcházející otevření účetních knih (od založení např. valnou hromadou do vzniku zápisu v obchodním rejstříku) 011 – Zřizovací výdaje

• nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

= např. technologické postupy, projekty, receptury (pokud nejsou předmětem např. autorských práv) 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

• software

= pokud byl zakoupen samostatně (není součástí dodávky hardwaru nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování) 013 – Software

• ocenitelná práva

= licence, patenty, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní činnosti (např. KNOW – HOW) 014 – Ocenitelná práva

• goodwill

= dobré jméno podniku, výrobku nebo služby (rozdíl mezi oceněním podniku nabyvatele a oceněním znalcem) 015 – Goodwill

• ostatní DNM

= vše co nelze zařadit na účet 011 – 015 např. drobný nehmotný dlouhodobý majetek – vstupní cena je nižší než 60 000,– a doba použitelnosti je delší než 1 rok (pokud účetní jednotka rozhodne, že jej nezařadí do DNM účtuje se na účte 518 – Ostatní služby

2. Dlouhodobý hmotný majetek

Odepisovaný

 stavby (021)

= budovy, mosty, tunely, dálnice bez ohledu na pořizovací cenu

 samostatné movité věci a soubory movitých věcí (022)

= vstupní cena je vyšší než 40 000,– a doba užívání delší než 1 rok (dopravní prostředky, inventář,…)

 pěstitelské celky trvalých porostů (025)

= doba plodnosti je delší než 3 roky (vinice, chmelnice)

 základní stádo a tažná zvířata (026)

= např. plemenná stáda, dostihoví koně apod. ..bez ohledu na pořizovací cenu

 ostatní DM (029)

= drobný hmotný dlouhodobý majetek – pořizovací cena je nižší než 40 000,– a doba použitelnosti delší než 1 rok (firma se může rozhodnout zaúčtovat jej do zásob) = otvírky nových lomů = technické zhodnocení – výdaje na stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace pokud za účetní období převýšili 40 000,– Kč

Neodepisovaný

 pozemky (031)

= bez ohledu na PC

? umělecká díla a sbírky (032) = bez ohledu na Pc

3. Dlouhodobý finanční majetek

• cenné papíry a vklady dlouhodobé povahy – termínované vklady, vkladové listy, akcie, dluhopisy, které účetní jednotky pořizuje za účelem dlouhodobého investování

• půjčky poskytnuté účetní jednotkou na dobu delší než 1 rok

• pronájem nemovitostí apod.

Oceňování dlouhodobého majetku: V souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. O účetnictví

1. Pořizovací cenou nakoupení (pořízení dodavatelsky) PC = cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady (doprava, montáž, clo, pojistné,…)

2. Vlastními náklady Vytvořené vlastní činnosti Vlastní náklady = náklady přímé (jednicové) + náklady nepřímé (režijní)

3. Reprodukční PC Bezúplatně nabitý DM

Reprodukční cena = cena za kterou byl pořízen majetek v době, kdy se o něm účtuje = cena zjištěná na základě odborného odhadu, touto cenou oceňujeme majetek např.:

• získaný darováním

• zjištěný jako inventarizační přebytek

• DM – převedený z osobního vlastnictví do podnikání

• bezúplatně nabitý po ukončení finančního leasingu

• získaný v restitucí apod.

ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Vlastní kapitál

• základní kapitál podniku zapsanému v OR, jeho výše je stanovena společenskou smlouvou

• fondy tvořené ze zisku (rezervní fond – a.s., s.r.o.)

• nerozdělený VH z minulých let

• VH běžného období (zisk, ztráta)

Cizí zdroje

• majetek, který byl podniku svěřen na určitou dobu

• dlouhodobé úvěry u bank (splatnost nad jeden rok)

• krátkodobé úvěry

• závazky vůči dodavatelům

• závazky vůči zaměstnancům, vůči státu

• závazky vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

ÚČTOVÁNÍ DM

Pořízení DM

1. Nákupem

• nakoupený DM se označuje jako investice a převedením do užívání se stává dlouhodobým majetkem

• převedení do užívání se provádí na základě „zápisu o převzetí do užívání“

• náklady spojené s pořízením DM se soustřeďují na účtech :

041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku

• DPH u plátce DPH nevstupuje do PC neboť účetní jednotka je eviduje jako pohledávku za finančním úřadem

