Méně doktorandů, zato lépe zaplacených. Změny řeší novela zákona

16. 5. 2024

PhD studiumUniverzity by měly přijímat menší počet doktorandů podle přísnějších kritérií. Zvýšit by se naopak mělo jejich finanční ohodnocení. Počítá s tím novela vysokoškolského zákona, kterou už schválila vláda.

„Univerzity by měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Chceme rovněž motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, a vyřešit tak jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou,“ uvedl k novele na konci března na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek.

Výběr, zda doktorandům budou vyplácet stipendium, mzdu, plat nebo finanční ohodnocení zkombinují, bude na vysokých školách. Podle předlohy novely zákona by příjem doktorandů v rámci prezenčního studia měl činit přinejmenším 1,2 násobek minimální měsíční mzdy. K výpočtu by sloužila hodnota minimální mzdy platná k 1. červenci roku, v němž by začínal rok akademický.

V současnosti výše stipendií neodpovídá životním nákladům a nedosahuje ani výše minimální mzdy. Ministerstvo na jednoho doktoranda vyplácí částku 11 250 korun, přičemž minimální mzda činí 18 900 korun. Pokud novela projde schvalovacím procesem, doktorand by měl každý měsíc dostávat skoro 22 700 korun, tedy dvojnásobek současného stipendia.

„Některé univerzity dávaly doktorandům vyšší stipendia, některé dávaly minimum, které přicházelo v rámci dotace od státu. A tahle novela přináší minimální práh, který by měl umožnit doktorandům, aby se věnovali svému doktorskému studiu,“ vysvětlil Bek pro Český rozhlas.

„Tato novela posílí trend, který se projevoval už v posledních letech, kdy jednotlivé fakulty, univerzity víc a víc využívaly pro doktorandy i formu mzdy jako nástroj podpory,“ doplnil ministr školství. Odměňování formou mzdy by řešilo problémy doktorandů při žádostech o hypotéky či při nástupu na rodičovskou.

Školy by také nově rozhodovali, jestli zpoplatní studium doktorských programů vyučovaných v cizím jazyce. V současnosti je cizojazyčné studium zpoplatněné vždy a zahraniční doktorští studenti kvůli tomu nemají podle ministerstva tak velký zájem v Česku studovat. Cílem novely a s ním spojeným přísnějším výběrem doktorandů je podle ministerstva také navýšení kvality studia a snížení počtu neúspěšných studentů.

Další novinka v předloze novely zákona se týká stipendií. V současnosti jsou určená hlavně studentům. Po přijetí novely by na ně mohli dosáhnout rovněž absolventi, akademičtí pracovníci či účastníci celoživotního vzdělávání. Například v případě, že se účastní výjezdů do zahraničí a nebo nějaké formy mezinárodní spolupráce.

Změnit by se měla také forma závěrečných zkoušek. U bakalářského studia by jednou částí zkoušky byla obhajoba bakalářské práce, ale nesmělo by jít o jedinou součást zkoušky. Magisterskou závěrečnou zkoušku by naopak tvořila pouze diplomová práce. Doktorské studium by studenti zakončovaly obhajobou disertační práce namísto obhajoby a doktorské zkoušky.

Přísněji trestat chce potom novela lidi, kteří neoprávněně užívají titul absolventa vysoké školy. V současnosti pokuta za tento přečin činí pět tisíc korun, zato po schválení změn by to bylo desetkrát více, tedy 50 tisíc. Změny čekají také soukromé vysoké školy. Jejich orgány a vnitřní předpisy by se podle novely měly přiblížit regulacím veřejných vysokých škol.

Pokud novela projde celým schvalovacím procesem, mohly by se změny v ní obsažené týkat vysokoškoláků, kteří studium zahájí v akademickém roce 2025/2026.

Zdroj: Novinky.cz, Seznam Zprávy, Český rozhlas

Další články k tématu

Studijní plány: Skončit magistrem nebo pokračovat na doktorát?

Úspěšně jste zakončili magisterské studium a přemýšlíte co dál? Rozhodování může být složité, obzvlášť pokud nemáte představu, jak by měla vypadat vaše budoucí kariéra. Můžete se vydat rovnou na pracovní trh, anebo dál studovat a získat titul PhD. Obojí má své pro i proti. Magisterské studium Magisterské studium zpravidla trvá dva roky, přičemž na českých […]

číst více

České univerzity jsou hrdé, když vyhodí spoustu studentů, míní odborník

Skoro 60 procent českých vysokoškoláků nedokončí bakalářské studium. Často končí už v prvním ročníku. Důvodů je více. Patří mezi ně příliš mnoho teorie bez spojení z praxí i chybějící motivace. Podle odborníků většina univerzit vysokou neúspěšnost svých studentů neřeší. Na problém upozornil server Seznam Zprávy. Z údajů ministerstva školství vyplývá, že přes 58 procent bakalářských studentů, kteří začali […]

číst více

Konec bakalářek v Česku? Některé fakulty je zrušily

Už více než rok jsou aplikace Chat GPT a Open AI přístupné širší veřejnosti. Za tu dobu stihly zásadním způsobem proměnit české školství. Na některých fakultách kvůli těmto aplikacím zrušily bakalářské práce. Jinde jejich používání tolerují, studenti ale umělou inteligenci musí uvést jako zdroj. Studenti Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého od letošního zimního […]

číst více