Metabolismus látek, energetika biochemických reakcí

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE = studuje látkové a energetické přeměny uvnitř živých soustav a vztah těchto přeměn k okolí

  • veškeré látkové a energetické přeměny jsou součástí metabolismu živé soustavy

METABOLISMUS

= všechny děje probíhající v organismu a katalyzované enzymy Õ tzn.:

  • příjem látek z okolí
  • přeměna těchto látek na životně důležité sloučeniny
  • zisk energie z těchto látek
  • výdej nepotřebných (odpadních) látek zpět do okolí
  • metabolická dráha = reakce/sled reakcí vedoucích od substrátu k produktu
  1. katabolické dráhy (disimilační, rozkladné, katabolismus, odbourávání)
  • látky složitější (energeticky bohatší) se štěpí (jsou odbourávány) na jednodušší za stupňovitého uvolňování energie î exergonické reakce
  • většina katabolických reakcí probíhá jako oxidace = dehydrofenace
  1. anabolické dráhy (asimilační, skladné, anabolismus, biosyntézy)
  • z látek jednodušších vznikají látky složitější za současné spotřeby energie î endergonické reakce
  • většina anabolických reakcí probíhá jako redukce
  1. amfibolické dráhy
  • plní funkci katabolismu i anabolismu
  • 2 typy metabolismů O úzce spolu souvisí:

I látkový metabolismus = látková přeměna

I energetický metabolismus = energetika látkových přeměn

ENERGETICKÝ METABOLISMUS .

  • zahrnuje procesy: příjem energie

uchování energie

přenos energie

využití energie

výdej energie

  • energie v průběhu těchto dějů nemizí, může být pouze přeměněna z jedné formy na jinou
  • dělení dějů spojených s energetickým metabolismem O podle změny Gibbsovy (volné) energie (DG):
  1. GIBBSOVA ENERGIE … DG (tzv. volná energie)
  • stavová veličina, u níž nedokážeme určit její absolutní hodnotu, pouze její změnu
  • charakterizuje vztah mezi entalpií (DH) a entropií (DS)
  • vyjadřuje samovolnost reakcí probíhajících za konstantní teploty a tlaku
  • samovolný děj … ?G < 0
  • nesamovolný děj … ?G > 0
  • pokud ?G = 0 î rovnovážný děj
  • u většiny reakcí o jejich samovolnosti rozhoduje DH
  • ?H < 0 … samovolný děj
  • ?H > 0 … nesamovolný děj

EXERGONICKÉ (exergonní)

  • výchozí látky mají vyšší volnou energii, než produkty î při reakci se energie uvolňuje (protože byla „přebytečná“)
  • ?G = ?H – T.?S

z látek energeticky bohatších vznikají látky energeticky chudší Õ jde o samovolný děj î DG < 0 … při reakci došlo celkově ke snížení volné energie

  • jde o katabolické procesy (např. dýchání)
  • vysvětlení: energie potřebná na rozštěpení vazeb u výchozích látek je menší než energie, která se uvolní při vzniku nových vazeb u produktů O celkově se uvolňuje více energie než spotřebuje î energie se uvolňuje
  1. ENDERGONICKÉ (endergonní)
  • výchozí látky mají nižší volnou energii, než produkty î reakci se energie musí dodat (protože „chyběla“)
  • z látek energeticky chudých vznikají látky energeticky bohaté O děj nemůže probíhat samovolně î DG > 0 … při reakci došlo celkově ke zvýšení volné E
  • jde o anabolické procesy (např. fotosyntéza)
  • vysvětlení: energie potřebná na rozštěpení vazeb u výchozích látek je větší než energie, která se uvolní při vzniku nových vazeb u produktů O celkově se uvolňuje méně energie než spotřebuje î energie se musí dodat