• u neplátce DPH je součástí PC dlouhodobého majetku

2. Vlastní činností

• Podniku vznikají náklady spojené s vytvořením DM, které jsouu zaúčtovany v 5-té účtové třídě = náklady

• Protože vytvořením majetku vlastní činností se podniku zvětšují aktiva, proto se této činnosti říká aktivace (náklady vytvořené se musí dostat do výnosu prostřednictvím účtové skupiny 62 – aktivace a součastně do aktiv)

⇒ takto účtujeme tehdy pokud si celý DM podnik vytvořil sám (stavební firma si postavila garáž ). Pokud podnik zajišťuje pouze dopravu nebo montáž účtujeme na účte 622– Aktivace vnitropodnikových služeb.

3. Bezúplatné nabytí a, darování

• DM získány darováním zvyšuje vlastní kapitál účetní jednotky

• účtuje se na účtě 413 – Ostatní kapitálové fondy na str. D

b, bezúplatné získání při finančním leasingu

• nedochází zde k účtování odpisů a zápis se provede na účet oprávek

• majetek je zařazen do evidence s nulovou zůstatkovou hodnotou

c, přeřazení z osobního užívání do podnikání

• podnikatel může dodatečně vložit do podnikání další majetek např. z důvodů ručení, zvýšení základního kapitálu

Vyřazení DM K vyřazení dlouhodobého majetku může dojít z mnoha důvodů:

• fyzická likvidace (důsledek poškození, opotřebení, neopravitelné závady)

• darování

• prodej

• manka a škody

• přeřazení z podnikání do osobního užívání

Mohou nastat 2 případy:

  1. Vyřazení odepsaného DM
  2. Vyřazení DM se zůstatkovou hodnotou

• jestliže podnik zjistí, že pořizovací cena dlouhodobého majetku není dosud zcela odepsána, potom účtuje podle povahy vyřazení dlouhodobého majetku zůstatkovou cenu

• ZC > 0

• ZC se zaúčtuje do nákladů na příslušný nákladový účet

a, fyzická likvidace zcela neodepsaného dlouhodobého majetku – v tomto případě jde o majetek, který už podnik z nějakého důvodu nepotřebuje, je například morálně zastaralý, mění se výroba a podobně. V protokolu o likvidaci musí být odepsání a likvidace zdůvodněny.

b, vyřazení v důsledku manka nebo škody – v tomto případě musíme dlouhodobý majetek odepsat a vyřadit. Účtujeme podle povahy manka či škody na účet 549 – Manka a škody nebo 582 – Škody. Jestliže manko nebo škoda vznikla zaviněním zaměstnance, pak můžeme předepsat příslušnou částku k náhradě jako pohledávku vůči zaměstnanci. Je možná pohledávka vůči pojišťovně.

c, vyřazení v důsledku darování – vyřazujeme-li dlouhodobý majetek tak, že ho darujeme, pak jej musíme fyzicky vyřadit a odepsat zůstatkovou cenu na účet 543 – Dary.

d, prodej dlouhodobého majetku – při prodeji dlouhodobého majetku účtujeme jeho vyřazení, zůstatkovou cenu a dále přistupuje ještě částečný odpis a fakturace.

• jestliže podnik prodává DM, který není zcela odepsán, lze do nákladů zaúčtovat jednu polovinu odpisů za dané účetní období (druhou polovinu zaúčtuje kupující)

• zbytek zůstatkové ceny zaúčtujeme na účet 541 – Zůstatková cena prodaného DNM a DHM

Analytická evidence DM

• základní evidenční jednotkou je inventární předmět (složka DNM a DHM)

• pro každý inventární předmět se zřizuje inventární karta, která musí obsahovat:

  • název nebo popis majetku, číselné označení
  • datum a způsob pořízení a uvedení do užívání
  • datum zaúčtování na příslušný majetkový účet
  • ocenění a zvolený způsob účetního a daňového odpisování
  • datum a způsob vyřazení

Význam technického úseku hotelu

• zabezpečuje fungování hotelu po technické stránce, tzn. zajišťuje bezporuchový chod všech médií (voda, plyn, elektřina, vzduchotechnika, klimatizace, vytápění)

• kotelna – záleží na zdroji vytápění (plyn, elektřina, tuhá paliva)

• strojovna – stroje chladícího zařízení (odpadní vzduch je využíván v systému klimatizace)

• prádelna

• garáže

• parkoviště

• dílny – složení vyplívá z technického vybavení a velikosti hotelu (výtaháři, instalatéři, elektrikáři, topenáři, malíři, natěrači..)

