Daniel Slováček

Temperament, charakter a morálka

Temperament – definice: = je soustava psychických vlastností, které se projevují intenzitou reagování (v chování a prožívání), zvláště silou a rychlostí střídání těchto akcí = soubor vlastností, které rozhodují o tom, jak silně reagujeme a jak rychle se reakce střídají = je převážně vrozený, lze jej ovládat pouze do určité míry (sebevýchovou) Různé teorie temperamentu podle: […]

číst více

Činitelé výchovně vzdělávacího procesu – osobnost učitele, učební styly žáků

Činitelé výchovně vzdělávacího procesu jsou takové faktory, které u dětí v mateřské škole, ale také na základní, střední atd. ovlivňují to: Příklad –           jak se dítě do školy těší, nebo netěší (jestli se mu ve škole, líbí, nebo nelíbí) –           jak rychle se dokáže novou látku naučit…atd. […]

číst více

Pozornost, emoce, verbální komunikace

Definice pozornosti: je to psychický stav, který zajištuje po určitou dobu soustředění člověka na jeden jev, nebo jednu činnost (od všímání si až po pozorování) Typy pozornosti: 1)      SPONTÁNNÍ (bezděčná) = za její fyziologický základ se považuje ORIENTAČNĚ PÁTRACÍ REFLEX (u zvířat i u lidí, orientujeme se v okolí, vnímáme nebezpečí, je-li podnět významný následuje reakce-útěk, […]

číst více

Obecná didaktika

Didaktika – z řeckého slova „didaskein“ (učit, vyučovat, poučovat) Pojem didaktika z pohledu významných pedagogu: –          zakladatel didaktiky – Marcus Fabius Quintiliamus: škola hrou přiměřená věku dítěte, zakazuje tělesné tresty, podpora talentu dítěte –          v 17. století W. Ratke (didaktika – umění vyučovat) –          J. A. Komenský: dílo „Didaktika […]

číst více

Učení a paměť

Pojem učení a jeho hlavní funkce: – dospění ke znalostem – není aktivita spojená pouze se školou, probíhá VĚDOMĚ i NEVĚDOMĚ v průběhu celého života – jde o získávání DOVEDNOSTÍ, ZNALOSTÍ a NÁVYKŮ Hlavní funkce: aktivně se vyrovnat s prostředím Metody efektivního učení: Klidné prostředí Střídat aktivitu s odpočinkem Znát svůj styl učení Výpisky, grafy, podtrhávání Porozumění dané látce, neučit se […]

číst více

Kurikulum a základní pedagogické dokumenty

–       z latinského slova Curriculum – běh, závodiště, závodní dráha –       není znán jen v pedagogice, ale používá se i v jiných oborech Významy Kurikula kurikulum jako psaný dokument (RVP, ŠVP, projekt, plány, vyučování, příprava učitele) všechny zkušenosti, které žák získal ve škole –        ty, které se naučil v lavici –  […]

číst více

Režim dne, biologické rytmy, únava a spánek, neverbální komunikace

Vysvětlení základních pojmů: Režim dne je vlastně takový JÍZDNÍ ŘÁD, jsou to opakující se činnosti během dne. Co je v RD důležité: – střídat aktivitu s odpočinkem, aby nedocházelo k přetěžování organismu – opakovat jednotlivé složky režimu pravidelně – přizpůsobit aktivitu s odpočinkem a biologickým rytmům Biologické rytmy Biorytmy = pravidelně se opakující změny, které probíhají v org. jsou: -vrozené (geneticky podmíněné) – […]

číst více

Pedagogika jako věda

Termín Pedagogika se začal používat v antickém Řecku = Pais (dítě) + agóge (vedení). Paidagogos: vzdělaný otrok, který pečoval v bohatých rodinách o děti, vodil je do školy a chránil před ostatními otroky, vzdělávali se jenom chlapci Historický pohled na pedagogiku: Pedagogika se vyčlenila z filozofie v 19. století. Tuto novou vědu zprvu nikdo neuznával. […]

číst více

Psychologie jako věda a metody jejího zkoumání

pojem psychologie: složenina PSYCHÉ (duše) a LOGOS (věda) Psychologie je věda o duši. Předchůdcem psychologie je filozofie. Vznik psychologie: STAROVĚK – duše a tělo –        1. olympijské hry –        filozofové z Řecka: Platón, Aristotelés –        filozofové z Říma: Cicero, Marcus Aurelius –        důraz na tělo i duši (KALOKAGATHIA […]

číst více

Tachismus

malířský směr, využívá techniky barevné skvrny kladené na plátno spontánní automatický malířský projev, nemá přímý vztah ke smyslové zkušenosti umělce instinktivní tvůrčí akt, autentická umělcova subjektivní výpověď vychází z metody surrealismu, proti kompozičním zákonům zdůrazňuje náhodu a hravost jako umělecký směr se rozvíjí v 50.–60. letech 20. století rozvíjel se souběžně s americkou akční malbou Gillian Ayres Antony […]

číst více