Základní otázky speciální pedagogiky

Speciální pedagogika jako věda

Speciální pedagogika – je dílčí pedagogická disciplína (obor), velmi moderní a velmi rychle se rozvíjející. Na VŠ je spec. ped. samostatný obor. Uplatnění spec. pracovníků je velmi široké.

  • zabývá se výchovou a vzděláním lidí s postižením = =defektních (jedinců tělesně, smyslově, mentálně a mravně narušených a postižených)

Defekt – defektivita, norma – normalita normalita – zdravý člověk x defekt – handicap, postižení, vada, odchylka, porucha oslabení

defekt:

  1. orgánový (nemoc infekční, vývojová vada, úraz)
  2. funkční (chybné užívání schopností – dovednosti, výslovnost, záškoláctví

defektivita – porušení celistvosti jedince, jeho vztahů k jiným lidem, jeho sociální a pracovní uplatnění (narušení)

Postižení (defekt) má stupně:

  • stupeň postižení není definitivní, pomocí terapie se může zlepšovat i zhoršovat

1. lehké postižení

  • nehrozí vznik defektivity
  • výchova a náprava je zamřena na zkvalitnění péče nebo podmínek (upravení), prohlubuje se spolupráce mezi rodinou, školou, lékařem, poradnou
  • dítě není přeřazováno
  • zůstává v rodině, ve škole

2. střední postižení

  • znamená možnost vzniku defektivity
  • výchovná péče musí být upravená, speciální (třída, škola)
  • součástí terapie je léčba (operace, léky)

3. těžké postižení

  • dochází vždy ke vzniku defektivity
  • umístění ve speciálních zařízeních (ústavy), věnována neustálá trvalá péče
  • vzdělávají se v pomocných školách

Metody speciální pedagogiky

Speciální pedagog stanovuje nejprve diagnózu (pomocí diagnostických metod získává informace o povaze postižení). Na základě diagnózy vytváří prognózu (odhad dalších vývojově) a stanoví terapii (způsob léčby, nápravy, výchovy).

Základní diagnostickou metodou je metoda anamnestická = anamnéza (biografická, životopisná) ⇒ podstatou metody je sbírání údajů o postiženém i o jeho příbuzných.

Anamnéza má 3 části:

  1. osobní
  • shromažďování údajů o postiženém od narození (duševní vývoj, úroveň myšlení a řeči, zájmy, úrazy, typ temperamentu)
  1. rodinná
  • údaje o rodičích, prarodičích, sourozencích
  • objevení dědičných dispozicí (nemoc, postižení, tělesná vada, typy onemocnění)
  1. prostředí
  • ve kterém se pohyboval a pohybuje
  • typ výchovy, rodinné vztahy
  • informace o zařízeních, kterými prošel, zaměstnání a vztahy na pracovišti

Druhou důležitou metodou je analýza výsledků činnosti:

  • práce s kresbou dítěte (vztahy rodičů k němu, jeho domov, …)

Metody nápravné (terapeutické)

  • na základě stanovené diagnózy a naznačení prognózy, lze použít nápravných nebo-li terapeutických me­tod:
  1. redukce
  • zdokonalování postižené funkce (těla, handicapu), např.: tupozrakost –záměrně se zatěžuje, cvičí postižené oko, zdravé je zakryté okluzorem
  1. kompenzace
  • postižená funkce se nahrazuje jinou, např.: dítě slabozraké nebo se zbytky zraku se šetří a rozvíjí se jiné funkce např.: hmat, čich, …
  1. rehabilitace
  • komplexní nápravná metoda zaměřená na odstraňování defektivity, dlouhodobá (nalezení nového smyslu života, obnovení vztahů k lidem, nové možnosti uplatnění, naučení soběstačnosti, důvěry v sama sebe, …)
  • součástí rehabilitace jsou speciální terapie, např.: psychoterapie, muzikoterapie, artoterapie – různé druhy umění, hypoterapie – jízda na koni)

Obory speciální pedagogiky

Speciální pedagogika se člení na jednotlivé obor, které zajišťují výchovu jedinců s určitým typem postižení.

  1. Somatopedie
  • jedinci tělesně postižení
  1. Tyflopedie
  • jedinci zrakově postižení
  1. Surdopedie
  • sluchově postižení

+

Logopedie

  • jedinci s poruchami řeči
  1. Psychopedie
  • jedinci s postižením mentálním
  1. Etopedie
  • jedinci s poruchami chování

Speciální pedagogická prevence

  • mnohem výhodnější je předcházet postižení
  • prevence: 1) narození zdravého dítěte
  1. lékařská prevence

(preventivní prohlídky, očkování)

  1. harmonická – optimální výchova v rodině, ve škole
  2. zdravé životní prostředí
  3. součástí vzdělání uč. jsou základy spec. ped.
  • vyhledat možné postižení
  • doporučit vyšetření
  • spec. metody
  1. každá člověk musí být zodpovědný za svoje tělesné a duševní zdraví – duševní hygiena, pohyb, zdravě žít, tak, aby předcházel nemocem a defektivity

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.