• centrální dispečink – součást hotelu (většinou v suterénu), nepřetržitý provoz, funkce – formou panelu napojena všechna centra poruchových zdrojů → odběrové diagramy (plyn, voda), chod vzduchotechniky, průtok a ohřev vody, požární hlásiče (možnost napojení na hasiče), výtahová a poplachová signalizace apod. Součástí je také kamerový systém, v případě výpadku proudu v hotelu jsou k dispozici náhradní zdroje energie.

Personální zajištění technického úseku

• ředitel TÚ

• vedoucí TÚ – zajišťuje vybavení hotelu po technické stránce, účelový nákup DHM a DNM, řídí činnost v oblasti energetiky, dopravy a požární ochrany, odpovídá za rekonstrukci hotelu a případné reklamace, organizuje a řídí práci vedoucího údržby a technického pracovníka

• vedoucí údržby – řídí činnost obsluhy výměníkové stanice střediska údržby, zajišťuje preventivní kontroly zařízení hotelu, zajišťuje odpadové hospodářství (třídění odpadu) → biologický odpad (vzniká při výrobě, zvláštní likvidace) a ostatní odpad (jde na skládky), zabezpečuje úklid okolo hotelu, zahradnické služby, zajišťuje likvidaci nepotřebných a poškozených prostředků, zajišťuje chod ostatních pomocných provozů (prádelna, ostraha, tiskárna, ubytovna pro zaměstnance)

• jsou součástí aktiv oběžného majetku

• v průběhu výrobního procesu se jednorázově spotřebovávají

• kapitál je vázán v zásobách krátkodobě

• výdaje vynaložené na pořízení zásob se vracejí podniku v tržbách. Hodnota zásob (pořizovací) je menší než 40 000,– za jednotku a doba živnosti je kratší než 1 rok. Zásoby se účtuji v účtové třídě 1– Zásoby

Podle zásad účetnictví zásoby členíme na:

1. Materiál na skladě

• základní suroviny (tvoří podstatu výrobků a zcela nebo z části do něj přicházejí př. dřevo, látka,…)

• pomocné látky (přicházejí do výrobků, ale netvoří jeho podstatu, př.: lak, knoflík, nitě,…)

• provozovací látky (nezbytné pro provoz podniku jako celku, př.: palivo, kancelářské potřeby,…)

• náhradní díly (jsou určeny k uvedení DM do původního stavu, př.: pneumatiky, blatníky,…)

• obaly (slouží k ochraně a dopravě výrobků)

• drobný hmotný majetek (jednotlivé věci, které podnik nezařadil do dlouhodobého hmotného majetku z důvodů nesplnění limitu ceny)

2. Zásoby vlastní výroby

• nedokončená výroba (produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi, nejsou již materiálem, ale ani hotovým výrobkem např. kynuté těsto nedají se prodat

• polotovary (jsou produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi, budou se ještě dokončovat nebo kompletovat, ale již se dají i samostatně prodávat, popř. knedlík, dřevěná deska, odlitek, …)

• výrobky (produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi a jsou dokončené a připravené k prodeji – oběd, boty, fotoaparát, …)

• zvířata = mladá zvířata ve výkrmu, ryby, včelstva, rašelinová zvířata, apod…

3. Zboží = již nakoupené hotové výrobky, určené k prodeji (maloobchod)

Oceňování zásob při pořízení = V souladu se zákonem o účetnictví se zásoby oceňují v tzv. historických cenách – to jsou ceny, platné v den uskutečnění peněžního případu

Zásoby oceňujeme podle toho, jakým způsobem jsme je získali:

1. Nakoupené zásoby (získané dodávky) = oceňujeme PC

PC = cena pořízení + náklady spojené s pořízením (přepravné, co, montáž, pojistné, …)

2. Vyrobené zásoby (získané vlastní výrobou) = oceňujeme vlastními náklady

Vlastní náklady = přímé (jednicové) náklady + nepřímé (režijní) náklady

3. Zásoby získané bezúplatně

(darem, převodem z osobního vlastnictví, dědictvím,…)

