Významné osobnosti v dějinách pedagogiky

Jean Jacques Rousseau

život:

-        po porodu umírá matka

-        vychováván v Ženevě

-        měl 4 děti

-        děti umístil do nalezince

pedagogické názory:

-        požaduje výchovu přirozenou a svobodnou pouze pro děti vyšších vrstev

-        odmítá tresty a tvrdou kázeň

-        dítě se rodí dobré, ale společnost ho kazí

-        veškerá výchova se opírá o osobní zkušenosti

-        důraz je kladen na smyslové vnímání

-        metoda přirozených následku (rozbije okno a otec ho tam nechá, aby pochopil co, udělal tak tam bude spát a onemocní, atd)

-        je odpůrcem učení se z knih a biflování

dílo:

Emil čili o výchově – je to pedagogický román

-        výchova od narození do doby, kdy se dítě naučí mluvit (tělesný vývoj a otužování)

-        výchova do 12. ti let. (rozvoj smyslů)

-        výchova od 12 ti do 15 ti. (výchova rozumová a pracovní)

-        od 15 ti do sňatku do 21 let (výchova mravní)

-        výchova Emilovy budoucí manželky Žofie (má být poslušná, málo vzdělaná, má se líbit, být cnostná, plně podřízena muži)

Johan Heinrich Pestalozzi

život:

-        otec brzy zemře, vychováván pouze matkou a služkou

-        zakládá domovy pro sirotky

-        trpěl depresemi

-        oporou je jeho žena Anna

-        důraz kladen na smyslové a názorné vyučování

pedagogické názory:

-        v jeho školách se děti neučily podle věku

-        byly rozděleny do skupin podle zájmů a nadání, neučilo se podle učebnic, pouze na stěnách byly umístěny tabule s abecedou

-        industriální výchova, která si klade za cíl naučit dítě praktickým dovednostem

-        Pestalozzi učil děti příst, tkát, pracovat na poli a na zahradě, ale i přesto se domovy samy neuživily

-        také učil děti číst, psát a počítat a to vše s velmi dobrými výsledky

-        byl podporován bohatými měšťany

-        bohužel však nakonec musel dům v Neuhofu zavřít

dílo:

-        Lienhard a Gertruda: V románu je popisován život zemědělské rodiny a výchova jejich dětí.

John Locke

život: 

-        narodil se ve stejném roce, kdy Komenský napsal své dílo Informatorium školy mateřské (1632)

-        jeho otec byl právník a matka mu zemřela, už když byl malý

-        John studoval medicínu na Oxfordu, kde později i učil

pedagogické názory: 

-        John Locke byl současníkem Jana Amose Komenského

-        důraz na smyslové poznání (nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech)

-        tabula rasa – nepopsaná deska a teprve zkušenosti v životě se na něm utváří

-        zastával individuální výchovu

dílo: 

-        Úvahy o výchově (1693) – dílo, které je napsáno formou dopisu

-        bylo určeny pro jeho přítele do Anglie, kterému radil, jak vychovávat syna

-        tento spis vyšel třikrát anonymně, než se Locke přihlásil k autorství

-        čerpá ze zkušeností, jak ho vychovával otec puritán, jehož výchovu hodnotí kladně

-        naopak se nelíbilo vzdělávání ve školských institucích

-        úvahy jsou rozděleny do tří částí, a to jsou: tělesná, rozumová a mravní

-        tělesná = „ve zdravém těle zdravý duch“ = doporučuje se: otužování, nerozmazlování, spaní na tvrdé posteli

-        mravní = odmítá tvrdé tresty

-        z rozumové výchovy  - číst, psát a mateřský jazyk

-        také vyzdvihuje význam cestování a sebevzdělávání po celý život

Jan Ámos Komenský

Nivnice

-        narodil se 28. Března 1592

-        po smrti rodičů se musel starat sám o sebe

-        do dospělosti užíval jméno Segeš

Přerov

-        nastoupil na latinskou školu v Přerově

-        člen jednoty bratrské

Fulnek

-        kazatel jednoty bratské

-        napsal několik úspěšných listu

Lešno

-        zde se stal učitelem, později ředitelem bratrského gymnázia

-        vydal mapu Moravy, kterou sám tvořil

-        začal tvořit Velkou didaktiku, Informatoria, učebnice

-        napsal Navržení krátké o obnovení škol v království českém

-        napsal Speciální didaktiku

-        byl později zvolen biskupem Jednoty bratrské

-        napsal Obecnou poradu o nápravě věci lidských

Blatný potok

-        napsal spis Škola vševědná

-        pravidla mravu – příručka

-        zjednodušená jazyková učebnice – Orbis sensualium pistus

-        škola se nakonec taky rozpadla pro nedbanlivost žáku a nezájem učitelů

Amsterdam

-        a odkaz národu je považována kniha Jedno potřebné – 10. kapitola je považována za Komenského závěť

-        napsal vlastní životopis – pokračování v bratrském napomínání

-        je pohřben v Naardenu (15. Listopadu 1670) – nachází se tu také jeho museum Comeniu Museum

Období po smrti

-        J. F. Herbart staví na Komenského základech školské reformy

-        v roce 1910 vznikla komeniologie – věda zkoumající život a dílo Komenského

Velká didaktika

-        nevnímá ji jako teorii vyučování, ale jako obecnou pedagogiku

-        J. A. Komenský je proto považován za zakladatele pedagogiky jako vědy

-        knihu objevil v Lešně Jan Evangelista Purkyně v roce 1841