MAKROERGICKÉ SLOUČENINY

  • sloučeniny obsahující velké množství energie

Õ tato energie je zabudována v jejich makroergických vazbách ~

  • vazby, jejichž rozštěpením se uvolní více energie, než rozštěpením kovalentních vazeb
  • sloučeniny se schopností: zachytit energii při exergonických procesech a zabudovat ji do své struktury (vytvořením makroergických va­zeb)

uvolnit energii ze své struktury (rozštěpením makroergických vazeb) a odevzdat ji endergonickému procesu

  • nejvýznamnější makroergická sloučeniny: ATP = adenosintrifosfát
  • jakýsi „akumulátor“ (zásobárna) energie pro všechny živé organismy
  • vznik ATP O FOSFORYLACE
  • z ADP (adenosindifosfát) a zbytku kyseliny fosforečné při exergonických dě­jích
  • např. odbourávání sacharidů

lipidů

proteinů

  • typy fosforylace: substrátová O při glykolýze sacharidů

oxidativní Õ v koncovém dýchacím řetězci Krebsova cyklu

fotosyntetická Õ v primární fázi fotosyntézy (cykl. i necykl.)

  • z ADP (adenosindifosfát) a zbytku kyseliny fosforečné
  • štěpení ATP O HYDROLÝZA
  • může být přerušena jedna nebo dvě makroergické vazby
  • uvolněná energie se vyjadřuje prostřednictvím standardní změny Gibbsovy energie (DG0)

ATP + H2O ® ADP + ] + 2H+ … DG0 = –33 kJ. mol?1

ATP + 2H2O ® AMP + 2] + 4H+ … DG0 = –66 kJ. mol?1

  • pokles hladiny ATP způsobený spotřebou energie, vyvová metabolické procesy zajišťující uvolňování energie a tvorbu nového ATP
  • další makroergické sloučeniny: GTP = guanosintrifosfát

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Stručná charakteristika sacharidů

  • jedny z nejvýznamnějších a současně nejrozšířenější přírodní organické sloučeniny
  • rostlinného původu; součástí většiny živých organismů
  • pohotový zdroj energie
  • součást potravy O jsou zde ve formě:

Y monosacharidů (např. glukóza, fruktóza, …)

  • skupina enzymů štěpící sacharidy = glykosidázy

vstřebávány přímo střevní stěnou do krve î nejsou před odbouráváním štěpeny

Y disacharidů (např. sacharóza, maltóza, laktóza)

Y polysacharidů (např. škrob, glykogen, celulóza)

  • celulóza – štěpitelná pouze býložravci působením střevní mikroflóry a celulázy
  • glykogen – zásobní polysacharid savců; tvoří se v játrech při nadbytku glukózy
  • hladinu cukru v krvi regulují hormony slinivky břišní – insulin & glukagon

Vznik

  • primární proces: FOTOSYNTÉZA î vznik nejjednodušších sacharidů

6 CO2 + 12 H2O —————— C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

  • princip fotosyntézy: učebnice CHEMIE pro čtyřletá gymnázia – III. díl (autoři: Aleš Mareček, Jaroslav Honza) O str. 185 – 193

Katabolismus (odbourávání) sacharidů

  • monosacharidy přijaté v potravě nebo vzniklé enzymatickým štěpením disacharidů a polysacharidů se střevní sliznicí vstřebávají do krve
  • krevním oběhem (přesněji vrátnicovou žilou) jsou dopraveny do jater O zde jsou enzymaticky přeměněny na glukózu
  • glukóza je: a) v játrech zesyntetizována na glykogen
  1. vrácena zpět do krve a krevním oběhem dopravena k jednotlivým buň­kám
  • v buňkách glukóza podléhá odbourávání
  • úplná oxidace glukózy:

C6H12O6 + 6 H2 ® 6 CO2 + 6 H2O … DG0 = – 2872 kJ.mol?1

Odbourávání glukózy = GLYKOLÝZA

  • dvě části:

î anaerobní glykolýza O probíhá v cytoplazmě buněk za nepřístupu vzduchu

î aerobní glykolýza O probíhá na vnitřní biomembráně mitochondrií za přístupu vzduchu

  • v podstatě jde o Krebsův cyklus

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.