Oceňujeme odborným odhadem – cenou, která je obvykl v době, kdy o nabytí majetku účtujeme

Oceňování zásob při vyskladnění

1. Ve skutečných pořizovacích cenách Touto metodou lze použit pokud se cena po delší dobu nemění

2. Metoda FIFO = první do skladu, první ze skladu

• při oceňování výdeje se požívá cena posledního nákupu, tato metoda není u nás povolena

3. Metoda LIFO = poslední do skladu, první ze skladu

4. Metoda váženého aritmetického průměru

• vypočítáme průměrnou cenu v určitých intervalech • proměnlivého = po každém novém přírůstku se vypočítává nový průměr

hodnota zásob na skladě + poslední přírůstek v Kč PC = Množství zásob na skladě + poslední přírus. v množství

• periodického = průměr se nepočítá po každém novém přírůstku, ale a za delší období, max. měsíc

hodnota zásob na poč. období + hodnota přírůstku PC = množství zásob na poč. + množství přírůstků

5. Pevné skladové ceny

• stanoví se pevná cena pro určité období a jednou za období se vypočítá cenový rozdíl a proúčtují cenové odchylky

Účtování materiálových zásob

1. METODOU A

• v průběhu účetního období používáme účty 111–Pořízení materiálu (131– Poř. zboží)

• náklady spojené s pořízením se účtují na účtu 111-Pořízení materiálu (131-Poř. zboží)

• do nákladů na účet 501-Spotřeba materiálu (504-Prodané zboží) se účtuje při výdeji ze skladu

2. METODOU B

• během účetního období se účty 111-Pořízení materiálu (131-Pořízení zboží) nepoužívají, nepoužívá se ani účet 112 – Materiál na skladě (132)

• veškeré pořízené zásoby materiálu včetně vedlejších nákladů (pořizovacích) se účtují do nákladů na účet 501-Spotřeba materiálu (504-Prodané zboží)

• Evidence zásob metodou B se vyznačuje těmito znaky:

  1. V průběhu účetního období se všechny složky pořizovací ceny nakoupeného materiálu účtuje přímo do nákladů na účet 501 – Spotřeba materiálu
  2. Na konci účetního období při účetní závěrce se účtuje :

a, počáteční stav se zaúčtuje do spotřeby b, konečná zásoby zjištěná podle skaldové evidence se zaúčtuje jako snížení účtu 501–Spotřeba materiálu

• Evidence zásob dle způsobu B předpokládá:

 Pečlivé vedení skladové evidence tak, aby bylo možné v průběhu účetního období prokázat stav zásob

 Periodické provádění inventarizace materiálových zásob k 31. 12., aby se mohly zaúčtovat zjištění inventární rozdíly

Inventarizační rozdíly u zásob

• U inventarizace materiálových zásob porovnáváme skutečný stav zásob (zjištěný fyzickou inventurou) se stavem účetním (zjištěným na skladových kartách nebo v datových souborech počítače)Porovnáním se vyčísli inventarizační rozdíly, kterými mohou být manka nebo přebytky.

• Podle povahy a odpovědnosti zaměstnanců členíme manka na: zaviněná nezaviněná

• Z hlediska účtování rozeznáváme:

1. Ztráty nezaviněné = v rámci norem přirozených úbytů – přirozený úbytek si stanoví účetní jednotka sama vnitřní směrnicí – jde o ztráty způsobené hnilobou, rozprášením, vysycháním apod. Tyto ztráty se zahrnují do provozních nákladů jako dodatečná spotřeba na účet 501 – Spotřeba materiálu

2. Manka zaviněná = manka nad normy přirozených úbytků = zaviněná manka do výše norem přirozených úbytku = manka na zásobách, kde není stanoven přirozený úbytek

Tato manka musí projednat inventarizační komise a podle míry zavinění stanoví jaká částka bude předepsána k náhradě.

Účtují se na účtu 549 – Manka a škody. Předpisem náhrady vzniká pohledávka na účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci a současně výnos na účtu 648 – Ostatní provozní výnosy

Škody způsobené na zásobách (fyzická znehodnocení, požáry…) se účtují na účtu 582 – Škody

3. Přebytek = účtuje se jako provozní výnos na účtě 648 – Ostatní provozní výnosy

INVENTARIZACE

Inventura je souhrn činností, při kterých porovnáváme skutečný vztah majetku závazků podniku se stavem účetní, zjišťují se případné rozdíly, které se následně vypořádávají a odstraňují.

