Maturitní otázky›Zeměpis›Přírodní podmínky ČR
‹ Zeměpis

Přírodní podmínky ČR

1. Povrch

2. Vodstvo

3. Podnebí

4. Půdy

5. Rostlinný kryt

6. Ochrana přírody

 

  • dvě hlavní geologické jednotky (různého stáří, vývoje, horninové skladby)

  • Česká vysočina = český masiv

    • Z ČR, prahorní a starohorní horniny

    • zvrásněn hercynským vrásněním v karbonu v prvohorách

    • do jednotlivých ker rozlámán v třetihorách alpinským vrásněním

  • Karpaty

    • na začátku druhohor oblast zalita mořem

    • v třetihorách alpinským vrásněním vyzdvižen pás příkrovových pohoří, moře ustoupilo

    • vyplňují část Moravy, Slezska

Povrch

  • vysočiny (95 % plochy státu); střední nadmořská výška 450 m

  • Česká vysočina – pahorkatinný a vrchovinný reliéf s mírnými svahy

    • nejníže položené dno české kotliny – Česká tabule (roviny a nížiny v povodí Labe)

      • obklopena pahorkatinami a vrchovinami → Českomoravská vrchovina

    • Šumava, Krušné hory (Klínovec), Krkonoše (Sněžka 1602 m), Orlické hory, Jeseníky; České středohoří (Milešovka) – vulkanické pohoří

  • Karpaty – soustava třetihorních pásemných pohoří se značnými výškovými rozdíly

    • svahy se prudce zvedají z nížin a kotlin

    • Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora)

  • Karpaty a Česká vysočina jsou odděleny Vněkarpatskými sníženinami

    • Dyjskosvratecký úval, Hornomoravský úval, Ostravská pánev

Vodstvo

  • hlavní evropské rozvodí – rozděluje území státu do tří úmoří

    • úmoří Severního moře – Labe

    • úmoří Černého moře – Morava

    • úmoří Baltského moře – Odra

  • pro vodní režim rozhodující chod počasí – srážky, výpar

    • řeky napájeny dešťovou vodou, sněhem, podpovrchovými zdroji

      • nejvyšší stav vodních toků na jaře – taje sníh

  • jezer málo, většina ledovcového a krasového původu; největší je Černé jezero (Šumava)

  • velké vodní nádrže (Lipno, Orlík) – výroba elektřiny, zdroj pitné a užitkové vody, retenční a rekreační fce

  • rybníky – největší v J Čechách a na Třeboňsku (Rožmberk, Horusický)

  • minerální podzemní vody – Teplice, Jáchymov, Karlovy Vary

  • nejvíce znečištěné dolní toky řek Bílina, Vltava, Labe

Podnebí

  • mírné, přechodné – střetávají se a střídají oceánské a kontinentální vlivy

  • ovlivňuje ho výšková členitost reliéfu – rostoucí nadmořská výška → menší teplota, více srážek

    • dále ovlivňuje poloha místa vzhledem k horským překážkám

      • většinu srážek přináší západní větry – oblasti na východ od horské překážky sušší, oblasti na straně návětrné vlhčí

  • průměrné teploty vzduchu = 0,2 až 9,5 °C; nejchladnější měsíc leden, nejteplejší červenec

  • nejméně srážek Žatecko, nejvíce mají vysoké hory; nejvíce srážek spadne během letních měsíců

Půdy

  • nejúrodnější černozemě – Polabí, dolní Poohří, moravské úvaly

  • hnědozemě (kvalitní zemědělské půdy) – obklopují černozemě

  • hnědé lesní půdy (méně humusu) – v oblastech původních listnatých a smíšených lesů v pahorkatinách a hornatinách

  • podzolové půdy (málo úrodné) – větší nadmořské výšky, využití v lesním hospodářství a zemědělství

  • nivní půdy – v říčních náplavách, louky a pastviny

Rostlinný kryt

  • lesy pokrývají 33 % území; původní lesy a křoviny pokrývaly více než 90 % povrchu ČR

  • většina lesů jehličnatých – smrky a borovice – druhotné lesy, uměle pěstované monokultury

  • výškové vegetační stupně tvořily v nížinách listnaté lesy → postupně stupně smíšených lesů → kolem 1000 m. n. m přirozené smrčiny

  • dnes původní přírodní společenstva nahrazena

  • mnoho funkcí – klimatická, vodohospodářská, rekreační, zdroj dřeva, …

Ochrana přírody

  • silně znečištěné ovzduší (silná automobilová doprava), vodu, poškozené lesní porosty

  • na některých místech se zachovala příroda málo porušená → nutno chránit

  • podle rozlohy a stupně ochrany se rozlišují různé kategorie – přírodní rezervace, CHKO, NP

  • 4 národní parky (NP) – NP Podyjí, NP Šumava, NP Krkonoše, NP České Švýcarsko

  • 26 CHKO (Beskydy, Bílé Karpaty, Český ráj, Pálava, …), přes 1000 přírodních rezervací a památek

  • nerostné zdroje (kromě uhlí a stavebních surovin) značně vyčerpané

    • černé uhlí – největší zásoby Ostravsko-karvinská pánev, dříve Kladensko-rakovnický revír

    • hnědé uhlí – Podkrušnohoří (Mostecká a Sokolovská pánev)

    • ropa a zemní plyn – v minimálním množství Dolnomoravský úval

    • uranové rudy – Českolipsko, Tachovsko, Dolní Rožínka (těžba utlumena)

    • ložiska rud kovů z větší části vyčerpána

  • značné zásoby nerudných surovin

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.

Doporučené školy

University College Prague
Prague City University
Technická univerzita v Liberci
University of New York in Prague
Slezská univerzita
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích