Nové obory reagují na změny ve školství i nedostatek čipů

Technická univerzita v Liberci a Vysoké technické učení v Brně otevírají dva nové obory. První je reakcí na plánovanou změnu ve školství, kdy se žáci budou povinně učit angličtinu už od první třídy. Druhý obor potom reaguje na globální poptávku po čipech.

Technická univerzita v Liberci otevírá neučitelský studijní program, který spadá pod anglofonní studia. Škola tím zareagovala na proměnu osnov základních škol. Od roku 2027 budou mít žáci angličtinu povinně od první třídy. To znamená, že školy budou potřebovat více angličtinářů, kteří by ji učili.

„Každoročně máme právě na anglickém jazyku se zaměřením na vzdělávání značný převis uchazečů, ale významná část učit nechce, chce se odborně zdokonalovat v angličtině. Právě pro ně je nový studijní program ideální. Místa na učitelské angličtině by pak byla volná pro ty, kteří chtějí angličtinu opravdu učit. A učitelek a učitelů anglického jazyka bude jistě v následujících letech potřeba mnohem více,“ říká děkan Aleš Suchomel.

Přihlášky na nový studijní program si mohou zájemci podávat už nyní. Uzávěrka je 31. března. Výuka pro akademický rok 2025/2026 začne v září 2025. V pilotním ročníku univerzita hodlá přijmout 30 až 40 studentů. Ti ho budou moct studovat buď jednooborově nebo ho zkombinovat s němčinou či španělštinou.

„V posledních letech se na naši fakultu hlásí přibližně 400 uchazeček a uchazečů o angličtinu v různých učitelských kombinacích, ke studiu jich nastupuje okolo 150. Řada z nich ale už během studia deklaruje, že nechtějí učit, a skutečně významné procento pak do učitelské profese nenastoupí. Díky novému studijnímu programu tak otvíráme šanci 30 až 40 uchazečkám a uchazečům, kteří angličtinu učit chtějí,“ doplnil Suchomel.

První obor svého druhu v Česku pak otevírá Vysoké učení technické v Brně. Cílem oboru bude připravit odborníky v oblasti vývoje a výroby čipů, aby v budoucnu už nemusela být výroba závislá na dovozu tohoto nedostatkového zboží. Čipy se totiž používají prakticky ve všech elektronických zařízeních. Od mobilů a počítačů, až po auta a pračky.

Podle aktuálních odhadů chybí v Česku tři tisíce odborníků na čipy, v Evropě pak dohromady 50 tisíc těchto specialistů. Uplatnění pro budoucí absolventy je tak prakticky zaručeno.

„Rozmach čipů je obrovský. Máme je všude kolem sebe a snahou Evropy i Ameriky je oprostit se od závislosti na Asii,“ vysvětlil Vilém Kledrowetz, který působí na Fakultě elektrotechnické VUT. Právě Asie je největším světovým dodavatelem čipů. Výpadek dodávek z Asie minulosti ochromil některé výrobní závody v Česku.

Nový studijní program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie navazuje na desítky let existující program Mikroelektronika a technologie. Ten škola zásadně upraví a do výuky nového programu zapojí kromě Fakulty elektrotechnické i další fakulty. Zapojí se i odborníci z průmyslových firem.

„Některé předměty budou přednášet specialisté z firem. Budeme tady mít zaměstnance například z Thermo Fisher Scientific, Onsemi či Codasipu. Studenti tak získají poznatky přímo z praxe a firmy zase uvidí, jak studenti pracují, a případně je mohou rovnou oslovit s nabídkou práce,“ dodal Kledrowetz.

Obor bude mít bakalářskou a magisterskou prezenční formu, přičemž magisterské studium časem VUT začne vyučovat i v angličtině. Přihlášky lze zasílat do konce března.

Zdroj: Novinky.cz