Inventarizace zajišťuje inventarizační komice, jmenována vedením podniku. Postupuje podle vnitřní směrnice účetní jednotky, ve které jsou stanovena práva a povinnosti komise, časový harmonogram v průběhu inventarizací, a­pod….

O průběhu výsledku inventarizace musí inventarizační komise vyhotovit inventarizační zá­pis

Inventarizace zahrnuje tyto činnost:

1. Inventura – je zjištění skutečného stavu majetku a závazků: a, fyzická (měření, vážení, počítání,…) b, dokladová – provádí se tam, kde nelze provést fyzickou inventuru (pohldávky, závazky)

Stav zjištěný inventurou se zaznamenává do inventurního soupisu (musí se uchovávat 5 let po roce, kterého se týká)

2. Porovnání účetního stavu se stavem skutečným A, shoda ⇒ stav skutečný = stav účetní B, manka ⇒ stav skutečný < stav účetní C, přebytek =>stav skutečný > stav účetní

3. Určení příčin rozdílu = přirozený úbytek, krádež, chybné účtování, apod…

4. Zjištění odpovědných osob = pokladní za schodek

5. Stanovení způsobu vypořádání = podle příčiny a odpovědnosti (např. předpis banka k úhradě, zahrnutí přebytek do mimořádných výnosů, apod….)

Druhy inventarizací:

1. Podle rozsahu

• úplná – všech hospod. Prostředků

• dílčí – např. peníze v pokladně, materiálové prostředky, apod.

2. Podle druhu

• řádná – ve lhůtě stanovené zákonem – 1× za účetní období

• mimořádná – např. při změně odpovědného pracovníka pro založení proniku, živelné události (po povodních)

• periodická – za každé účetní období

• průběžná – v průběhu účetního období, např. zásob

ANALYTICKÁ EVIDENCE ZÁSOB

Operativní evidenci materiálu

• vede skladník ve větších firmách skladní účetní:

• převzatá zásilka se zapíše do knihy došlých zásilek podle časového pořadí

• skladník provede kvalitativní a kvantitativní přejímka ⇒ zjistí-li rozdíly vyhotoví protokol o vadách

• vyplnění příjemky na převzatý materiál

• vyhotovení převodky při přesunech materiálu v podniku

• nebo vyhotovení výdejky při výdeji do spotřeby

• evidence na závěsných štítcích, které bývají umístěny přímo ve skladě přímo u materiálu

Analytická evidence

• se vede na skladních kartách – zřizují se pro každý druh materiálu

• evidují se:

= přírůstky, úbytky a zásoba mater. v jednotkách množství i peněžních = koncem účetního období se zjišťují celkové přírůstky a úbytky za období tzv. obraty = z obratů a zůstatků na jednotlivých kartách se sestavuje obratová soupiska zásob pro každý sklad

NÁKUP ZÁSOB Z DOVOZU

Při dovozu zásob mimo země EU obsahuje faktura pouze cenu materiálu, clo a DPH vyměřuje příslušný celní orgán a uvádí je v Jednotné celní deklaraci.

Závazek vůči celnímu orgánu se účtuje na účtě 379 – jiné závazky na straně dal. Clo patří mezi vedlejší náklady spojené s pořízením – účtuje se na účtě 111 – Pořízení materiálnu nebo 131 – Pořízení zboží

DPH se účtuje na účtě 343 –DPH vypočte se z ceny zásoby + cla

PRODEJ MATERIÁLU A ZBOŽÍ

K prodeji materiálu dochází v podniku vyjímečně např. př.: Platební neschopnosti podniku, kdy je potřeba získat peníze Při změně výrobního programu nebo technologických postupů Při nepotřebnosti zásob z jiných důvodů, např. špatný dohad nákupu

Účtováni: Vystavíme fakturu odběrateli n smluvní cenu (včetně DPH u plátce daně) Vystavíme výdejku, zachytíme úbytek materiálu ze skladu v pořizovací ceně a současně vznik nákladu spoj

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.