Stínování manažerů: Naučit se vyhrávat sám nad sebou

Projekt Stínování manažerů je unikátní příležitost pro studenty vysoké školy Newton University vyzkoušet si několik dní po boku úspěšného podnikatele či top manažera. Účastnit se příprav i samotných obchodních jednání, hledat společně obchodní příležitosti.

Jedním z těchto manažerů je například Martin Hrdý, předseda představenstva fondu Proud & Partners Investment, který obhospodařuje sto milionů korun investic. Společnost se specializuje na vyhledávání startupů a na krizový management napříč spektrem všech průmyslových a obchodních odvětví. Martin Hrdý je mimořádně úspěšný podnikatel, jehož životním mottem je „Nikoho se nebát a na nic si nehrát“. A k tomu zkušenému manažerovi vyrazil na své „stínování“ student Newton University, Daniel Seifert. Jenže, z několika dnů stínování se stal start kariéry. Zde je jeho výpověď:

„U mě to bylo trošičku složitější v tom smyslu, že se nejednalo o klasické stínování. Pan Hrdý mi místo toho nabídl, že je ochoten mne trénovat a vychovat ze mě úspěšného člověka. Dodneška si vzpomínám, jak mě varoval, že ta přeměna bude peklem na zemi – tehdy jsem se na něj jen sebevědomě usmíval s tím, že zvládnu všechno, co na mě vytáhne.

První den jsem ve svém nejlepším outfitu přišel na firmu s očekáváním, že s panem Hrdým vyrazíme nakupovat startupy a vydělávat miliony. Místo toho mi s úsměvem oznámil, že je třeba začít od píky. Pro mě to znamenalo čtyři měsíce strávené drhnutím náklaďáků a výpomoc na výrobě v jedné z jeho společností. To byla první pořádná facka pro moje ego. Myslel jsem, že díky pár přečteným knížkám o seberozvoji a řeči těla patřím do obleku a za jednací stůl, místo toho jsem se válel na rampě v montérkách a na starosti jsem měl jen to, aby bylo auto vyčištěno do vysokého lesku. Po prvních třech týdnech jsem každou noc šel spát s myšlenkou, že už toho mám plné zuby a chci s tím seknout. Tohle přeci nemůže být ta cesta nahoru, mezi úspěšné! Tohle byla úplná hrůza.

Ještě horší na tom všem bylo to, že přede mnou už si tím prošel někdo jiný, člověk, který nám dnes dělá jednatele jedné koncernové společnosti a dodnes je jedním z mých největších vzorů. Já byl vždycky hodně soutěživý a vědomí, že tento pán si vedl několikrát lépe, bolelo opravdu hodně. Přesto se mi podařilo se přes to období prokousat až k počátkům obchodu. Pravda, pohled na nablýskané auto mého předchůdce tomu možná trochu pomohl.

Ani tehdy to samozřejmě nebyla procházka růžovým sadem. U pana Hrdého mě na stole čekaly vzorky igelitek a zadání, že jich mám prodat pět tisíc. Během prvních třech týdnů jsem prochodil téměř celé Brno a kus Ostravy, vždy od osmé hodiny ranní do pěti do večera. Za tu dobu jsem neprodal ani jednu.

Pak se to začalo lámat. Přišla první zakázka, později i druhá. Zjistil jsem, že když to nevzdáte, nakonec dokážete všechno. Je to jen o vynaloženém úsilí. Pokud v sobě člověk dokáže najít odvahu obětovat tomu krev, pot a slzy, tak se výsledek dříve nebo později dostaví. U mě to tak bylo – dokonce přišel čas i na tak očekávaná obchodní jednání. Po půl roce od nástupu jsem začal generovat nějaký pořádnější obrat, později mi byl přidělen i vlastní projekt. Život se konečně začal pomalu měnit k lepšímu. Dostalo se mi prvních ochutnávek toho, jaké to je dostat se k větším penězům a jen to vyvolalo hlad po lepších výsledcích. Ty se pomalu ale jistě blíží, a to vše jen díky tomu, že na úplném začátku si mě byl ochoten pod svá křídla vzít jeden velice úspěšný a štědrý podnikatel.

Pořád ještě nejsem tam, kde se vidím, díky projektu Stínování manažerů se mi ale podařilo urazit za poměrně krátký časový úsek obrovský kus cesty. Možnost pracovat jako mladý nezkušený člověk pod ostříleným veteránem je obrovská příležitost a soukromá vysoká škola Newton University do těchto projektů zapojuje jen ty nejlepší. Za sebe tedy můžu projekt jen doporučit.

Závěrem bych chtěl poděkovat škole, že mi umožnila si vyzkoušet na vlastní kůži, jaké to je jít za svým snem. Není to o bolesti, kterou na cestě zakusíte, je to o šrámech získaných v boji, kdy člověk musí sám, tváří v tvář čelit nástrahám trhu, prvním nezdarům, vzestupům, ale i pádům. Svůj stín, Martina Hrdého vnímám jako člověka, který je schopen velmi netradiční formou vytvořit prostor pro můj růst a nalezení vlastní cesty. Neříká mi, co mám dělat, neříká mi, jak posílit nedostatky a slabé stránky, ukazuje mi, jak z těch silných stránek udělat ještě větší přednosti. Stínování pro mě znamená učení umění vítězit. Vítězit nejen nad úkoly, ale především sám nad sebou.“