Umělecké směry

do české literatury postupně pronikají moderní proudy evropského umění, prohlubují se spory mezi zastánci společenské odpovědnosti literatury a stoupenci moderních směrů, kteří žádají tvůrčí svobodu.
česká literatura je v 90. letech velmi různorodá, souběžně publikuje několik generací (realisté, začínající autoři).
ohlas mezi mladými spisovateli vyvolal manifest české moderny (časopis Rozhledy – 1895), který koncipoval J. S. Machar, F. X. Šalda
manifest podepsali básníci a spisovatelé : Otakar Březina, Vilém Mrštík, J. K. Šlejhar, F.V. Krejčí …
manifest žádal : – mít své předsvědčení
volnost slova
vytvořit podmínky kritice (aby byla tvůrčí)
spisovatel aby byl individualitou
kritika „planého vlastenectví“
kritika nacionalismu (hlasovací právo)

Česká moderna jako sdružení výrazných individualit neměla dlouhé trvání, ale její přínos pro rozvoj literatury a liter. Kritiky byl významný

Z evropských literárních směrů jsou v české literatuře zastoupeny :

realismus – navazuje na tvorbu předcházejícího desetiletí a upevňuje svoji pozici díky překladům z angl., franc., a ruské literatury

teoreticky se nově zabýval realismem Otakar Hostinský, umělecky pokračuje tvorba Jirásek, Rais, Holeček, Winter, mezi mladými autory byli stoupenci realismu J. S.Machar, J. K. Šlejhar

naturalismus – v literatuře se snaží o věrné vystižení faktů a přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost

velký vliv = Emil Zola
v české literatuře se prosazují naturalisté s tématy mravními a sociálními
(K.M. Čapek – Chod, J.K. Šlejhar, V. Mrštík, A. Pilschová)

symbolismus – v české literatuře navazuje na symbolismus francouzský, vnější svět chtějí postihnout symbolem, jakýmsi znakovým prostředníkem mezi duchovním světem a světem jevů

symbol naznačuje, vsugeruje a evokuje
symbolismus má zásluhu na rozvoji a zhudebnění verše
(Otakar Březina, K. Hlaváček, A. Sova, F. X. Šalda)

!dekadence – směr, který se vyznačuje odporem k měšťácké společnosti, převažují motivy smrti, zániku, výstřední pocity, chorobné jevy života velkoměsta

čečtí stoupenci dekadence se sdružovali kolem časopisu Moderní revue(1894–1925)

a patří sem A. Procházka, J. Karásek ze Lvovic , K. Hlaváček

!impresionismus – je především směr výtvarného umění(Monet, Mauet), rozšířil se na hudbu, divadlo literaturu

snaží se vyslovit dojem, náladu, zachytit, pojmenovat pojímivý stav
doménou je poezie A. Sova – ovlivnil prózu , drama, kritiku
(F. Šrámek, V. Mrštík, J. Kvapil, …)

!expresionismus – formuje se jako literární, výtvarný a divadelní směr, je uměním výrazu v němž se koncentrují obavy o osud člověka( ovlivnil silné autorské individuality)

civilismus – směr, který je typický pro poezii, zaměřil se na zobrazování technických vymožeností( elektřina, stroje…)

tendence civilismu se projevují i v dalších směrech 20. století(kubismus, futurismus)

vitalismus – Vita = život(latinsky)

směr v čes. poezii a v próze, který se úzce prolíná hl. s impresionismem
autoři reagují na prožitou válku a na ztrátu ideálů a zdůrazňují krize všech hodnot

Básnická tvorba na přelomu 19. a 20. století

po dobu básnické tvorby vytvářejí představitelé České moderny, ale i stoupenci dekadentního hnutí kolem Moderní revue.
charakteristický je „volný verš“

JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)

spoluautor manifestu České moderny
lit. dílo : CONFITEOR – vyjadřuje pochybnosti o společenských ideálech

Čtyři knihy sonetů – osobní pocity generace na konci století

Sbírka básní – TRISTIKUM VINDOBONA I. – XX. – usiluje o nové

Pojetí politické poezie

ZDE BY MĚLY KVÉST RůŽE – veršovaný soubor příběhů žen a dívek

MAGDALENA – veršovaný román , který satiricky podává obraz malého

Města

ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

patří k zakladatelům české moderní lyriky
narodil se v Sacově v rodině učitele a nadšeného hudebníka
po maturitě studoval v Praze práva, pracoval jako úředník a nakonec se stal ředitelem české Městské knihovny
v 1. sbírkách převládá přírodní lyrika:

KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD

Z MÉHO KRAJE

SOUCIT I VZDOR

k intimní lyrice patří sbírky:

JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME

LYRIKA LÁSKY A ŽIVOTA

národní program se projevil ve sbírce ZPĚVY DOMOVA – neznámější je báseň zpěv domova
intimní lyrika – vrácení ke krásám rodného kraje:sbírky – BÁSNÍKOVO JARO

DRSNÁ LÁSKA

prózy : IvůV ROMÁN

VÝPRAVY CHUDÝCH

TÓMA BOJA

OTAKAR BŘEZINA (1868 –1929)

narodil se v Počátkách, po maturitě na Telčské reálce se stal učitelem
velmi intenzivně po celý život studoval filosofickou literaturu, ovládal řadu cizích jazyků
publikoval v našich časopisech – Rozhledy, Moderní revue
r.1895 podepsal manifest České moderny
řadíme ho k velkým básníkům světového symbolismu
sbírky : TAJEMNÉ DÁLKY(1895)- svědectví autorova chudého mládí, samoty …

SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ(1896) – otázky života a smrti

STAVITELÉ CHRÁMU (1899)

RUCE(1901)

KAREL HLAVÁČEK (1874–1898)

malíř, grafik, žurnalista
narodil se v Praze, jeho krátký život byl naplněn tvůrčím životem
po maturitě studoval na filosofické fakultě cizí jazyky
k dekadenci se přihlásil sbírkou POZDĚ K RÁNU niž stylizuje hráče „zádumčivých nálad“, pocit melancholie
další sbírka – MSTIVÁ KANTILENA – v níž vyslovil Hlaváček vzdor jedince ponechaného napospas hladu
teprve posmrtně vyšla nedokončená sbírka básní – ŽALMY(1934)

PETR BEZRUČ (1867 – 1958)

Vl. Jménem Vladimír Vašek

jeho otec byl profesorem v Opavě, sám Bezruč odchází ze studií a stal se poštovním úředníkem
žil v Opavě, později v Brně a v Kostelci na Hané
jeho dílo představuje jediná básnická sbírka SLEZSKÉ PÍSNĚ – ty vycházeli od roku 1900 jako jednotlivé básně v příloze časopisu Čas
roku 1903 vyšlo samostatné časopisecké Slezské číslo
teprve roku 1909 byla sbírka rozšířena a poprvé vydána knižně jako Slezské písně
stal se básníkem pod dojmem toho, co zažil a poznal ve svém rodném kraji(Opava, Ostrava, Těšínsko)
bylo to utrpení lidu na Ostravsku, bezprávnost chudiny, útisk národností
ve Slezských písních můžeme najít 3 motivy : motiv sociální, národní a osobní
motiv sociální: – ukazuje v nich vykořisťování horníků na Ostravsku
básně jsou časně stavěny na protikladu : (život pánů x život dělníků)
např. Ty a já , Oni a my – v mnohých básních Bezruč vyzývá k revoluci(Ostrava)