(Zajímavé) Vědecké výzkumy na Fakultě humanitních studií UK

Článek představuje šíři a pestrost výzkumných aktivit Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, které organicky navazují na interdisciplinární bakalářský program a dále se rozvíjejí zejména na úrovni magisterského a doktorského studia. Věděli jste, že se na Fakultě humanitních studií zkoumá například teleportace ve virtuální realitě nebo zavádějící marketing v medicíně?

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy je výjimečná především díky bakalářskému programu Studia humanitní vzdělanosti, jenž studentům umožňuje získat široký přehled napříč humanitními a společenskovědními disciplínami. Právě tato šíře vytváří pevný základ pro specializované výzkumné aktivity jednotlivých kateder, které tvoří živou a inspirativní součást akademického prostředí fakulty.

V tomto článku představujeme několik z těchto výzkumů. Jako první se zaměříme na Katedru psychologie a věd o životě, kde členové výzkumné skupiny Cyberspacelab pod vedením dr. Lukáše Hejtmánka využívají virtuální realitu k inovativnímu studiu lidského vnímání a chování. Jedním z příkladů je výzkum teleportace ve virtuálním prostředí. Ve své diplomové práci se jí věnoval také Mgr. Oliver Kobián, který zkoumal teleportaci s využitím optického toku. Jeho závěry ukazují, že v některých situacích může být tento způsob přesunu pro uživatele přirozenější a efektivnější než klasická VR teleportace, při níž se obraz na okamžik zcela zatemní a uživatel se náhle ocitne v jiném bodě prostoru.

Další významnou oblastí výzkumu na FHS UK je studium dlouhověkosti, které vede doc. Iva Holmerová z téže katedry. Její tým usiluje o komplexní pohled na geriatrii a péči o osoby vyžadující dlouhodobou podporu, včetně lidí žijících s demencí. Výzkum se zaměřuje zejména na psychosociální intervence, kvalitu péče a způsoby, jak zlepšit každodenní život seniorů.

Jedním z příkladů je mezinárodní projekt RECETAS, který se věnuje problematice osamělosti starších lidí ve městech. Výzkumníci zkoumají, jak mohou aktivity v městském prostředí (například komunitní programy či společné procházky) pomoci zmírnit pocity izolace a přispět ke zlepšení kvality života seniorů i k celkově přívětivějšímu městskému prostoru.

Zajímavostí je, že na FHS UK působí také interdisciplinární Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO). Toto vědecké centrum se věnuje tématům péče, dlouhověkosti, etiky péče a dis/ability a významně přispívá k jejich hlubšímu poznání. Propojuje výzkum s praxí, aktivně zapojuje studenty, pečující, odborné pracovníky i klienty sociálních a zdravotních služeb. Tým centra se podílí na vzdělávání profesionálů v oblasti dlouhodobé péče, geriatrie, gerontologie a etiky péče. Zároveň přispívá k tvorbě veřejných politik i k odborné a veřejné diskusi v této oblasti.

Studium dlouhověkosti mohou studenti na FHS UK rozvíjet nejen v rámci magisterského oboru Teoreticko‑výzkumná psychologie, ale také ve studijním programu Antropologická studia. Ten se zaměřuje na komplexní poznávání lidí, lidských společností, kultur a jejich interakcí napříč časem i prostorem. Program nabízí tři specializace – sociokulturní, historickou a filozofickou antropologii – z nichž každá využívá odlišné metodologické přístupy a otevírá specifické perspektivy na studium člověka.

 Jak široké a aktuální otázky lze v rámci antropologie zkoumat dokazují také úspěchy studentů a absolventů. V únoru tohoto roku získala absolventka oboru Kulturní a sociální ekologie, Mgr. Sára Hájková, cenu České asociace pro sociální antropologii za svou diplomovou práci „My už dobré sousedy máme.“ Jedná se o vícedruhovou etnografii věnovanou plánované výstavbě gigafactory v Dolní Lutyni. Autorka se zabývá projektem továrny na výrobu baterií do elektroaut, který je prezentován jako příležitost pro transformaci Moravskoslezského kraje po útlumu těžby uhlí, ale zároveň jako potenciální ohrožení chráněného území obývaného nejen lidmi, ale i dalšími „jinými‑než‑lidskými“ entitami.

Autorka přistupuje k tématu z antropo‑biologické aktivistické perspektivy a ukazuje, že odpor proti výstavbě gigafactory často mobilizuje tradiční dichotomii kultura –„příroda“. Zároveň však upozorňuje, že skrze sousedské a spojenecké vztahy lze sledovat proměny ve vnímání jiných‑než‑lidských aktérů, které přesahují rámec západní dvoukomorové kosmologie. Její zjištění nás vybízí k přehodnocení konceptu spravedlivé transformace směrem k více‑než‑lidskému pojetí, které bere vážně komplexní vztahy mezi lidmi, krajinou a dalšími bytostmi.

V magisterském programu Elektronická kultura a sémiotika byl nedávno zahájen také intersektorální a interdisciplinární aplikovaný výzkumný projekt TAČR Sigma s názvem Bioetické a interkulturní ověření metodiky pro hodnocení marketingové komunikace v reprodukční medicíně, na kterém se podílí dr. Lacková. Projekt vzniká ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK a zaměřuje se na odhalování zavádějících narativů a komunikačních strategií v digitálním marketingu IVF (in vitro fertilizace) klinik v České republice. Výzkum propojuje humanitní vědy (zejména sémiotiku marketingu a analýzu diskurzu) s lékařskými a bioetickými přístupy, neboť sleduje, jak marketingová sdělení formují očekávání, rozhodování a zkušenosti pacientek a pacientů, kteří zvažují nebo podstupují léčbu neplodnosti. Projekt tak otevírá důležité etické a společenské otázky spojené s reprodukční medicínou a digitální komunikací.

Pokud vás některý z těchto výzkumů zaujal, navštivte naše webové stránky https://www.studujfhs.com/, kde najdete přehled všech magisterských studijních programů, které Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy nabízí. Přihlášky je možné podávat do 31. března. Těšíme se na Vás!

^{Na obrázku lze vidět dr. Lackovou z Katedry Elektronická kultura a sémiotika, která má nasazenou EEG čepici pro výzkum digitálních narativů. Tento kognitivní výzkum se konal na partnerské univerzitě v Kodani.}