Románské umění

• Francie, Itálie, Německo (římská říše) – vznik románského slohu
• r. 1000–1250 zachvátil celou Evropu

ARCHITEKTURA

• římské stavby sloužily románským architektům za vzor po technické stránce
• nejvýznamnějším prvkem celé etapy bylo uplatnění kleneb
• charakteristické rysy
  • celek působí těžkopádně, masivně
  • prostor zakončen klenbou valenou nebo křížovou (také kupole a plochý strop)
  • okna malá, obloukovitá, případně kulatá (tzv. rozety)
  • pilíře s patkou, dříkem a hlavicí
• druhy staveb
  • hrady, falce
  • kláštery, kostely (tzv. sakrální architektura), baziliky
• bazilika
  • kromě obdélníkového tvaru se na evropském kontinentě setkáváme s prostory jedno, dvou, tří až pětilodní, existuje rovněž příčná loď (tzv. transept)
  • dispoziční rozvrh chrámu má tvar latinského kříže nebo písmene T, u nejvyspělejších staveb je prostor obohacen apsidy (= půlkruhový výklenek na východní straně chrámu)
  • převažovala bazilika nad rotundou
• výzdoba – západní průčelí: sloupy se zdobenou hlavicí, reliéf umístěný v prostoru nad portálem (tympanon portálu)
• stavební materiál – kámen, ale už i cihla
• památky – chrám v Cluny (Francie), Pisa (Itálie)
• památky u nás – kdysi v Praze stálo 41 románských kostelů
  • Praha – bazilika sv. Jiří na Hradčanech, rotunda sv. Martina na Vyšehradě
  • jiné – rotunda sv. Jiří na Řípu, rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci, baziliky sv. Mikuláše v Potvorově a ve Vinci
  • hrady – Strakonice, Přímda, císařská falc v Chebu
  • ostatní – kamenný Juditin most v Praze
• mnoho staveb bylo zgotizováno či zbarokizováno – např. Plasy

SOCHAŘSTVÍ

• románská plastika byla přísně vázána na architekturu
• sochařské práce se zpravidla konaly v sochařských hutích a tvůrci jsou většinou anonymní
• náboženská tématika (Zvěstování P. Marie, Trůnící madona aj.), náměty rostlinné nebo zvířecí (lvi, medvědi draci)
• figurální plastika – postavy bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu těla, schematismus, ke konci román. období snaha o oživení, mnoho soch kolorováno, užívána hieratická perspektiva
• památky – sochař Gislebert – výzdoba mnoha kostelů ve Francii, u nás – výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, portál v Tišnové (zde již kontakt s gotikou)

MALÍŘSTVÍ

• fresky a knižní malba – schematičnost a strnuloststejné jako v plastice
• památky – freska Povolání Přemysla na trůn z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě, iluminované rukopisy (Kodex vyšehradský – 1085)
• do našich zemích dospěl románský sloh takřka se stoletým zpožděním a dostal se sem díky mnišským řádům (benediktini, cisterciáci, premonstráti), které budovaly u nás kláštery
• někdy se za románskou kultura označuje vše, co vzniklo do období gotiky, ale také se setkáváme s pojmem předrománské umění, které se dělí na 2 fáze:

a)      karolínská doba (dle Karla Velikého) – u nás do sklonku 10 st.

b)     doba otonská (dle Oty II.) – u nás do sklonku 11. st.

• protože hlavním rysem těchto období bylo napodobování antického umění, hovoříme o tzv. karolínské a otonské renesanci
• vzhledem k Francii jsou i tato období časově posunuta